Premiér Klause nepřesvědčil, kolem restitucí další nejistoty

Praha – Ani osobní dopis se zárukami premiéra Nečase nepřesvědčil prezidenta Václava Klause o pochybách, zda navrhované církevní restituce neprolomí rok 1948. Nečas opakuje, že zákon období jasně vymezuje, podle Klause je ale jeho vysvětlení nedostačující. Nejistota prezidentského podpisu je tak pro vládu další komplikací. Pokus o přehlasování senátu musela už koalice jednou ve sněmovně odložit. Navíc nemá vůbec jisté, zda sežene potřebných 101 hlasů z vlastních řad, které by přehlasovaly odmítnutí Senátu i veto prezidenta.

Premiér Petr Nečas na začátku září formou dopisu odpověděl na Klausovy výtky. Argumentuje mimo jiné tím, že zákon vychází z už platných restitučních zákonů a zamezuje prolomení limitu 25. února 1948. Jak Klaus dnes řekl, dopis byl prý napsán hezky, ale obavy nezmizely. „Je pečlivě a pozorně napsaný dopis, nicméně mé pochybnosti zůstávají,“ komentoval Klaus.

Podle mluvčího vlády Michala Schustera už premiér nehodlá prezidenta dál osobně přesvědčovat – vše, co mohl, prý napsal v dopise. V přesvědčování nezabraly ani dopisy od obou vicepremiérů nebo církví. Nejen kvůli tomu se ale schvalování kontroverzního zákona den ode dne komplikuje. Jistá totiž není ani většinová podpora koaličních poslanců při závěrečném schvalování restitucí. „Spočítala jsem si, že je to velmi na těsno, ne-li pod,“ přiznala ministryně kultury Alena Hanáková.

Straničtí rebelové zatím jen nastínili, jak by případný kompromis o DPH mohl vypadat. Místo plánovaných tří let by mohlo ke zvýšení daní dojít jen na rok. Skupina kolem Petra Tluchoře či Borise Šťastného navrhuje také záruku, aby se po půl roce změny vyhodnotily a posléze ukázalo, jak se daň vybírá. „Pokud bychom se koaličně shodli na zkrácení období, my bychom pro byli,“ zmínila předsedkyně koaliční LIDEM Karolína Peake. Už ve čtvrtek spolu mají rebelové a premiér usednout ke společnému jednacímu stolu. Výsledek případného kompromisu musí ještě potvrdit vedení koalice.

Návrh zákona počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.