Koženého desetiletý trest platí, Vostrý získal rok svobody

Praha – Potvrzením desetiletého trestu Viktoru Koženému a snížením trestu Borisu Vostrému na devět let skončilo odvolací řízení Vrchního soudu v Praze, které se týkalo miliardových podvodů spojených s kuponovou privatizací. Bývalý prezident Harvardských investičních fondů Kožený ani někdejší likvidátor Harvardského průmyslového holdingu Vostrý u soudu nebyli – zůstávají na Bahamách a Belize. Kožený ve vyjádření pro ČT uvedl, že proces považuje za politický.

Ještě v roce 1995 měly fondy akcie 51 českých podniků a akcionáři věřili, že se investováním do těchto atraktivních a prosperujících firem zhodnotí jejich finanční prostředky. Fondy však začaly z Koženého iniciativy převádět akcie na kyperské společnosti, ve kterých byl angažován. Cenné papíry těchto podniků však nebyly veřejně obchodovatelné, podle předsedy odvolacího senátu Radka Hartmanna pak neměly pro holding žádnou cenu. 

Vostrý se podílel jen na některých obchodech. Zároveň vedl valné hromady, kde zatajoval akcionářům informace o stavu jejich portfolií. Muži také uskutečňovali takzvaná drancovací kolečka, při kterých převáděli akcie z jedné společnosti na druhou a zpět, ale za různé ceny.   

Podle likvidátora holdingu Zdeňka Častorála jde o průlomové rozhodnutí. Na jeho základě prý bude možné žádat, aby byl převeden majetek odsouzených ze zahraničí zpátky do Česka, a to i od příbuzných. Tímto rozhodnutím se mu prý dostal do rukou významný nástroj k vymáhání prokázané škody stanovené soudem. „Dá se nicméně předpokládat, že odsouzení skrývající se v zahraničí a s nimi spřízněné osoby budou úsilí likvidátora komplikovat a ztěžovat,“ dodal.

Viktor Kožený pro ČT:

„V podstatě ten soud je fraška, vidíme politické procesy více než 20 let po revoluci. Takovou bandou zločinců se nenechám dál sužovat.“  


Soudce: Kožený byl schopný manažer

„Z jeho kroků je zcela zřejmé, že jeho jednání bylo úmyslné,“ uvedl soudce Radek Hartmann. Muž podle něj bravurně zvládnul kuponovou privatizaci - vytvořil masivní mediální kampaň, ve které získal obrovský počet drobných akcionářů, mohl tak investovat do nejlepších českých akcií. Pak ale fondy po nějakou dobu stagnovaly. „A pak v podstatě během devíti měsíců jsou všechny bonitní akcie vyvedeny na Koženým ovládané firmy,“ uvedl soudce.

Video Reportáž Jiřího Hynka
video

Reportáž Jiřího Hynka

Kožený i Vostrý dostali u soudu tresty při horní hranici trestní sazby, ačkoliv trestnou činnost páchali před značnou dobou. Podle Hartmanna totiž způsobili „astronomickou výši škody“, která v Česku prakticky nemá obdoby. „Je zde také mimořádně propracovaný, rafinovaný způsob spáchání toho zločinu, který svým způsobem ovlivnil ekonomiku celého státu,“ dodal. 

Viktor Kožený nemusel být podle současného šéfa zkrachovalého holdingu hlavním organizátorem podvodů. Vyvozuje to z toho, že ve strukturách holdingu působilo v minulosti celkem čtrnáct příslušníků někdejší komunistické policie. „Pokládám pana Koženého za bílého koně. To byla akce nebo podnik bývalých příslušníků StB,“ uvedl Staněk.    

Koženého advokát: Můj klient se dovolá

Advokáti obou mužů vinu svých klientů od počátku odmítají. Koženého obhájce Martin Korbař dnes novinářům řekl, že se proti rozhodnutí dovolá, jeho klient se prý podvodů nedopustil. „Akcie sice byly prodávány pod cenou, ale v nouzi a v tísni, podle obchodních záměrů,“ prohlásil. Dodal, že se Kožený zdržuje v cizině a dnešní rozsudek pro něj po praktické stránce v podstatě nic neznamená. S rozsudkem je naopak spokojen státní zástupce Jaromír Jindřich. Potvrdila se podle něj nejen vina obou mužů, ale také správnost jeho dřívějšího rozhodnutí zajistit majetek v hodnotě zhruba 700 milionů korun.

Také podle šéfa představenstva Harvardského průmyslového holdingu v likvidaci Karla Staňka pak bude možné požádat o Koženého peníze, které jsou v Česku zablokované. V Českých Budějovicích je prý zablokováno 21 milionů dolarů, v Praze pak leží 100 milionů korun - k těmto sumám by se prý měl holding dostat poměrně brzy. V Americe se soudí o 22 milionů z prodeje Koženého vily v Aspenu a o 50 milionů dolarů se chce holding ucházet také na Slovensku. Staněk to uvedl ve Studiu ČT 24. Další prostředky však podle něj bude velmi problematické do holdingu získat. Staněk se také domnívá, že Kožený byl pouze tváří společnosti a za podvody stáli někdejší příslušníci StB.

„Je to velmi svízelná kauza. Vymáhejte nějaký majetek po někom, kdo sídlí na Bahamách a má jistotu, že nebude vydán - to je případ pana Koženého. Pan Vostrý zase sídlí na Belize a má stejnou jistotu, že nebude vydán. Vymáhejte na nich deset, respektive tři miliardy. Samozřejmě bude nutné se o to pokusit, ale je to nesmírně zdlouhavá a komplikovaná záležitost,“ dodal šéf představenstva HPH.

Viktor Kožený založil Harvardské investiční fondy v roce 1990 a v první vlně kuponové privatizace získal body od téměř desetiny účastníků. Po druhé vlně se stal třetím nejúspěšnějším správcem. Podle obžaloby Kožený s Vostrým v letech 1995 a 1996 vyvedli majetek z Harvardských investičních fondů a společnosti Sklo Union Teplice v hodnotě šestnácti miliard korun. Kožený je stíhán i v USA za úplatkářství spojené s privatizací v Ázerbájdžánu. Bahamské úřady ho ale Česku i Spojeným státům odmítají vydat.