Češky, které se prosadily v zahraničí, dostaly ocenění

Praha - Pětice Češek, jejichž význam přesáhl hranice země, převzalo v sídle Senátu krajanské ocenění Významná česká žena ve světě. Cenu získaly bojovnice za lidská práva Olga Hrubá, exilové aktivistky Libuše Paukertová-Leharová a Jiřina Šilhánová, jazykovědkyně Marie Majtánová a modelka a zakladatelka charitativní nadace Tereza Maxová.

„Naše cesty opravdu byly velice rozličné, šly z různých bodů do různých zemí v různých údobích a měly různý dopad. Ale spojovalo nás úsilí pro tuto zemi. Ocenění jsme dostaly kvůli tomu, že jsme dokázaly určitou loajalitu a věrnost této zemi, zemi krásné, zemi milované,“ řekla jménem oceněných Paukertová-Leharová.

Cenu uděloval Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů, v jehož čele stojí krasobruslařka Ája Vrzáňová, ve spolupráci se senátní komisí pro krajany.

Ocenění jsou udělována od roku 2003, nikoliv ale každoročně. Letos byla předávána teprve popáté a zároveň poprvé v rámci oslav Dne české státnosti. Na slavnostní ceremoniál kvůli tomu přijely i některé dříve oceněné laureátky, například tenistka Hana Koželuhová, zakladatelka Ligy proti rakovině Eva Siracká, zakladatelka humanitárního hnutí Stonožka Běla Jensen nebo Mathilda Nostizová, která dlouhodobě pomáhá zrakově postiženým.

Hlavní cenou je bronzová soška, která symbolizuje ženu - rodičku rodící se z vejce. Její autorkou je česko-kanadská sochařka Lea Vivot. Laureátky dostaly také zlatou brož s českým granátem.

Čechoameričkanka Olga Hrubá je bývalou spolupracovnicí Milady Horákové; z USA vedla kampaň za její záchranu. V rámci nenásilného boje s komunistickou totalitou se zasazovala například o osvobození ruského disidenta Alexandra Solženicyna a obhajovala jako jedna z prvních hnutí Charta 77. Získala osobní ocenění od někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana. Za jeden ze svých největších úspěchů považuje záchranu sedmi sibiřských křesťanů tím, že přiměla americký Senát udělit jim výjimečně občanství USA.

Další Čechoameričanka Jiřina Šilhánová cenu dostala za svou aktivitu v krajanských spolcích, za svůj podíl na záchraně České národní budovy v New Yorku nebo za získání financí pro výuku českého jazyka na Kolumbijské univerzitě. 

Libuše Paukertová-Leharová, která působila v organizacích OSN v Ženevě, získala cenu také za práci mezi krajany a za své úsilí o prosazení práv žen a tělesně postižených.

Odbornice na slovanské jazyky Marie Majtánová, která žije v Bratislavě, byla oceněna i za svou literární činnost, například za knihu Pročpohádky, které vysvětlují přírodní anomálie, nebo studii Praslovanské kořeny názvů českých hub.

Tereza Maxová cenu dostala zejména za charitativní činnost. Nadace s jejím jménem od roku 1997 poskytla pomoc ve výši 200 milionů korun a má patronát nad 24 000 dětmi, které jsou nuceny žít v dětských domovech. Ocenění věnovala těm, „kteří neměli to štěstí vyrůstat ve šťastné rodině“.