Smajlíci mají kořeny ve středověku

Praha - Datum 19. září 1982 je významné zejména pro ty, co si nedovedou svůj život představit bez smajlíků. Právě tehdy odeslal americký vysokoškolský profesor Scott Fahlman e-mail, který obsahoval nejstarší známý smajlík. Sekvence dvojtečka-pomlčka-závorka, jejímž prostřednictvím pisatelé vyjadřují smutek, nebo naopak radost, se rychle uchytila, a přes veškerý technický pokrok na poli výpočetní techniky a elektronické komunikace požívá obecně rozšířené popularity. Takzvané emotikony do jisté míry nahrazují při psané komunikaci gesta, mimiku a intonaci, čímž usnadňují psané vyjádření, přiblížil jejich funkci ve Studiu 6 ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR Karel Oliva.

Rozšíření emotikonů Karel Oliva přímo za jazykovou revoluci nepovažuje. „My máme třeba vykřičník a otazník, a to jsou znaky víceméně funkčně podobné, čili jde o pokračování řady, která začala ve středověku, kdy jsme zavedli jiná taková znaménka,“ přiblížil ředitel jazykového ústavu.

Přestože citově zabarvené piktogramy nepatří do spisovného jazyka, sám Karel Oliva se na ně dívá velmi pozitivně, protože pomáhají lépe vyjádřit obsah napsaného. „Míním to z legrace, nebo ironicky, jsem z toho smutný – to jsou věci, které v běžném hovoru vyjádříte gesty, mimikou, intonací a podobně. V písmu samozřejmě tyhle věci chybí, takže když nám to teď pomáhá, abychom se lépe vyjádřili… pak se to postupně prosadí i do psané normy. Neříkám ale za kolik let,“ uvedl Oliva.

Karel Oliva
Karel Oliva

Generační bariéra v užívání emotikonů podle jeho slov dnes existuje, s obměňováním generací se ale setře a dnešní běžní uživatelé emotikonů již budou schopni sdílet psaný text, jehož součástí znaky budou.

Autorem historicky prvního smajlíka byl americký vysokoškolský profesor Scott Fahlman (64). Ten 19. září 1982 v 11 hodin a 44 minut rozeslal svým kolegům vzkaz následujícího znění: "Navrhuji, aby následující sekvence znaků označovala vtip: :-) Čtěte to ze strany." Ve stejném mailu Fahlman rovněž představil variantu :-(. Ta je dnes považována za výraz smutku či špatné nálady, Fahlman ji ale původně vytvořil jako označení těch částí textu, které jsou myšleny vážně.


Ředitel jazykového ústavu se zastavil i u SMS zpráv, které podle něj mění v určitých komunikačních mezích psanou formu jazyka. Sám by uvítal, kdyby se zprávy mohly psát třeba s diakritikou. Okleštěný jazyk SMS zpráv podle Olivy má drobný dopad při jazykové výchově mladých, ovšem za závažnější považuje fakt, že se méně čte. „Komunikace elektronická není v prvním plánu psaná… Daleko lépe si posíláme MMS, kde se zachycuje obrazová forma. Ustupuje do jisté míry psaná forma jazyka jiným formám sdělování jako třeba videu nebo mluvenému slovu,“ dodal jazykovědec. Může se tím podle něj snižovat aktivní slovní zásoba, ale schopné děti se naučí psát správně čárky, i když praxe může posilovat nedbalost.