Přežití otravy metanolem je do budoucna spíše smůlou, tvrdí lékař

Praha – I když se zvyšuje počet pacientů, kteří se z otravy metanolem dostanou a zdárně opustí nemocnici, jejich komplikace nemusí být zdaleka u konce. Jak ve vysílání ČT zmínil Martin Balík z kliniky anesteziologie Všeobecné fakultní nemocnice, u zdánlivě vyléčených pacientů je velká pravděpodopbnost, že se budou potýkat se zdravotními problémy i v budoucnu. Odkazuje se mimo jiné na studii z Estonska, která šest let po tamní metanolové epidemii zkoumala stav osob, jež vypití jedovatého alkoholu přežily.

Na nelichotivý osud poukazují zkušenosti z Norska či Estonska, které si v minulosti metanolovými otravami prošly. „Pacienti ze zemí, které mají s otravami metanolem špatnou zkušenost, vykazují spíše zhoršování symptomů,“ tvrdí Balík. Vyléčeným pacientům se paradoxně během několika měsíců může napadený zrak zlepšit, o to strmější pád ale může následovat.

Z metanolu vytvořené krystalky kyseliny mravenčí se totiž usazují v citlivých oblastech nervového systému, jako je oční nerv a sítnice. Ačkoliv se v úspěšných případech prvotní napadení vytěsní, agresivní látka na nervové buňky dál působí a postupně je rozkládá – do několika měsíců tak bohužel může opět přijít vážné zhoršení včetně ohrožení života.

„Po otravě postupně dojde k rozpadu těch buněk, které dostávají ránu intoxikací, ale neumřou hned. Ten dojezd intoxikace může být řádově v měsících, což je nejzáludnější. Na pacientech se ukazuje, že budou mít spíše smůlu, když tu intoxikaci přežijí, protože to zhoršování je tady ve velkém procentu pravděpodobné.“

Statistiky ze severských zemí dokládají, že u řady zdánlivě vyléčených pacientů při následných komplikacích dochází ke smrti. Lékaři jsou navíc bezradní, protože dlouhodobá léčba těla zasaženého metanolem není dosud známá. „Nejsem si vědom, že by nějaká existovala,“ přiznal Balík.

Samotný metanol není škodlivý, jed z něho udělá náš metabolismus

Metanol je nejjednodušší formou chemické skupiny alkoholů. Jeho jednoduchá struktura ale paradoxně způsobuje, že tělo jej vstřebává velmi dlouho, proto se příznaky otravy většinou projeví v řádu hodin až dnů. Jeho účinek je o něco menší než u etanolu, který běžně konzumujeme v každém alkoholickém nápoji. Lidské tělo metanol přeměňuje na velmi agresivní látky – kyselinu mravenčí a formaldehyd. Ty napadají nervovou soustavu a vážou se na citlivé nervy v oční sítnici, které dříve či později poškozují.  

Následkem poškození nervů je zhrošený zrak u člověka. Otrávený nejčastěji přestává vidět barevně, později vnímá obraz rozmazaně. Při vyšším množství pozřeného metanolu nastává úplné oslepnutí.

Antizol (fomepizole) - antijed na otravu metylalkoholem
Zdroj: ČT24/yespharma.com

Fomepizol - šetrnější, ale hlavně drahý

Z lékařské a kriminální kauzy se postupem času začíná stávat i finanční problém. Některé nemocnice už vyjádřily obavy, zda za hospitalizaci pacientů dostanou peníze. Už od minulého týdne se navíc u těžkých případů otrav začal používat velmi drahý lék fomepizol. Podle Balíka je jeho největší výhodou šetrnost k pacientům. Ti totiž při běžné léčbě dostávají permanentní dávky etanolu do krve, což není možné například u těhotných matek nebo lidí s vážně poškozenými játry.

V dalším srovnání obou léčeb ale lékař z Všeobecné fakultní nemocnice kromě ceny nevidí velké rozdíly. Průměrná cena za léčbu fomepizolem je kolem čtvrt milionu korun. Přitom jeho účinnost je zcela srovnatelná s alkoholem podávaným do žíly. Je sice k pacientovi vstřícnější, ale pro nás extrémně drahý. Jinak je zcela srovnatelný s alkoholem, zmínil Balík.

Vydáno pod