Praha – Ve dvě hodiny se otvírají volební místnosti a Češi mohou po čtyřech letech znovu hlasovat o složení svých krajských zastupitelstev. Ve třetině republiky se potom rozhoduje i o novém obsazení sedmadvaceti křesel v Senátu. Jako tradičně i tentokrát probíhají volby během dvou dní; dnes je možné hlasovat do 22 hodin, zítra je možné přijít k urnám od 8. do 14. hodiny.ČT24 divákům nabídne kompletní volební servis, studio s Václavem Moravcem a Marcelou Augustovou začíná zítra ve 13.30.
Volby začínají – ČSSD obhajuje hejtmanství, ODS vládu pravice
Do krajských zastupitelstev se volí ve všech krajích s výjimkou hlavního města, které o svém vedení rozhoduje při komunálních volbách. Všechny hejtmanské posty obhajuje sociální demokracie, která – ještě pod vedením Jiřího Paroubka – krajské volby opanovala v roce 2008. O jejím jednoznačném vítězství tehdy zejména ODS hovořila jako o „oranžové tsunami“.
Volby 2008 a zdravotnické poplatky
Dominantní téma předvolební kampaně před čtyřmi lety představovala levicová kritika v té době nově zavedených regulačních poplatků ve zdravotnictví. Bylo to vůbec poprvé, kdy politická strana využila celostátní téma pro volby, jež předpokládaly akcentování regionálních specifik, a navíc s ním tak výrazně uspěla.
V tuto chvíli ovšem paradoxně žádný z krajů zdravotnické poplatky neproplácí; kvůli zatížení rozpočtů a potížím s legislativou od hlavního volebního slibu ustoupila všechna hejtmanství s jedinou výjimkou Středočeského kraje, který až do jara vedla hlavní tvář protipoplatkové kampaně, někdejší stínový ministr zdravotnictví za ČSSD David Rath. Středočeská sociální demokracie také jako jediná hodlá u této praxe zůstat i v případě, že krajské volby znovu vyhraje (čtěte zde).
Kraje: Souboj titánů
Stejně jako před čtyřmi lety i letos hlavní téma předvolební kampaně nastolila opozice, a to už ve druhé polovině léta, když spustila kontroverzní kampaň zaměřenou na kritiku stávající podoby církevních restitucí (více čtěte zde), jejichž osud zůstává nejistý (zde). Podle úspěšného modelu z předchozích voleb tak ČSSD znovu vsadila na celostátní téma a volby znovu prezentovala jako referendum o pravicové koaliční vládě.
Na nadregionální charakter krajských voleb ovšem přistoupily i ostatní politické strany a do čela kandidátek postavily vlastní výrazné tváře celostátní politiky; pokud ČSSD vede do krajských voleb například stranický místopředseda Michal Hašek (v Jihomoravském kraji), ODS nasadila bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (Plzeňský kraj), TOP 09 potom do voleb vyslala předsedu svého poslaneckého klubu Petra Gazdíka (Zlínsko).
ČSSD také dominuje v předvolebních průzkumech veřejného mínění. Podle volebních modelů, které pro Speciály Otázek Václava Moravce (viz volební stránky ČT24) od konce srpna do začátku října vypracovaly agentury SC&C a STEM/MARK, drží nejvyšší voličskou přízeň ve všech krajích s výjimkou Ústeckého, kde by zvítězili komunisté.
Senát: Levice hraje o ústavní většinu
Do Senátu volí třetina republiky; horní komora se po částech obměňuje co dva roky a platí u ní většinový volební systém (jenž se v Česku uplatní při prezidentské volbě); pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu všech hlasů, koná se druhé kolo, ve kterém se utkají dva nejúspěšnější kandidáti. Toto hlasování v Česku proběhne příští týden v pátek a v sobotu.
V sedmadvaceti obvodech senátorské křeslo neobhajuje osm senátorů včetně nestora horní komory Petra Pitharta (KDU-ČSL), strany místo nich postavili nové kandidáty. Specifikem je kandidatura Daniely Filipiové (ODS), která dosud zastupovala Prahu 2 a nyní kandiduje na Praze 8. Starostka Sušice Jiřina Rippelová pro změnu vyměnila stranické barvy – do Senátu před šesti lety usedla za ČSSD, nyní kandiduje znovu, ovšem za Zemanovce. Totéž se týká i náchodského senátora Pakosty, který v lednu vystoupil z ODS a nyní kandiduje jako nestraník.
