Do schválení restitucí mohou o nárocích církví rozhodovat soudy

Brno - Ústavní soud dal farnosti a děkanství v Novém Bydžově šanci na získání lesních pozemků, které od roku 1949 spravuje stát. Farnost tak nemusí čekat na komplexní vyrovnání státu s církvemi. Z nálezu soudu tak mimo jiné vyplývá, že dokud zákonodárci církevní restituce neschválí, mohou o jednotlivých nárocích církví rozhodovat soudy. Justice dosud žaloby církví odmítala s odkazem na blokační paragraf v zákonu o půdě. Paragraf všechny nároky odkládal až do přijetí celkového majetkového vyrovnání. Podle ústavního soudce Stanislava Balíka je ale nepřípustné, aby se stát odvolával na dosud neexistující zákon, který už měl navíc dávno vydat. Parlament zákon slibuje od roku 1991.

Kvůli dlouhému čekání na církevní restituce vznikla podle Ústavního soudu protiústavní mezera v zákoně, kterou musejí vyplňovat soudy - podobně jako v minulosti nahrazovaly chybějící deregulaci nájemného. ÚS podle Balíka samozřejmě sleduje aktuální dění kolem návrhu církevních restitucí: „Na druhé straně by bylo nemožné, aby Ústavní soud i nadále čekal, jak legislativní proces dopadne, protože pak by se na protiprávním vztahu sám spolupodílel.“ Po případném schválení církevních restitucí by se majetkové poměry státu a církví samozřejmě řídily podle nové úpravy, podotkl Balík.

Zákonodárci se v očích Ústavního soudu svou mnohaletou nečinností dopustili libovůle. „Dnes nestačí jenom to, že ten zákonodárce na přijetí zákona pracuje. Už by bylo na čase, aby nějakým způsobem rozhodl a ten legislativní proces byl dokončen. Je-li mezera v zákoně, je to vždy porušení ústavy,“ uvedl Balík. Obecné soudy by už po dnešním nálezu neměly žaloby církví a náboženských společností odmítat s odkazem na blokační paragraf. Každý nárok by měly řádně projednat, a pokud bude církev v právu, musejí majetek vydat.

Jiří Dienstbier mladšíJiří Dienstbier (ČSSD): „Nejde o nic nového. To, že je povinností parlamentu přijmout majetkové narovnání státu s církvemi, to už Ústavní soud judikoval v minulosti… Problém je v tom, že by se měly církvím vracet pozemky, o které přišly už podle první pozemkové reformy z roku 1919. Asi bude těžko někdo tvrdit, že Masaryk s Benešem byli zloději a jejich křivdy je potřeba církvím napravovat.“

Vojtěch FilipPředseda KSČM Vojtěch Filip: „To, zda se církvím vydá jeden nebo pět kostelů či jiných zařízení, neznamená, že by se jim měly vydávat lesy, pole a louky.“


Poradce pražského arcibiskupa Milan Badal verdikt soudu uvítal, zároveň ale uvedl, že církve se nebudou hromadně obracet na soudy, aby je nezahltily. „To opravdu v žádném případě není na pořadu dne,“ řekl ve Studiu ČT24 s tím, že církev počká na zákon o majetkovém vyrovnání. Podle advokáta Stanislava Hykyše má zas dnešní nález široký dopad, církvím a náboženským společnostem se podle něj otevírá reálná cesta podávat stovky žalob k uplatnění historického majetku.

Kauzou v Novém Bydžově se nyní bude znovu zabývat Okresní soud v Hradci Králové. Případ má specifické okolnosti. Komunisté sice pozemky v roce 1949 zestátnili, avšak v katastru je dosud jako vlastník zapsaná farnost. Ta ztratila kontrolu nad pozemky na základě výměru Okresního národního výboru v Novém Bydžově. Od té doby na nich hospodařil stát. V současnosti je kontroluje státní podnik Lesy České republiky. Farnost ale v žalobě poukazovala na to, že podle katastru nemovitostí vlastnické právo nikdy nepozbyla. Rozhodnutí o výkupu totiž nikdo nezaznamenal do pozemkové knihy.

Podle Okresního i Krajského soudu v Hradci Králové, které v kauze rozhodovaly, je v tomto případě katastr nemovitostí druhotný. Listinné důkazy prý nasvědčují tomu, že stát pozemky vykoupil. Farnost se proto podle královéhradeckých soudů nemůže vydání pozemků domáhat až do celkového majetkového vypořádání státu s církvemi. Podle ústavního soudce Stanislava Balíka je ale nepřípustné, aby se stát odvolával na dosud neexistující zákon, který už měl navíc dávno vydat.

Video Reportáž Lenky Drmotové
video

Reportáž Lenky Drmotové

Církevní restituce jsou stále předmětem politického boje. Připravovaný zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi neprošel Senátem, nyní normu čeká rozhodující hlasování ve sněmovně. Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. Opoziční ČSSD ostře kritizuje způsob restitucí a výši finanční kompenzace. Pochybnosti dal najevo i prezident Václav Klaus.