Spíše než bezpečí zajišťují kamery v Česku monitoring

Praha – Používání kamerových systémů ve veřejných prostorách nebo soukromí je fenoménem dnešní doby. Upozornil na to předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec, jenž byl hostem Studia 6. Dodal také, že se často stává, že kamery neslouží k bezpečnosti, ale pouze k monitorování zaměstnanců. Podle Němce u nás chybí legislativa, která by se věnovala pouze kamerovým systémům. To tvrdí i občanské sdružení Iuridicum Remedium. Proto vytvořilo speciální mapu. Úřad pro ochranu osobních údajů navíc dnes pořádá konferenci, na které se o bezpečnostních kamerách bude mluvit.

Občanské sdružení Iuridicum Remedium na internetu vytvořilo mapu bezpečnostních i dopravních kamer v České republice. Podle sdružení chybí v oblasti užívání kamer na veřejných prostranstvích ucelená legislativa a mapa je součástí kampaně Iuridicum Remedium za vznik nové právní úpravy používání kamerových systémů. „V Česku chybí jasná legislativa, podle které by se měl řídit každý, kdo chce provozovat kamerový systém. Počet kamer přitom prudce roste,“ míní Jan Vobořil z Iuridicum Remedium. Internetová mapa, do níž může přidat pozici kamery kdokoli, by měla podle sdružení jednak upozornit na tuto problematiku a také lidem ukázat, kde všude jsou sledováni. 

Projekt má zmapovat umístění kamer bezpečnostních i dopravních, ať už se jedná o součást městských a obecních nebo soukromých kamerových systémů. „Zatím je zmapován jen zlomek kamer. Věříme ale, že se mapa bude utěšeně plnit,“ uvedl Vobořil.

Igor Němec, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů:

"V tuto chvíli máme k dispozici jen zákon na ochranu osobních údajů. Ten jasně říká, že používat kamerové systémy, tedy zpracovávat osobní údaje, lze jedině za nějakým účelem. A to buď se souhlasem daných lidí, nebo se souhlasem zákona. Existuje pouze jedna výjimka, která spočívá v tom, že si můžete instalovat kamerový systém z hlediska ochrany majetku a bezpečnosti."


Dle slov předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů se často stává, že kamery neslouží k bezpečnosti, ale pouze k monitorování zaměstnanců. Tím se porušuje nejen zmiňovaný zákon, ale i zákoník práce. „Relativně novým objektem pro umisťování bezpečnostních kamer jsou nemocnice. Ty chtějí, aby měli jejich pacienti na sobě čipy, zdůvodňují to tím, že je chtějí chránit. Nejvíce ale řešíme bytové domy. Na náš úřad přichází velké množství stížností na kamerové systémy a my každou z nich musíme řešit,“ dodal Němec.

V zahraničí prý probíhají různé statistiky, které zkoumají, co existence bezpečnostních kamer přinesla. To u nás ale zatím není. „Zákon by měl reagovat na novou technologii a měl by řešit některé případy. Měli bychom diskutovat s odborníky o tom, jak interpretovat výklad zákona na ochranu osobních údajů s rozvojem nové technologie. Ten výklad by měl být v zákoně, který schválí parlament, tedy speciální kamerový zákon. Zatím se nepodařilo normu předložit do vlády,“ řekl Němec.