Lidí trpících depresemi jsou v Česku statisíce, přibývá sebevražd

Praha – Tématem Světového dne duševního zdraví je letos deprese. Podle psychiatra a přednosty Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice Jiřího Rabocha, který byl hostem Studia 6, je deprese u lidí běžná už od počátku jejich existence. Depresivních poruch prý ale v posledních letech přibývá. Experti Světové zdravotnické organizace přitom odhadují, že do roku 2030 bude právě deprese představovat největší zdravotní zátěž lidstva.

„Myslím si, že patříme k těm státům, kde je psychiatrická péče relativně dobře rozvinuta. Fungují tady psychiatrické ambulance i praktičtí lékaři jsou čím dál více školeni a schopni těmto lidem pomoci,“ řekl Raboch. V případě, že člověk trpí depresemi, je zlomové, zda vůbec přijde na to, že se jedná o depresi. Potom je důležité, zda má zájem se léčit a jak.

Jiří Raboch, psychiatr a přednosta Psychiatrické kliniky, VFN:

„V roce 2011 máme v Česku léčených poprvé v historii přes sto tisíc pacientů. Odhadujeme ale, že lidí, kteří depresí trpí, je několikanásobně víc. Podle epidemiologických studií by se zdálo, že je to až 600 tisíc.“


Deprese má často dědičnou podmíněnost

Asi deset tisíc lidí je podle psychiatra Rabocha léčeno v psychiatrických ústavech. Dalších sto až 200 tisíc chodí k praktickým lékařům, psychologům a dalším odborníkům a velká část lidí se neléčí vůbec. „Klinicky významná deprese je něco, co výrazným způsobem naruší náš praktický život, naši výkonnost, naši schopnost komunikovat s přáteli a trvá nějakou dobu. V diagnostických kritériích má takový stav trvat minimálně čtrnáct dnů,“ vysvětlil Raboch.

Deprese má dle Rabocha i své biologické příčiny, potom je včasná léčba indikována hned. A to buď farmakologická, nebo psychoterapeutická. Deprese má své biologické příčiny, svoji genetickou podmíněnost a v některých rodech se vyloženě přenáší. „Mezi aktuální spouštěče pak patří různé negativní životní události, se kterými se lidé ve společnosti setkávají, ztráta blízké osoby, ztráta práce nebo dluhy a jiné finanční problémy,“ doplnil psychiatr.

Kvůli krizi, daním a politice u nás přibývá sebevražd

V Česku v posledních třech letech přibývá sebevražd, potvrdil to Vladimír Kebza ze Státního zdravotního ústavu. Důvodem podle něj je ekonomická krize, růst daní i pocit bezvýchodnosti z politických tahanic. „Je to spojeno s pochybnostmi, že by se společenský vývoj mohl změnit nějak zásadně k lepšímu a že by stávající politická situace mohla podléhat nějakým změnám. Ne snad úplně bezvýchodnost, ale pokles víry v to, že by se poměry mohly změnit k lepšímu. Opatření jako zdanění s tím souvisejí. Většina lidí by to přijala, kdyby se státní pokladna začala plnit. Vidí, že to tak není,“ uvedl.

Loni si život vzalo 1 589 lidí. Zhruba pětina byly ženy, čtyři pětiny pak představovali muži. Podle Kebzy si sahá na život sice víc žen než mužů, svůj čin dokonají častěji ale právě muži. Nejvíc sebevražd se odehraje na konci zimy a na jaře. Nejvyšší počet jich je v dubnu. Nejčastěji chtějí lidé ukončit svůj život v pondělí. Mnozí k tomu přikročí i o svátcích. Podle Kebzy to však nebývají Vánoce, ale Nový rok. Větší roli než samota o vánočních dnech hraje prý spíš silvestrovské bilancování.