Dobronín o pomníku mrtvým Němcům zatím nerozhodl

Dobronín – Zastupitelstvo Dobronína na Jihlavsku nyní řeší, zda postavit pomník údajně zavražděným Němcům, nebo o tom nechat rozhodnout v referendu. Přítomní však podle informací z dnešního jednání prozatím nerozhodli a znovu se k tématu vrátí 21. března. Přitom první připomínka na incident, provizorní dřevěný kříž, vznikla hned, jak se našly lidské pozůstatky. Nový pomník by měl být ze žuly. Podle návrhu německého občana Johana Nieblera by na něm měla být jména lidí zmasakrovaných nejen v Dobroníně, ale i v širokém okolí.

Kosterní pozůstatky byly z masového hrobu v lokalitě Budínka u Dobronína vyzvednuty loni v srpnu. Podle antropologů tam byla zakopána těla nejméně třinácti lidí. Mělo jít o Němce, které v květnu 1945 údajně zavraždili místní občané ve službách revolučních gard. „Všude kolem byly německé vesnice a způsob, jakým vybrali pachatelé oběti, do dnešního dne není jasný,“ řekl novinář Miroslav Mareš.

Vedení obce poslal žádost o zřízení pomníku německý občan Johann Niebler. Vyplývá z ní, jak by měl žulový kříž vypadat i jaké bude mít nápisy. Popis obsahuje i jména, a to nejen lidí, kteří byli údajně zmasakrováni v Dobroníně, ale také v širokém okolí. Navrhuje umístit zhruba jedenapůlmetrový kříž na dobronínském hřbitově a ve společném hrobě umístit kosterní pozůstatky lidí nalezené v lokalitě Budínka.

Zastupitelé dnes uložili starostovi, aby Nieblera informoval o hřbitovním řádu obce a podmínkách, které z něj vyplývají. Podle zastupitelů bude důležité, zda německá strana bude respektovat podmínky hřbitovního řádu s tím, že 140 centimetrů vysoký žulový kříž není možné na hřbitově umístit. „Pokud by německá strana chtěla umístit památník v lokalitě Budínka, musí jednat s majitelem pozemku a stavebním úřadem,“ uvedl starosta Dobronína Jiří Vlach (KSČM).

Je v blízkosti Dobronína další hrob?

Policie však má na stole další případ. Právě Niebler totiž v roce 1933 zakreslil do mapy místo, kde by měla být těla dalších zabitých Němců. Jedná se o lokalitu na okraji obce poblíž kamenného viaduktu přes Zlatý potok. „Nějaký občan české národnosti byl u toho, když je v druhé polovině května pohřbívali,“ říká Mareš. Kriminalisté zatím tuto možnost prověřují.

Komu konkrétně ostatky patří, se teď snaží zjistit genetici v Kriminalistickém ústavu v Praze. Vžýsledky mají být hotové do konce února. Jestli se ale podaří získat DNA ze všech, není jasné. „Nejčastěji vybíráme dlouhé kosti, to znamená třeba kost stehenní nebo kost pažní, kde je největší předpoklad zachování genetické informace,“ konstatoval genetik Martin Krátký.

Na místě byl okamžitě postaven provizorní dřevěný kříž

V Dobroníně již jeden pomník spontánně vznikl několik hodin po prvním nálezu kosterních ostatků v lokalitě Budínka. Místní lidé vztyčili dřevěný kříž jako určitý symbol utrpení, které se v místě stalo. Zemřelí se podle odhadu odborníků dožili věku od 30 do 60 let. Příčina jejich smrti je dál nejasná. Podle některých zpráv byli Němci ubiti lopatami a motykami. Nic takového ale antropologové nepotvrdili. Kriminalisté vyšetřují případ od loňského září kvůli podezření z vraždy.