Masaryk by dnes válčil proti malicherné politice

Praha – V české politice se střetává masarykovský duch, hledající místo státu v Evropě a ve světě, s politikou izolacionismu v rámci Evropy. V rozhovoru pro ČT to naznačil profesor Václav Bělohradský, který se zúčastnil senátní konference připomínající 75. výročí od smrti prvního československého prezidenta nazvané Tomáš Garrigue Masaryk v roce 2012. Zmínil také, že v současné české politice schází Masarykovi podobná osobnost – bojovná, ale ne fanatická. Na konferenci vystoupil také třeba politolog Jacques Rupnik.

„Dnes hovoříme o zakladateli státu, jehož stát ovšem 20. století, století extrémů, rozmetalo a přineslo mnoho utrpení ve střední Evropě. Proto uvažovat o Masarykově odkazu a zakladatelském činu znamená uvažovat o Evropě,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Václav Bělohradský. V jeho pohledu může demokratický stát v Masarykově duchu přežít pouze v demokratické Evropě. Bělohradský míní, že v české politice se tradičně střetávají dva proudy, ten masarykovský hledá místo a význam státu v Evropě a ve světě. „Ten druhý je takový ten etnizující - 'My si stačíme sami', 'My si nenecháme nic diktovat z vnějšku, z Bruselu, z Berlína' a tak dále. Politika tu znamená bránit naše zájmy národní, ačkoli největším národním zájmem je Evropa,“ zmínil Bělohradský.

Mysarykovo dílo považuje filosof za uzavřené, velký zájem mladé generace už nebudí. Přesto sílu Masarykovy osobnosti stále vnímá jako strhující. „Je to ta bojovná osobnost, která dnes v politice schází; bojovná, ale ne fanatická,“ zdůraznil Václav Bělohradský.

Masaryk patrně v roce 1935
Masaryk patrně v roce 1935

Václav Bělohradský na otázku, zda Masarykovo pojednání o nárůstu sebevražd v důsledku modernity nachází svou aktuálnost i dnes: "…Prožíváme v některých zemích, jako je třeba Maďarsko, obrovský návrat zaslepeného nacionalismu. Celou Evropou prochází vlna jakéhosi neorasismu a neonacionalismu. Takže ano, toto je do jisté míry aktuální, škrtněme sebevraždu a na její místo dáme to, čím před ní unikáme - fanatickou vírou v nějaký národní mýtus, nadřazenost naší rasy a jiné fanatické poslání. Toto je aktuální rys."


Podle slov Bělohradského by se Masaryk dnes zřejmě angažoval v „nových hilsneriádách“, jejichž hlavním rysem by tentokrát nebyl anitsemitismus, ale korupčnost či politika malicherných sporů. „To, co tolik nenáviděl na té české otázce, pojmout ji jen jako boj o malé výhody,“ dodal závěrem Václav Bělohradský.