Kdo nepečuje o chrup, ať platí, žádají zubaři

Praha - České děti mají 2,5krát více zkažených zubů než děti ve Švýcarsku, kde fungují preventivní programy podpořené státem a většina zubní péče se hradí hotově. Kdo o zuby nepečuje, pozná to na svých výdajích. Zubaři v ČR se staví za stejný přístup. Na podporu prevence dává Česká stomatologická komora všem novorozencům průkaz zubního zdraví, letos dá miliontý.

„Zubní lékaři hasí už jen důsledky nedokonalé prevence, hlavní je přesvědčit rodiče, aby dítě k péči o chrup vedli,“ řekl viceprezident komory Jan Černý. Průkaz prý využívají tři čtvrtiny rodičů, 40 procent přivedlo dítě k zubaři do jednoho roku věku. „Stejné množství tam šlo až mezi jedním a druhým rokem věku dítěte a to už je pozdě,“ dodal.

Zubaři připouštějí, že pro rodiče je někdy problém najít ordinaci, kde bude jejich dítě ošetřeno. Pro zubaře je péče o dítě náročnější, musejí ho pro spolupráci získat. I proto zdravotní pojišťovny péči o děti platí lépe. Za dvě prevence ročně dostane zubař po 368 korunách, u dětí od jednoho roku do šesti let věku je první platba navýšena o 105 korun. Za první prevenci u dospělého je 368 korun, za druhou 323 korun.

Pozor na jídlo, upozorňují zubaři

Na odpovědnost rodičů za chrup dětí poukázala také docentka Romana Ivančáková z královéhradecké stomatologické kliniky. Nejhorší stav chrupu je podle ní u dětí do pěti let. „Mezi pětiletými dětmi s 20 zuby třetina má sedm a více zkažených zubů,“ řekla. Je podle ní omyl tvrdit, že děti mají špatné zuby proto, že byly zrušeny školní preventivní prohlídky. Stav chrupu českých školáků je podle docentky naopak celkem dobrý. Deset let zůstává zhruba stejný podíl dětí se zcela zdravými zuby.

Zubaři v této souvislosti upozorňují na význam jídelníčku; zubům totiž nejvíc škodí dětmi oblíbené sladké a kyselé pokrmy. „Nejhorší jsou pro děti fastfoody, to spojení hamburgeru a sladkého pití je největší problém,“ uvedl zubař Michal Navrátil. Rychlou prevencí je proplachování úst po jídle a také žvýkačka. „Žvýkačka je vynikající prostředek, ale jen během dne, večer musí dojít k mechanickému čištění,“ dodává Ivančáková.

Na přístup školáků k péči o chrup mají velký vliv školní preventivní programy. Platí je občanská sdružení a ty nejúspěšnější zaštiťuje komora. „Prevence u dětí je důležitá, ovlivní jejich zubní zdraví na celý život,“ vysvětlil prezident stomatologické komory Pavel Chrz. Považuje za „tristní“, že to nechápou politici, takže neprosadili vedle financování screeningu rakoviny prsu či konečníku také celoplošnou zubní prevenci podpořenou státem. Návyk zubní prevence by měl u dětí vzniknout hned s prvním prořezaným zubem, a dítě by tak mělo poprvé jít k zubaři už v prvním roce. Poté standardně 2x ročně.

Za plomby dají zdravotní pojišťovny ročně 1,3 miliardy korun, s léčbou komplikací zubního kazu stoupne výdaj na dvě miliardy. Zubaři udělají 10 milionům obyvatel 6,5 milionu plomb za rok, podle Chrze by preventivní péčí o chrup šly počty plomb i výdaje za ně výrazně snížit.

Jak správně čistit zuby učí rodiče a hlavně děti hygienista. Žebříček požadavků lékařů a preventistů se ale rozcházejí; zatímco podle lékaře je na prvním místě pravidelné čištění, u hygienisty je to mnohdy investice do kartáčků a past. Královéhradecká zubařka Ivančáková ovšem tvrdí, že „cena kartáčku roli nehraje, důležitá je technika čištění“.