Klaus na Hradě: Dodejme si odvahy řešit problémy

Praha - Česká republika si připomíná 94. výročí vzniku Československa. Oslavy státního svátku vrcholí na Pražském hradě, kde 22 osobností převzalo z rukou prezidenta Václava Klause státní vyznamenání. Prezident ve svém úvodním projevu zdůraznil, že by občané neměli pouze hanit, neměli se bát a měli by si vážit toho, že žijí v nejúspěšnějším období našich dějin.

Klaus volá po větší úctě k zemi a pracovitosti

„Přestaňme svůj dnešek pouze hanit. Nepřistupujme na módní klišé, že čím nemilosrdněji vše kritizujeme, tím se stáváme lepšími. Dívejme se na věci se střízlivou civilností,“ prohlásil prezident na Pražském hradě. Rovněž podotkl, že navzdory všem problémům, které se objevují, žijeme v materiálně nejúspěšnějším období našich dějin.


Prezident také zopakoval svůj názor, že by Česká republika měla bránit svou suverenitu před pokusy o „radikální centralizaci“ Evropy. S odkazem na vývoj v Evropské unii poznamenal, že je otázkou, zda za šest let při oslavě sta let vzniku Československa ještě bude republika existovat. „Samozřejmé to není,“ potvrdil.

Krajské volby ukázaly pocity české veřejnosti

Nedávné krajské a senátní volby se podle Klause ukázaly být přesvědčivým indikátorem pocitů společnosti. Současné vládě se tedy nedaří přesvědčit veřejnost o správnosti její politiky. Problém je však hlubší. Ekonomický a sociální systém postavený na zadlužování a rozdávání bohatství na dluh dříve či později musel narazit.

Vláda jedná správně, vyšší zdanění ale není správná cesta

Vyšší zdanění firem a lidí podle prezidenta Václava Klause ekonomické problémy ČR neřeší, ale prohlubuje. Snaha vlády brzdit zadlužování je podle něj správná. Pokud chce vláda ukončit politiku zadlužování, bude se podle Klause muset pustit i do nepopulárních škrtů v mandatorních, tedy zákony stanovených, výdajích státu na sociální systém. Hledat zdroje pro financování státního rozpočtu vyšším zdanění firem a jednotlivců efekt nepřináší a prohlubuje ekonomické a finanční problémy.

„I když v poslední době stále mluvíme o úsporných opatřeních, naše žití na dluh pokračuje a narůstá. Nevyhneme se nezbytnosti očistit státní finance a snížit náklady na celkový chod státu na všech jeho úrovních a náš složitý a drahý státní aparát redukovat,“ řekl Klaus.


Předávání státních vyznamenání
Předávání státních vyznamenání

Udělená vyznamenání:

Nejvyšší vyznamenání, Řád Bílého lva, udělil prezident válečným veteránům Alexandru Beerovi a Vasilu Korolovi.

  • Beer v roce 1942 vstoupil do formující se československé jednotky v Buzuluku. Účastnil se bitvy u Sokolova, podílel se na osvobození Ostravy a Prahy. Působí v československé obci legionářské. „Svým veřejným vystupováním přispívá k udržování a šíření odkazu národního odboje,“ zdůvodnil vyznamenání kancléř Weigel.
  • Korol uprchl po nacistické okupaci Československa do Sovětského svazu. Byl zatčen, prošel pracovními tábory na Sibiři. Po propuštění vstoupil do československé armády. Během karpatsko-dukelské operace přišel o pravou ruku. V roce 1949 byl z armády propuštěn.
  • Generál Alexander Beer
    Generál Alexander Beer autor: Stanislav Peška , zdroj: ČTK/AP
  • Váleční veteráni Alexander Beer a Vasil Korol
    Váleční veteráni Alexander Beer a Vasil Korol autor: Kateřina Šulová , zdroj: ČTK

Řád T.G.M. byl udělen Leopoldu Färberovi, Karlu Jaroslavu Fořtovi, podplukovníku Jaromíru Jarmarovi, doktoru Josefu Plockovi, doktoru Hubertu Procházkovi a Drahomíře Strouhalové.

