Stihne se vládní balíček projednat včas? Právníci se neshodnou

Praha - Sněmovna musí projednat balíček daňových změn, se kterým vláda spojila i svoji důvěru, do začátku prosince. Lhůtu pro projednání zákona, s nímž vláda spojuje svou důvěru totiž určuje Ústava. Ta říká, že pokud sněmovna takový zákon do tří měsíců neprojedná, bude dolní komora automaticky rozpuštěna a dojde k předčasným volbám. O tom, zda se tato lhůta vztahuje jen na tři čtení ve sněmovně, anebo je třeba do ní započítat i dobu potřebnou k přehlasování případného senátního veta, se přou právníci. 

Se svým výkladem zákona dnes přišel předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle něj je zákon schválen až tehdy, kdy jej projedná Senát a podepíše prezident. „I když díky hlasům současné vládní koalice, případně díky hlasům bývalých členů koalice, balíček projde, tak to ještě neznamená, že byl ve třech měsících schválen,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání klubu.  

Filipův výklad ústavy

Kabinet spojil svou důvěru s daňovým balíčkem  6. září. Pokud by jej sněmovna ve středu schválila a ihned odeslala do Senátu, může o něm horní komora jednat 30 dní. Tedy do 8.prosince. Sněmovna má pak dalších deset dní na to, aby případné veto Senátu začala opět projednávat. Tříměsíční lhůta pro schválení zákona by tedy mezitím podle Filipa vypršela. 


Právníci připouští, že výklad není jednoznačný

Odborník na ústavu Jan Kysela už dříve připustil, že výklad zákona není jednoznačný. Otázky  vyvolává to, na která hlasování ve sněmovně se rozhodování o setrvání kabinetu vztahuje. Kysela se ovšem přikládí k výkladu, podle něhož se svázání zákona s důvěrou vládě vztahuje pouze na projednání ve sněmovně až do třetího čtení, nikoliv na sněmovní hlasování o zákoně, který vrátí Senát či prezident. „Protože ten konstrukt je šitý na míru tříměsíční lhůtě pro projednání ve sněmovně,“ tvrdí Kysela.

Stejně to vidí i další odborník na ústavu Jan Winter. Mezi právníky podle něj převládá názor, že tři měsíce platí na projednání v Poslanecké sněmovně ještě před Senátem. Připustil ale, že článek 35 odstavec 1 písmeno b ústavy a článek 44 odstavec 3 ústavy se dá vykládat oběma způsoby. „Podle mě ale jediný logický způsob výkladu je, že jde o projednání ještě před Senátem, protože sněmovna nemá šanci ovlivnit, jak dlouho bude Senátu projednání trvat,“ uvedl pro web ČT24. 

Winter:  Nejsou na to precedenty, když bude prezident chtít, sněmovnu rozpustí

Vše nyní visí na tom, jak si zákon vyloží prezident. Pokud by se držel lhůty, se kterou počítá Filip, pak může sněmovnu klidně rozpustit, uvedl Winter. Případný spor by pak zřejmě skončil před Ústavním soudem. Zároveň ovšem dodal, že takovou variantu nepovažuje za pravděpodobnou.

Ústava ČR

Článek 35

1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže

b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,

Článek 44


(3) Vláda je oprávněna žádat, aby Poslanecká sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím vláda spojí žádost o vyslovení důvěry.