V domě pro Havlovu knihovnu se pracovalo bez povolení

Praha - V pražském domě U Drahomířina sloupu, ve kterém by mělo vzniknout nové sídlo Knihovny Václava Havla, se už před rokem prováděly práce bez svolení památkářů. Zjistila to památková inspekce ministerstva kultury (MK), která práce v hradčanském domě kontrolovala. Vlastníka už ale není možmé pokutovat, protože uplynula roční lhůta, v níž může být o uložení pokuty rozhodnuto.

Kontrola se konala od 6. června do 13. července. Práce bez závazného stanoviska se podle památkářů v domě prováděly už v předchozích dvou letech. Mezi neodsouhlasené zásahy patří například odstraňování dřevomorky. „Její lokální výskyt na venkovní dveřní zárubni (…) a v souvisejících vodorovných konstrukcích byl zlikvidován v červnu 2011, tedy takřka o rok dříve, než přijal své rozhodnutí o nařízení zabezpečovacích prací příslušný stavební úřad,“ uvádí inspekce. Toto zjištění vlastník nijak nezpochybnil.

Inspekce také zjistila, že v budově se prováděly rozsáhlé průzkumné práce „v podobě destruktivních sond a odebírání vzorků materiálů“. Mimořádně rozsáhlé zásahy si vyžádaly odběry vzorků zdiva, které měly sloužit k posouzení jeho pevnosti, vlhkosti a zasolení. Ve vnitřních omítkách budovy se prováděly plošné restaurátorské sondy.

Dalších 30 sond se nachází ve stropních konstrukcích, kdy byl zjišťován typ, rozměry a směr uložení nosných prvků. Provedeny byly rovněž sondy inženýrsko geologického průzkumu, ke kterým byly vyhloubeny vrty dosahující hloubky 15, šesti a tří metrů. „Tento závěr vlastník kulturní památky neúspěšně napadl formou námitek. Námitkám nemohlo být vyhověno nejen věcně, ale i pro jejich vnitřní rozpornost,“ konstatovali inspektoři.

Projekt nového sídla Knihovny Václava HavlaPamátkově chráněný dům koupil podnikatel Zdeněk Bakala, jehož nadace sponzoruje činnost Havlovy knihovny. Návrh přestavby připravil španělský architekt Ricardo Bofill. Vedle veřejně přístupných prostor by v domě měly být i ubytovací kapacity a soukromý byt. Projekt ale vyžaduje velké zásahy do domu a Národní památkový ústav ho od počátku kritizuje. Odborníkům se nelíbil například rozsah podsklepení nádvoří, které se jim zdálo naddimenzované, a obávali se ohrožení statiky domu i jeho okolí.


Stavební úřad Prahy 1 na jaře se souhlasem magistrátních památkářů kvůli údajně havarijnímu stavu domu nařídil záchranné práce. Povolení umožnilo rozsáhlé zásahy do objektu. „Nařízením záchranných prací stavební úřad protiprávní kroky vlastníka kulturní památky fakticky z nemalé části legalizoval, a uložení nápravných opatření tedy nelze realizovat,“ uvádí se ve zprávě ministerstva. Podle inspekce postupoval v daném případě stavební úřad „zcela nestandardně“ v porovnání s jeho přístupem k řadě ohrožených památek v jeho správním obvodu.