  • Leopoldu Färberovi za války zemřela velká část jeho příbuzných v koncentračních táborech, sám jako chlapec dělal spojku domácím odbojářům a zachránil řadu lidí. Po válce založil ilegální odbojovou skupinu. Za letákovou akci byl v roce 1948 odsouzen na 16 let žaláře. Po podmínečném propuštění v roce 1958 pracoval jako dělník a aktivně působil v disentu. Je stále činný v Konfederaci politických vězňů.
  • Monsignor Karel Jaroslav Fořt byl za války za svou aktivitu ve skautském hnutí vězněn nacisty a prodělal totální nasazení. Po válce po studiu teologie působil jako kněz na Šumavě, odkud se mu v roce 1950 podařilo uprchnout na Západ. Stal se vedoucím duchovní služby pro Čechy v SRN. Po roce 1968 pomáhal nové vlně emigrantů jak po stránce duchovní, tak existenční. Až do roku 1997 vedl náboženskou redakci Radia Svobodná Evropa.
  • Pplk. Jaromír Jarmara v době převzetí moci komunisty v roce 1948 sloužil jako pohraničník. Komunismus odmítal, byl napojen na vojenskou odbojovou skupinu Praha - Žatec, která připravovala ozbrojené akce proti režimu. V roce 1948 byl zatčen a u soudu mu původně navržený trest smrti byl změněn na doživotí. Deset let strávil na Borech, v Leopoldově a ve Valdicích. Pronásledována byla na svobodě také jeho manželka. I po propuštění byl režimem všemožně perzekvován.
  • JUDr. Josef Plocek zakusil pronásledování oběma totalitami, které v uplynulém století ovládly Československo. Během německé okupace byl jako student vyloučen z gymnázia a po válce jej komunistický režim za spolupráci na odeslání dopisu o stavu tehdejšího církevního a náboženského života u nás do Vatikánu zatkl a odsoudil jako „vatikánského špióna“ k 13 letům žaláře. Prošel věznicemi a uranovými doly. I po amnestii v roce 1960 byl nucen žít pod trvalým dohledem StB.
  • RNDr. Hubert Procházka, CSc., byl jako student gymnázia členem ilegální skautské protikomunistické odbojové skupiny, která vydávala a distribuovala ilegální tiskoviny. Pomáhal udržovat písemnou komunikaci mezi vězněnými duchovními a obsluhoval radiové spojení pro americké agenty. V roce 1952 byl zatčen a odsouzen k 11letému trestu vězení za velezradu a špionáž. Věznění a práce v uranových dolech se podepsaly na jeho zdraví. Zasloužil se o přiznání zdravotního rizika pro bývalé politické vězně a oběti uranových dolů.
  • Drahomíra Strouhalová se jako dvacetiletá zapojila do protikomunistického odboje. V roce 1950 byla zatčena a za ukrývání osob prchajících na Západ a spolupráci s odbojovou skupinou byla odsouzena k 15 letům vězení. V roce 1968 se stala členkou K-231 a po roce 1989 aktivní členkou Konfederace politických vězňů.

Medaili Za hrdinství udělil prezident doktoru Rudolfu Zvolánkovi.

  • Rudolf Zvolánek svou odvahou, duchapřítomností a profesionalitou zachránil život těžce zraněného muže, který byl vtažen úzkým otvorem do mísícího zařízení na plasty. Muže následně operoval.
Vyznamenaný Rudolf Zvolánek
Vyznamenaný Rudolf Zvolánek
Více fotek
  • Vyznamenaný Rudolf Zvolánek autor: Šulová Kateřina, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4083/408275.jpg
  • Barbora Špotáková převzala medaili Za zásluhy autor: Kateřina Šulová , zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4083/408272.jpg
  • Ivo Viktor převzal medaili Za zásluhy autor: Kateřina Šulová , zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4083/408273.jpg
  • Vyznamenaná Gabriela Basařová autor: Peška Stanislav, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4083/408277.jpg
  • Vyznamenaný Petr Wittlich autor: Peška Stanislav, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4083/408276.jpg

Medaile Za zásluhy byla udělena plastickému chirurgovi Ladislavu Bařinkovi, významné chemičce Gabriele Basařové, chemikovi a předsedovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi, exilovému spisovateli Otu Filipovi, významnému elektrotechnikovi Václavu Havlíčkovi, hudebnímu skladateli, klavíristovi a publicistovi Marku Kopelentovi, uznávanému hematologovi a odborníku na transplantaci kostní dřeně Vladimíru Kozovi in memoriam, psychiatrovi Jiřímu Rabochovi, chemikovi Lumíru Sommerovi, oštěpařce Barboře Špotákové, odborníkovi v oblasti parních turbín a turbostrojů Miroslavu Šťastnému, legendárnímu brankáři Ivu Viktorovi a historikovi umění Petru Wittlichovi.

Video Předávání státních vyznamenání prezidentem republiky 2012
video

Předávání státních vyznamenání prezidentem republiky 2012