Nečasův kabinet podpořil zrušení doživotní imunity, o Bártu se poslanci přou

Praha - Vláda premiéra Petra Nečase se postavila kladně k senátnímu návrhu ústavní novely o zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců. Kabinet už před časem podpořil podobný návrh skupiny poslanců. Stejně jako u poslaneckého návrhu vláda doporučila, aby se vztahoval až na budoucí členy českého parlamentu a Ústavního soudu. Předejít se tak má sporům o to, zda novela nemění zpětně pravidla hry pro současné zákonodárce. Poslanci budou oba návrhy asi posuzovat souběžně. Otázka imunity v těchto dnech zaměstnává i poslance ze sněmovního ústavně-právního výboru; liší se v názorech na to, zda se na projevy zákonodárců učiněné při jednání poslaneckého klubu vztahuje imunita, nebo ne. Poukazem na imunitu se brání ve stížnosti Nejvyššímu soudu proti nepravomocnému rozsudku v úplatkářské kauze ve Věcech veřejných poslanec Vít Bárta.

Senátoři svou novelu vypracovali už v květnu, zhruba měsíc poté, co podobný návrh sněmovny vinou absencí o dva hlasy neschválili. Horní komora, která podobně jako vláda může předkládat zákony jen jako celek, ale novelu vyslala do schvalovacího procesu až na červencové schůzi. Poslanci mezitím předložili vlastní předlohu.

Návrhy mají zrušit dosavadní praxi, podle níž je trestní stíhání poslance nebo senátora v konkrétní kauze navždy vyloučeno, pokud to sněmovna nebo Senát odmítnou. Nově má platit, že zákonodárce není možné trestně stíhat v jeho funkčním období bez souhlasu komory, jejímž je členem. Podobná pravidla se mají vztahovat i na ústavní soudce.

Video Reportáž Terezy Kručinské
video

Reportáž Terezy Kručinské

Předkládací zpráva k dnešnímu materiálu poukázala také na stanovisko předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, podle něhož by napříště souhlas s trestním stíháním ústavních soudců neměl dávat Senát. S odkazem na právní úpravu v jiných státech navrhl Rychetský zvážit, že by souhlas dávalo plénum Ústavního soudu.

Bártův případ budí rozpory

Ústava říká, že poslance nebo senátora nelze trestně stíhat za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech. Podle předsedy výboru Marka Bendy (ODS) sněmovní jednací řád nepočítá s tím, že klub je sněmovním orgánem. „Z tohoto hlediska bych řekl, že ten výklad (Bártův) je trochu sporný a bude záležet na rozhodnutí soudu. Já bych to takto nevykládal,“ řekl.

Opačného názoru je místopředseda výboru Stanislav Křeček (ČSSD), podle kterého úvahy o tom, zda je klub orgánem sněmovny, nebo ne, nemají žádný význam. Ústava podle něho pojednává o projevech učiněných kdekoli ve sněmovně. „Čili jakýkoli projev, byť by byl trestným činem, byť by vyzýval k vraždě ministra nebo kohokoli jiného, všechny tyto projevy jsou chráněny imunitou,“ soudí Křeček. Zda je ale takový výklad v souladu s ústavou, bude podle něho muset rozhodnout soud.

Ústavní právník Jan Wintr pro ČT:

„Imunita se vztahuje pouze na hlasování a projevy. Poslanec nemůže ve sněmovně vraždit, jde o normální trestný čin jako každý jiný.“