Arnika: Kontrola státu nad odpady ze spaloven je nedostatečná

Liberec - Nedostatečnou kontrolu státu nad nebezpečnými odpady kritizují ekologové ze sdružení Arnika. Za největší problém považují hlavně využívání směsi strusky a popílku jako stavebního materiálu při výstavbě cest, zavážkách či rekultivaci skládek. Ročně se podle nich touto cestou dostávají mimo kontrolu úřadů tisíce tun popílků s obsahem nebezpečných dioxinů a dalších toxických látek. Nikdo neví, kolik jedů se tak může dostat do potravního řetězce, tvrdí předseda sdružení Jindřich Petrlík.

Dioxiny ve větších koncentracích působí negativně na imunitní, ale například i na hormonální systém člověka. Ekologové se obávají další kontaminace životního prostředí.

„V České republice se plánuje výstavba několika dalších velkých spaloven komunálních odpadů, počítá se s nárůstem produkce problematických odpadů, která by se měla zvýšit až o cca 200 000 tun ročně,“ řekl Petrlík. Co se s odpady stane, není podle něj dosud jasné. Provozovatelé spaloven se nejspíš budou snažit ušetřit peníze za ukládání a pokusí se je certifikovat jako stavební materiál podobně jako liberecká spalovna Termizo. „Tato praxe se ukazuje jako neúnosná pro životní prostředí. Neznámo, kde s odpady ze spaloven končí i vysoká množství dioxinů, těžkých kovů a dalších nebezpečných látek a jedů,“ řekl Petrlík.

Vysoké koncentrace dioxinů a polyaromatických uhlovodíků obsahuje podle Petrlíka i materiál, který ekologové objevili v údolí potoka jihozápadně od Frýdlantu. Odpad pochází podle Arniky s největší pravděpodobností z liberecké spalovny, která prodává směs strusky, popele a popílku jako stavební materiál SPRUK. Ten ale podle platného certifikátu nesmí být na povrchu terénu, natož u potoka, kde ekologové odebrali vzorky. Analýzy prokázaly vysokou koncentraci nebezpečných látek, i když nepřekračují limity, které jsou pro tento materiál stanoveny, připustil Petrlík.

Ředitel společnosti Termizo Pavel Bernát vylučuje, že by všechen materiál objevený u potoka pocházel ze spalovny. „Není technicky možné, aby ovladač k televizi nebo videokazeta, které tam ekologové našli, vydržely 1 000 stupňů Celsia po dobu jedné hodiny, při kterých se u nás odpad spaluje,“ řekl Bernát. Materiál se podle něj navíc třídí a všechny kusy větší než 40 milimetrů se odstraní. Materiál, který spalovna dodává, má nejen český certifikát, ale od února také evropskou registraci REACH. „Ta dokládá mimořádnou chemickou a environmentální bezpečnost při použití tohoto materiálu na stavbách,“ dodal Bernát.

Podle Arniky může materiál na Frýdlantsku ležet několik let, ekologové už se v souvislosti se znečištěním obrátili na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Podle ředitelky inspekce Hany Kolářové dorazil podnět k prošetření teprve dnes dvě hodiny po půlnoci e-mailem. „Nevím, proč s tím tak dlouho čekali, když vzorky údajně odebírali loni v listopadu,“ uvedla Kolářová. Inspektoři podle ní vyrazí na místo, aby odebrali vlastní vzorky a provedli vlastní šetření ve spolupráci s odborem životního prostředí z Frýdlantu. „Je to teprve na začátku, takže těžko odhadovat výsledek,“ dodala Kolářová.

Video Nebezpečný materiál z liberecké spalovny
video

Nebezpečný materiál z liberecké spalovny