Praha – V Senátu začíná další kolo boje o církevní restituce. Vládní návrh zřejmě čeká veto, protože většinu v horní komoře drží sociální demokracie, která chce zákon za každou cenu zamítnout. Atmosféra kolem restitucí se v posledních dnech vyostřuje, premiér Petr Nečas na levici ostře zaútočil a obvinil ji z populismu a rétoriky ve stylu padesátých let. Sociální demokracie mu na oplátku vzkázala, že restituce jsou právní paskvil. Na senátory z řad ČSSD se v dopise obrátil i kardinál Dominik Duka. V listu vyjádřil svou víru, že zváží racionální důvody oddělení financování církví od státního rozpočtu a nebudou bránit přijetí zákona. Pokud Senát návrh restitucí zamítne, předloha se vrátí do sněmovny.
Senátoři mají na stole restituce. Nečas obvinil opozici z populismu
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je v návrhu programu schůze Senátu zařazen hned jako první bod. Již dva senátní výbory ho doporučily zamítnout. Podle předsedy senátního hospodářského výboru Jana Hajdy (ČSSD) návrh kromě jiného prolamuje hranici 25. února 1948, protože jako součást křivd jmenuje i zákon z roku 1947 o nápravě první pozemkové reformy. Řekl také, že podle výpočtu stranických expertů je náhrada církvím nadhodnocena o 51 miliard korun, protože za metr půdy by měly dostat náhradu 44 korun a v případě lesa 28 korun. Nesouhlasí také s tím, že by část majetku měly dostat církve, které v 50. letech minulého století prokazatelně v tehdejším Československu nepůsobily.
Podle navrženého zákona má stát na základě dohody se 17 církvemi vyplatit od roku 2013 postupně 59 miliard korun navýšených o inflaci. Církve též mají dostat zpět 56 procent majetku, zabaveného komunistickým režimem. Norma také počítá s postupným ukončením placení církví ze státního rozpočtu. Přechodné období odpoutávání církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.
„Senát je naprosto zablokován v ideologických klišé, která svou rétorikou ale i výrazy billboardů a plakátů připomínají 50. léta minulého století. Tam by to bylo plýtvání energií. Spoléhám na to, že sněmovna se zachová zodpovědně a správně,“ řekl premiér Petr Nečas před projednáváním restitucí v Senátu. Podle něj je současné chování sociální demokracie „rozeštváváním společnosti“.
ČSSD počítá s tím, že zákon ve spolupráci s komunisty zamítne a vrátí ho poslancům. Přesto se na plénu čeká bouřlivá a dlouhá debata. ODS totiž podle informací České televize svým senátorům doporučilo, aby s projednáváním rozhodně nespěchali. „Obávám se, že bude velmi emotivní, velmi bouřlivá. Ale já budu chtít, aby z naší strany padaly věcné argumenty,“ ujišťuje senátor za ČSSD Marcel Chládek.
Do sněmovny znovu v září
Poslanci zákon znovu dostanou na stoly v září, tedy těsně před volbami. A právě to hraje do předvolebních karet sociální demokracii. „Prosíme ji však, aby své útoky směrovala na nás jako na politickou konkurenci a nebrala si jako rukojmí občanskou společnost a církve,“ říká poslanec TOP 09 Petr Gazdík.
V případě, že vládní návrh bude i přes odpor opozice, je podle Sobotky možné, že by ČSSD po případném vítězství ve volbách usilovala o snížení finanční kompenzace církvím. Po uzavření smluv mezi státem a církvemi už ale jejich změna bude vyžadovat souhlas obou stran.
ČSSD versus koalice versus církve
Už tak emotivní situaci kolem restitucí v posledních dnech ještě vyhrotila billboardová kampaň ČSSD. Sociální demokracie za ní sklidila tvrdou kritiku jak ze strany církevních společností, tak z politické scény. Podle České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí je způsob, jakým vede ČSSD předvolební boj, „nekultivovanou a nekulturní cestou ohrožující samotnou podstatu demokracie“. Kampaň přirovnaly k nacistické a komunistické propagandě.
Ke kritice se přidal i kardinál a někdejší hlava české katolické církve Miloslav Vlk. „Když nyní sahá ČSSD k dryáčnickým metodám, jak ukazuje známý plakát a další jejich metody, musím pozvednout hlas jako křesťan i jako občan této země, kterému záleží na tom, abychom zůstali zemí, ve které se ctí právo zakotvené v demokratické ústavě,“ uvedl.
Sobotka popřel, že by byla kampaň směřována proti církvím, podle něj byla cílem strany vládní koalice. „Překvapilo nás, že církve reagují takovýmto způsobem v situaci, kdy se jedná o jejich majetek, kdy se jedná o finanční prostředky, které mají být určeny církvím. Církve se tedy nepochybně nachází v určitém střetu zájmů,“ řekl Sobotka na adresu církevních představitelů s tím, že není cílem nikoho napadat, ale polemizovat s vládním návrhem.
