Ministerstvo spravedlnosti je s vězeňskými náramky spokojeno

Praha – Po dvou měsících experimentálního provozu elektronických vězeňských náramků nedošlo k žádným závažným problémům. U pětadvaceti všech odsouzených, kteří se zkušebního fungování zúčastnili, eviduje ministerstvo spravedlnosti jen dva nešvary, a ani za nimi nestojí chyba techniky, ale nedodržení stanoveného režimu. Testování náramků poběží až do listopadu.

„Experiment ještě není ani za polovinou. Zatím jsme nenarazili na žádný problém, který by neměl řešení,“ konstatoval ředitel probační a mediační služby Pavel Štern. Spolu s ministerstvem spravedlnosti evidují jen dva případy, kdy došlo k porušení pravidel.

„Nikdo elektronický náramek nepřestříhl, ani nesundával, selhání byla v necelých deseti procentech, kdy lidé odpoledne řádně nenastoupili do výkonu trestu domácího vězení a neměli pro to vysvětlení,“ uvedl první náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák.

Experimentální používání elektronického monitoringu zahájilo ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Probační a mediační službou 1. srpna. Instituce vybraly asi dvacítku odsouzených k domácímu vězení nebo těch, kteří mají v rámci podmíněného propuštění uloženo opatření shodné s domácím vězením. Pilotní provoz má trvat do konce listopadu a vyjede na půl milionu. Probační a mediační služba chce elektronické hlídání zkusit zhruba na 35 až 40 domácích vězních. Dobrovolníků z jejich řad se prý pořád hlásí dost.

Elektronický hlídač může s odsouzeným do sprchy i do sauny, když ale střežená osoba zamíří z domu ve špatnou dobu nebo se pokusí s náramkem nebo vysílačem něco provést, systém všechno prozradí. Náramky na nohou odsouzených mají přinést především úsporu a úlevu přeplněným věznicím.


Zkušenosti některých vězňů nicméně upozorňují na to, že elektronický náramek může být i nechtěným a neúmyslným omezením, a to pro vězně, kteří mají přesně vymezený prostor a zároveň pracují. „Nemohla jsem dělat přesčasy, což se projevilo na mý výplatě pak třeba,“ řekla Martina Koritjaková.

I na to, že náramek trochu tlačí, si zvykla, a když pak jejího elektronického hlídače dostal další odsouzený z Ústecka, dokonce jí na noze chvíli chyběl. „První dva, tři dny jsem prostě měla tendenci si sahat na kotník a chtít si otáčet něčím, co tam už nebylo,“ podotkla.