Romské děti stále končí ve „zvláštních“ školách a oddělených třídách

Praha - Romské děti se musí v oblasti vzdělávání stále potýkat s diskriminací. Organizace Amnesty International na problém dlouhodobě upozorňuje, spolu s Evropským centrem pro práva Romů proto uspořádala happening před ministerstvem školství. Akce s názvem Čas se krátí: Otevřete knihy všem dětem začala symbolicky za pět minut dvanáct. Aktivisté v rukou drželi fotografie konkrétních dětí, které se s diskriminací setkaly. Česko proto zřejmě čekají i další žaloby. Evropský soud přitom segregaci Romů odsoudil už před pěti lety. Podle demonstrujících hrozí, že stát v tuto chvíli vychovává další generaci, která bude v budoucnu závislá na sociálních dávkách.

Proti údajné diskriminaci svých dětí v přístupu ke vzdělání protestovali ve středu i Romové v Ostravě. Tvrdí, že jejich děti školy přeřazují do bývalých zvláštních, nyní praktických škol a dělí třídy na romské a neromské. Úřady se brání, že na řešení intenzivně pracují. Praktické školy ale poskytují dětem výrazně zredukované učivo. Pro většinu dětí je pak téměř nemožné jít studovat na střední školu s maturitou nebo vůbec dosáhnout vyššího vzdělání.

Barbora Černušáková, Amnesty International: „Školy velmi často přistupují k romským dětem jako k těm, se kterými a priori budou problémy, které jsou už a priori nepřizpůsobivé a nemají zájem o vzdělávání.“

Podle zprávy ombudsmana tvoří Romové 35 procent žáků praktických škol. „Naskýtá se otázka, proč to tak je. Sám ombudsman tvrdí, že je to v důsledku přetrvávající diskriminace a segregace,“ řekla ČT autorka výzkumné zprávy o vzdělávání Romů z Amnesty International Barbora Černušáková. Sama vidí problém i v nedostatku politické vůle: „Absolutně klíčové je silné politické rozhodnutí na úrovni ministerstva. Viděli jsme zatím jen sérii částečných kroků, které neřešily problém od podstaty.“

Happening před ministerstvem školství
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Podle Černušákové by postupně mělo dojít i k transformaci praktických škol do škol běžných. Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí ale mohou potřebovat podporu, která se jim v běžných školách nedostává. „To je jedná z věcí, kterou by běžné školy měly začít poskytovat. Měly by mít větší množství asistentů,“ dodala.

Náměstek ministra: Je to běh na dlouhou trať

Evropský soud pro lidská práva už před pěti lety potvrdil, že romské děti jsou v českém školském systému nepřímo diskriminovány. Stát musel tehdy odškodnit 18 mladých Romů z Ostravy, které pod různými důvody úřady vyloučily z běžných škol. Podle AI se od té doby nic nezměnilo. Ministerský náměstek Jindřich Fryč ale tvrdí opak. Vypisují se podle něj například dotační programy na podporu vzdělávání Romů. K poklesu romských dětí na praktických školách dochází i podle zprávy České školní inspekce.

Se snížením počtu Romů mimo hlavní vzdělávací proud má pomoci i národní akční plán, který ministerstvo připravilo i ve spolupráci s ombudsmanem a vládou. Situaci by měla zlepšit například revize diagnostických nástrojů pro zařazování dětí do praktických škol. Přípravné třídy by pak měly být zřizovány jen při běžných základních školách, ne při praktických. Zvýší se tím šance, že dítě bude po jejím absolvování pokračovat na běžné základní škole. Podle Fryče budou jednotlivá opatření naplňovaná postupně: „Některá jsou naplánovaná k začátku příštího školního roku, některá si vyžádají třeba dvouletý horizont.“

Vydáno pod