Předseda ČSSD ovšem ještě přilil olej do ohně, když se proti kritice ze strany církví ohradil a pozastavil se nad tím, že se církve nezapojily do debaty, když pravicové vlády zvyšovaly poplatky ve zdravotnictví nebo omezily valorizaci důchodů. Podle něj to přitom byly kroky, které se dotkly řady věřících, především starších občanů.
Církevní restituce se řeší přes 20 let
Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989, ale vesměs bez úspěchu. Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči přibližně o 2 500 budov, 175 000 hektarů lesa a 25 000 hektarů orné půdy. Valná většina zabaveného majetku patřila římskokatolické církvi.
Dva takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 umožnily vrácení přibližně dvou stovek budov určených převážně pro konání bohoslužeb nebo ubytování duchovních.
S navracením církevního majetku počítají i další právní normy, přijaté začátkem 90. let. Například zákon o půdě, podle něhož není možné převádět na další zájemce majetek, který původně patřil církvím, před majetkovým vyrovnáním. Tato podmínka přitom omezuje rozvoj i běžné fungování řady obcí, v jejichž katastru někdejší církevní nemovitosti leží.
Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Například kabinet Miloše Zemana (ČSSD, 1998-2002) přišel s myšlenkou vytvoření fondu, do něhož by se majetek převedl a z výnosů by se hradilo fungování náboženských společností. Dohodu s církvemi se ale nalézt nepodařilo. Nejblíže byla zatím majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS, 2007-2009), která v lednu 2008 schválila návrh, podle kterého by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění ztroskotalo ve sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS.
Vyřešení církevních restitucí se stalo během vyjednávání po volbách v roce 2010 jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV.
Podle Dominika Duky získají 20 procent nekatolické církve a Federace židovských obcí, dalších 20 procent pak připadne klášterům a 60 procent římskokatolickým diecézím. Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončit financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.
Restituce - celospolečenský otazník
Restituce vyvolaly debatu v celé společnosti. Téměř čtyři desítky osobností českého kulturního, sportovního i veřejného života věří, že zákon o církevních restitucích po více než 20 letech od listopadu 1989 částečně vyrovná křivdy způsobené komunistickým režimem církvím a věřícím. „Lze konečně přijmout zákon, který jednou provždy vyřeší otázku, kdo na koho doplácí,“ napsali umělci v provolání, které inicioval režisér Jiří Strach. Vedle něj svůj podpis připojili například i herci David Švehlík, Ivan Trojan, Jiřina Jirásková nebo Dagmar Havlová, zpěvačky Lucie Bílá a Pavlína Filipovská, houslista Václav Hudeček, básník Zdeněk Rotrekl, podnikatel Jiří Lobkowicz nebo i česká reprezentantka ve sportovní střelbě Lenka Marušková a předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová.
Několik občanských sdružení a iniciativ v čele s aktivistkou Lenkou Procházkovou má k vrácení majetku církvi ale jiný názor. Podle nich církev na něj nemá právo, protože ho nevlastnila. Upozorňují také, že církev již některý majetek pro svoji činnost dostala.
Senát rozhodne o církevních restitucích (zdroj: ČT24)
Události kolem současného schvalování majetkového vypořádání státu s církvemi:
2011:
30. května - Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhla vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard.
25. srpna - Zástupci církví a státu se shodli na délce přechodného období majetkové odluky. Bude trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a církevní administrativy přispívat ze svého rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.
2012:
11. ledna - Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi schválila vláda. Hlasování bylo jednomyslné, pro církevní restituce zvedli ruku i ministři za tehdy vládní Věci veřejné, kteří s podporou předtím váhali.
19. ledna - Spisovatelka Lenka Procházková podala na členy vlády trestní oznámení, jsou podle ní v souvislosti s restitucemi podezřelí ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Později podala oznámení i na arcibiskupa Dominika Duku, a to kvůli podezření ze spáchání trestného činu krádeže ve stadiu pokusu. Podobná oznámení podali i další lidé a organizace, zatím ale bez výsledku.
7. února - Sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi.
4. dubna - Prezident Klaus řekl, že u vládního návrhu na církevní restituce vidí „řadu otazníků“ a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný. O týden později ale arcibiskupu Dukovi napsal, že do politické debaty o církevních restitucích už nehodlá vstupovat a pokládá ji za uzavřenou.
6. června - Vládní návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi prošel sněmovním druhým čtením. Neuspěly návrhy ČSSD a VV na zrušení finanční náhrady či požadavek komunistů na vrácení normy do výborů nebo vládě k přepracování.
15. června - Sněmovna zahájila třetí čtení, sociální demokraté a komunisté již dopředu avizovali, že chtějí obstrukcemi oddálit schvalování normy.
22. června - Skončila červnová schůze sněmovny, která restituce kvůli obstrukcím nechválila. Levicová opozice ani zástupci VV ale neuspěli s návrhem odložit schvalování majetkového vyrovnání až na září.
28. června - ČSSD vyzvala vládu, aby zajistila na internetu zmapování majetku, který by mohly církve dostat. ČSSD také navrhla zřídit církevní fond, do něhož by byl majetek vložen. Provoz církví by se hradil z výnosů fondu.
14. července - Poslanecká sněmovna předlohu po šestihodinové diskusi schválila.