Nečas: Koncept povinných sKaret lze označit za mrtvý

Praha - Vyplácení dávek přes takzvané sKarty nebude povinné. Na tiskové konferenci to zdůraznil předseda vlády Petr Nečas (ODS). Podle svých slov již zahájil jednání s provozovatelem a systém povinných sKaret je tak možné označit za mrtvý. Povinné by musely být sKarty pouze tehdy, pokud by nedošlo ke změnám smluv. Občané by tak měli mít možnost zvolit si, jakým způsobem chtějí dávky příjimat. Výjimka by pouze platila na nepatrné procento občanů, u kterých hrozí zneužití dávek. Proti sKartám se ale bouří Národní rada handicapovaných, která chystá trestní oznámení na bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). Podle ní stát neoprávněně předal osobní údaje příjemců dávek soukromé instituci.

Karty budou sloužit jako identifikační průkazka pro všechny, ale jako platební prostředek budou sloužit pouze dobrovolně. Bez změny smluv by musely být sKarty povinné i pro použití při platbě. „Již jsme zahájili jednání s Českou spořitelnou. Ta jednání jsou velmi vstřícná (…) Na základě předběžné dohody, kterou mám s panem generálním ředitelem České spořitelny Pavlem Kysilkou, je možné v tuto chvíli označit koncept povinné sKarty za již mrtvý,“ zdůraznil Nečas.

Ludmila Müllerová (TOP 09) ve včerejším Radiožurnálu uvedla, že dobrovolnost zákon nepřipouští. „Pokud se rozhodneme, že chceme dobrovolné sKarty, bude to znamenat, že celý systém může být ohrožen,“ zdůraznila. Platilo by to ale pouze v případě, že by se nezměnilo absolutně nic na smluvním základě provádění sKaret a na případné legislativní úpravě.

Letos měli sKarty přebírat ti, kteří mají státní sociální podporu, tedy pravidelně stejné dávky. Patří k nim třeba rodičovská, příspěvky na děti, pěstounské dávky či příspěvky na bydlení. Sociální karty by měli získat i ti, kteří dostávají příspěvek na péči či dávky pro postižené. Nezaměstnaní a lidé v hmotné nouzi je měli dostávat v příštím roce. Pomoc v hmotné nouzi zahrnuje životní minimum, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc.


„My jsme se zavedením sKaret souhlasili pod podmínkou, že bude dobrovolná (…) Věřím, že to bude takové řešení, že to bude dobrovolné. My si myslíme, že jsou občané, kterým to může vyhovovat a chceme jenom rozšířit tu paletu,“ zdůraznil Zbyněk Stanjura (ODS). Občan by si podle něj měl sám vybrat, zda chce dávky obdržet v hotovosti, na svůj účet, nebo prostřednictvím sKarty. Ta by tak měla být povinná především pro problematické příjemce dávek, kteří dostávají poukázku na zboží. Dosud si za poukázky mohli pořídit základní potraviny, hygienické potřeby či oděvy, ale nemohli je zneužít například ve výherních automatech.

Lubomír Zaorálek (ČSSD)

Lubomír Zaorálek„Systém je to nezákonný a protiústavní, protože nutí občany, aby dělali něco, co je ve svobodném státě nikdo nemůže nutit a vstupuje i do jejich soukromí (…) Způsob, jakým se k této problematice vláda staví, je velmi netransparentní a chaotický.“


Příliš mnoho údajů České spořitelně, stěžují si handicapovaní

Zdravotně postiženým se nelíbí, že ministerstvo práce a sociálních věcí předává osobní informace žadatelů o dávky přímo České spořitelně, která systém sKaret provozuje. Podali proto trestní oznámení na bývalého ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09) a jeho někdejšího náměstka Vladimíra Šišku kvůli sKartám. Podezírají je z toho, že České spořitelně neoprávněně poskytli osobní údaje příjemců dávek.

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása:

Václav Krása„My chceme dosáhnout toho, aby bylo řečeno, že smlouva (s Českou spořitelnou) nebyla uzavřena v souladu se zákonem. Jsme o tom hluboce přesvědčeni a říkají to i právní kanceláře, se kterými o tom hovoříme. Protože smlouva byla uzavřena podle obchodního zákona, ale měla být uzavřena podle zákona o veřejných zakázkách, případně koncesního zákona.“


Povinnost vyzvednout si sKartu?

Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem jednotného informačního systému, který právě tyto údaje obsahuje. Podle handicapovaných má právo je předat pouze České správě sociálního zabezpečení. Žádný zákon ale neudává povinnost sKartu převzít. Ombudsman Pavel Varvařovský ještě dodává, že v případě, že si dotyčný kartu nevyzvedne, nemůžou mu být dávky pozastaveny nebo nevypláceny. S tím souhlasí i úřady práce. Pokud si příjemce kartu nevyzvedne, nikdo jej o peníze nepřipraví. Bude je dostávat i nadále, jak je zvyklý.

Jakou funkci sKarta plní?

  • sKarta bude mít tři funkce: identifikační, autentizační a platební.
  • Sloužit bude zejména k identifikaci na úřadě. U osob se zdravotním postižením bude plnit funkci průkazky TP, ZTP a ZTP/P se všemi jejími výhodami.
  • Autentizační funkce umožní z domova realizovat činnosti spojené s veřejnou správou. Příjemce bude mít prostřednictvím internetu přehled o čerpaných sociálních dávkách.
  • Platební funkce umožní příjemci sKartou platit v obchodech nebo vybírat hotovost z bankomatů České spořitelny i všech dalších bank. Prostředky bude možné si bezplatně převést na svůj vlastní účet.

Zdroj: MPSV


Úřady práce zřejmě nestihnou do konce roku vydat tolik sociálních karet, kolik se plánovalo. Vyplývá to z počtu dosud přidělených sKaret. Letos měli potřební původně dostat 600 tisíc karet, zatím jim jich úředníci od prázdnin předali 132 tisíc. Za poslední měsíc to bylo kolem 81 150 sKaret, přes které si mají lidé vybírat dávky od státu.

Video TK Petra Nečase k sKartám
video

TK Petra Nečase k sKartám