Senátní volby představují výzvu zejména pro občanské demokraty. Již nyní drží levice v Senátu většinu 42 hlasů (převážně sociální demokracie, dále KSČM a SPOZ), zatímco však ČSSD obhajuje pouhých pět mandátů z celkových 38, ODS jich musí obhájit třináct ze čtyřiadvaceti.
Pokud by se levici podařilo všechny mandáty obhájit a získat dalších pět navíc, bude v horní komoře držet třípětinovou ústavní většinu 49 hlasů. Pro samotnou ČSSD představuje cesta k ústavní většině zisk jedenácti nových mandátů, o které by musela připravit zejména občanské demokraty.
Co přinesou volby? Klaus nemá jasno
Do krajských a senátních voleb vstupuje Česká republika v politicky velmi nestabilním období, kdy není zřejmé, zda koaliční vláda Petra Nečase přečká spor o zvyšování DPH, který vede s vnitrostranickou frakcí šesti rebelujících poslanců ODS. Popularita vlády je navíc uprostřed jejího mandátu tradičně velmi nízká, což nehraje ve prospěch volebního vítězství.
Pro Václava Klause je nadcházející hlasování poslední ve funkci prezidenta a zároveň první, kdy si podle vlastních slov netroufá odhadnout, jak dopadne. „Jsem zvědav,“ konstatoval. „Je to tak nejasné, tak zmatené, naše rozhádaná politická scéna a neklid, který panuje v naší veřejnosti díky spoustě věcí, mi skoro nedovoluje, abych řekl jakýkoli soud a jakýkoli odhad, co bude, nebo nebude. Myslím, že vždycky v minulosti to bylo jasnější, než je to dneska.“
O co strany hrají?
ČSSD: Sociální demokracie stojí před výzvou největší, a sice obhájit všechny hejtmanské posty. Podle již zmiňovaných průzkumů pro Otázky Václava Moravce se ovšem zdá, že Lidový dům ve zkoušce uspěje; volební modely stranu favorizovaly téměř ve všech krajích. Vzhledem k oslabení popularity vládních stran se dá předpokládat i výraznější zisk senátorských křesel, než je obhajovaná pětice.
ODS: Výsledek občanských demokratů v krajských a senátních volbách může výrazně ovlivnit budoucnost celé vlády – ve hře je totiž pozice premiéra Petra Nečase, kterou už nyní oslabuje stranická rebelie i kritika prezidenta Václava Klause. Stranu navíc čeká začátkem listopadu volební kongres, kde se bude výsledek voleb s velkou pravděpodobností zohledňovat.
KSČM: Předvolební průzkumy potvrzují dlouhodobější trend vzrůstající popularity komunistů; v šetření voličské přízně se v řadě krajů ocitli na druhém místě za sociální demokracií a ČSSD s nimi připouští otevřené krajské koalice (ty v tuto chvíli fungují v Karlovarském a Moravskoslezském kraji). V Ústeckém kraji by dokonce podle volebního modelu krajské volby vyhráli (čtěte zde).
TOP 09 a STAN: Druhou nejsilnější vládní stranu zřejmě nečeká v krajských volbách přílišný úspěch, v řadě zastupitelstev se ale může stát vlivným jazýčkem na vahách. Otevřená je ovšem otázka další spolupráce s uskupením Starostové. Jeho šéf Petr Gazdík se totiž již v minulosti dal slyšet, že společná spolupráce dohodnutá do konce letošní roku bude pokračovat s ohledem na výsledky krajských a senátních voleb.
KDU-ČSL: Lidovci, kteří v posledních sněmovních volbách vypadli z dolní komory, se znovu dostávají do přízně voličů (čtěte zde) a podle volebních modelů dokonce předběhli „dceřinou topku“ ve čtyřech krajích. Pokud se trend vracející se přízně potvrdí, může to straně pootevřít dveře i do Poslanecké sněmovny.
VV/LIDEM: Někdejší koaliční Věci veřejné sice v krajských volbách kandidují, dosavadní průzkumy jim ale přisuzují voličskou podporu pohybující se kolem jednoho procenta, a potvrzují tak výrazný propad strany. Koaliční LIDEM Karolíny Peake potom v krajských volbách nekandiduje vůbec.
GALERIE
videogallery_000199149