Čeští vědci vyšlechtili svítící myš, pomůže léčit kůži

Praha – Čeští vědci pod vedením Radislava Sedláčka vyšlechtili červeně svítící laboratorní myši, které mohou výrazně pomoct při vývoji nových léků a postupů pro léčbu kožních onemocnění. Po úpravě DNA je totiž na fluorescentující pokožce hlodavců možné hojení kůže detailně sledovat. Vědecký úspěch je jedním z pilotních projektů biotechnologického a biomedicínského centra Biocev, které dnes v Praze zahájilo svou činnost a má ambici stát se jedním z nejprůraznějších výzkumných počinů v Evropě.

Na projektu svítících myší pracovali vědci z Ústavu molekulární genetiky. Laboratorním hlodavcům přidali gen mořských korálů, na němž pracují tzv. fluorescenční proteiny. Ty jsou známé například u medúz, v případě korálů jde o fluorescenční protein tdTomato, který po ozáření zeleným světlem mikroskopu červeně září.

„Tento gen je jakýsi marker, kterým sledujeme procesy, které probíhají v kůži při hojení ran,“ uvedl vedoucí projektu Radislav Sedláček. Při poranění nebo pouhém podráždění kůže totiž tvorba „svítícího proteinu“ několikanásobně vzroste. Měřením intenzity červeného světla je proto možné sledovat proces hojení, a to včetně dějů, které se odehrávají pod povrchem pokožky, a nelze je proto pozorovat pouhým okem.

O přelomovosti českého objevu svědčí také to, že o něj už projevila zájem i zahraniční pracoviště. Výrazně totiž zlevňuje experimenty, při kterých vědci vyvíjejí nové postupy léčby. Navíc je i šetrnější, protože kvůli stejnému pokusu museli laboratorní myši dosud zabíjet. Právě myš je přitom ideálním experimentálním zvířetem, neboť má z 99 % stejnou DNA jako člověk.

  • Drápek svítící myši
    Drápek svítící myši zdroj: ČTK/BIOCEV
  • Svítící myš
    Svítící myš zdroj: ČTK/BIOCEV

Podobných myší s upravenými geny mají v Ústavu molekulární genetiky zatím k dispozici cca 30 tisíc. Až se naplno rozběhne biotechnologické a biomedicínské centrum BIOCEV, vědci by jich mohli mít pro své experimenty k dispozici i trojnásobek. Právě tento projekt z oblasti funkční genetiky představuje první program, který má činnost centra ilustrovat.

BIOCEV svou činnost oficiálně zahájil právě dnes. Spojuje Karlovu univerzitu a Akademii věd a staví na kombinaci biomedicíny s genetikou, chemií a fyziologií a taky s komerční sférou, což urychlí cestu badatelských výsledků do praxe.

Nový vědecký areál, kde by měl BIOCEV pracovat, vzniká ve Vestci u Prahy. Z EU jde na BIOCEV 2,3 miliardy korun, zbytek ze státního rozpočtu. Je jedním ze šesti dosud schválených obřích vědeckých projektů z evropských dotací, takzvaných center excelence, s celkovým rozpočtem 21 miliard korun. Patří mezi ně ještě třeba superlaser ELI nebo brněnský Středoevropský technologický institut.