Dvě témata Jiřího Čunka? Církev a Romové

Praha – Jiří Čunek byl znovu zvolen do Senátu. A zůstává věrný své pověsti politika, který si stojí za svými, mnohdy kontroverzními, názory. Jak v otázce integrace romských spoluobčanů, o které je podle Čunka hlavně třeba otevřeně mluvit, tak co se týká postavení církve v současné společnosti. „Přibývá lidí, kteří věří v Boha, ale ubývá lidí, kteří jsou v církvi,“ řekl Čunek v Hyde Parku ČT24.

Jako první krok integrace romských spoluobčanů do společnosti vidí Jiří Čunek otevřené pojmenování problémů. Problémy ve společnosti přirovnal Čunek k chorobě. „Nejdřív je třeba říct, co nás bolí, pak diagnostikovat a pak teprve řešit problém,“ přeje si Čunek, aby bylo možné pojmenovávat problémy bez předsudků. To ale podle jeho názoru není dnes v České republice možné. „Dnes se nenosí říkat věci slušně, ale jasně,“ postěžoval si Čunek.

Ke změně chování Romů ve společnosti by podle Čunka pomohlo hlavně vzdělávání dětí. Důležité je nejen donutit děti chodit do školy, a to i formou přísných sankcí pro neodpovědné rodiče, ale také zajistit dětem družiny, ve kterých budou trávit čas po škole a kde se jim budou věnovat učitelé, kteří s nimi udělají domácí úkoly a podobně. „Aby byly co nejdéle mimo to prostředí, kde se nic nenaučí, to znamená mimo své sociálně vyloučené rodiny,“ vysvětlil Čunek další funkci družin.

„Jsem přesvědčen, že většina věcí díky křesťanství byla pro lidstvo dobrá“

Jako představitel KDU-ČSL má Čunek jasný názor i na otázku církevních restitucí. „To, co bylo v roce 1948 na katastru zapsáno jako majetek církve, musí být církvi vráceno,“ je přesvědčen senátor. Navíc se neobává, že by v dnešní atmosféře ve společnosti bylo církvím vráceno cokoli navíc. Souhlasí i s finančním vyrovnáním s církvemi, které ovšem zatíží státní pokladnu. Proto by pro stát mohlo být lepší uvážit návrh kardinála o tom, že by stát začal kompenzace církvím vyplácet později.

Jako senátor Čunek vždy tvrdil, že se účastní všech schůzí, podle serveru kohovolit.eu byla ale jeho účast na schvalování zákonů týkajících se evropských norem jen poloviční. „Neexistuje poslanec, který by o každém zákonu věděl všechno,“ hájí se Čunek s tím, že u některých zákonů hlasuje senátor spíše podle rady kolegů, kteří se v problematice vyznají.