Každý druhý mladý Čech je vzdělanější než jeho rodiče

Praha – Každý druhý mladý Čech má vyšší vzdělání než jeho rodiče. Obecně ale Česko v množství vysokoškoláků v mezinárodním porovnání stále mírně zaostává. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy o oblasti vzdělání pro rok 2012, kterou vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a kterou představilo ministerstvo školství. Zpráva dále varuje před stárnoucími pedagogickými sbory.

„Devětačtyřicet procent mladých lidí je vzdělanějších než jejich rodiče. Tento podíl vysoce převyšuje jak země OECD, tak země EU,“ informovala Michaela Kleňhová z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. „U nás je to dáno tím, že velká část starší generace má pouze středoškolské vzdělání. Pouze 6 procent mladých lidí má nižší vzdělání než jejich rodiče, v zemích OECD je to 13 procent“.

Navzdory vzrůstajícímu počtu vysokoškoláků nicméně Česká republika stále mírně zaostává za Západem; vysokoškolský diplom drží 17 procent populace. Ministerstvo ovšem v této souvislosti upozorňuje na to, že boom zájmu o vysoké školy se do statistiky, která tyto informace přináší, ještě zcela nepromítl.

Diplom také jasně zaručuje i vyšší příjem. Dvaaosmdesát procent vysokoškoláků totiž v Česku bere víc než lidé, kteří mají pouze středoškolské vzdělání.

Česko nadále a již tradičně patří mezi země s vysokým počtem lidí se středoškolským vzděláním. Výuční list či maturitu mají tři čtvrtiny Čechů. Prvenství potom Česko drží v podílu lidí se základním vzděláním; to nemá pouze 8 procent Čechů, kdežto v zemích OECD představuje podíl lidí 26 procent, a i v zemích Evropské unie, jež jsou členy této organizace, nemá ani základní školu v průměru každý čtvrtý obyvatel.

Čeští učitelé stárnou a mladí nepřicházejí

Alarmující zprávu ovšem představuje průměrný věk českých pedagogů. Země totiž patří mezi státy s nejvýraznějším podílem starších učitelů před katedrami a nastolený trend neukazuje, že by dnešním učitelům a učitelkám rostlo zastoupení.

„Ve věku nad 40 let se dostáváme mezi země, které mají vysoký podíl starších učitelů. U nás učitelé nad 40 let tvoří tři čtvrtiny pedagogického sboru,“ upozornila Kleňhová. Výrazný je také podíl učitelů, kteří již oslavili padesátku; Česko je pátou zemí s nejvyšším počtem takovýchto vyučujících, zároveň má jeden z nejnižších počtů učitelů pod třicet let. Zřetelně se tak projevuje systémový problém, kdy se školství jeví jako (finančně) neatraktivní zaměstnání.

„Česká republika patří mezi země, kde jsou platy učitelů nižší, než kolik si průměrně vydělá vysokoškolák, ale je to tak v podstatě ve všech zemích na světě, že platy učitelů jsou nižší než platy jiné vysokoškolské populace,“ podotknul první náměstek ministra školství Jiří Nantl.

Problém proto spatřuje přímo v českých podmínkách a je jím podle něj příliš vysoká míra platové nivelizace. „Učitel ani délkou výkonu zaměstnání ani kvalitou vykonané práce nemá moc šancí dosáhnout zvýšení platu,“ konstatoval.

Zpráva OECD obsahuje údaje za školní rok 2009/2010 a kalendářní rok 2010 a představuje nejaktuálnější údaje o situaci v českém školství v mezinárodním srovnání. Hlavní zřetel bere zejména na dopady hospodářské krize na podobu vzdělávání.

Co konstatuje zpráva OECD:

  • navzdory ekonomických obtížím země OECD stále zohledňují vzdělávání jako politickou prioritu a nepřistoupily k podstatné regulaci finančních prostředků pro vzdělávání.
  • roste podíl soukromých výdajů, které jsou investovány do vzdělávání
  • lidé s vyšším vzděláním mají i v době ekonomické krize vyšší předpoklady pro udržení se na trhu práce.
  • účast v předškolním vzdělávání a jeho kvalita úzce souvisí s úspěchem v dalších stupních školského systému (tzn. na ZŠ a posléze SOU či SŠ)
  • zvyšuje se podíl mladých lidí, kteří ani nestudují ani nepracují.