Filip: Podáme ústavní stížnost proti církevním restitucím

Praha – Hned druhý den po schválení církevních restitucí v Poslanecké sněmovně se nechali představitelé opozičních stran slyšet, že proti tomuto zákonu podají stížnost k Ústavnímu soudu. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa jsou k tomu hned dva důvody: porušení jednacího řádu a porušení legitimity. Představitelé vládních stran jsou ale přesvědčeni, že opozice se stížností neuspěje.

Podle Filipa se pro ústavní stížnost vyjádří určitě všech 26 poslanců komunistické strany. Kromě komunistů stížnost k Ústavnímu soudu nejspíše podá i ČSSD, svůj postup ale strany zatím nekoordinovaly, jejich právníci teprve zvažují odůvodnění stížnosti.

Už teď je ale předseda KSČM přesvědčen, že při schvalování zákona došlo k porušení principu legitimity. „Tady je evidentní, že politické strany, které vstupovaly do Poslanecké sněmovny, něco takového neměly ve svém programu, alespoň ne ve většině,“ uved Filip, který je přesvědčen, že legitimitě zákona brání to, že ho ve svém programu neměla strana, která získala ve volbách nejvíce hlasů. Legitimizovat by ho podle Filipa mohlo například hlasování v referendu, kdy by se k němu vyjádřili všichni občané České republiky.

Poslanec za ODS Petr Benda s takovou argumentací rozhodně nesouhlasí, vládní strany církevní restituce ve svém programu měly a důležité je, že byl zákon ve sněmovně schválen většinou poslanců. „Jsem si téměř jist, že předseda KSČM tu nemá kádrovat ostatní poslance, jak měli nebo neměli hlasovat,“ bránil se Filipově kritice.

Byl porušen jednací řád?

Druhý důvod pro stížnost u Ústavního soudu je procesní, podle kritiků z řad opozice měl být zákon, který byl vrácen Senátem, projednán na první následující schůzi Poslanecké sněmovny. Benda ale upozorňuje, že ústava se k tomu, kdy bude zákon projednán, vůbec nevyjadřuje, říká jen, že se o zákoně rozhodnout musí. O projednání na nejbližší schůzi se ale zmiňuje zákon o jednacím řádu, otázku tak bude zřejmě muset rozřešit Ústavní soud.

Opozici vadí i to, že zákon neobsahuje seznam majetku, který bude církvím vrácen. To ale vychází z faktu, že o veškerý majetek, který mají v restitucích získat, musí v souladu se všemi pravidly církve zažádat, vysvětlil Benda.

A opozičním stranám se nelíbí ani to, že finance v rámci finančních náhrad získají i ty církve, které v roce 1948 vůbec neexistovaly. „Neexistovala-li církev v rozhodném období, nemůže jít o nic jiného než o dar,“ uvedl Filip. To, že z právního hlediska opravdu o dar jde, si myslí i právník Václav Pavlíček. Tyto finanční kompenzace, které připadnou i sedmi nově zaregistrovaným církvím, ale řeší odluku církví od státu, tedy to, že církve budou v budoucnu na státu finančně nezávislé. Finanční kompenzace tak nepřipadnou jen katolické církvi, která vlastnila většinu majetku zabaveného v minulosti, ale všem v současnosti existujícím církvím.