Dokonáno jest. Klaus nechal projít církevní restituce

Praha – Vydání církevního majetku už nestojí nic v cestě. Prezident Václav Klaus nechal projít zákon o církevních restitucích. Rozhodl se ho ale ponechat bez podpisu; podle vyjádření Hradu totiž nesouhlasí se zpracováním a podobou příslušného zákona, zároveň však nechce vládu Petra Nečase podrobovat dalším zkouškám, jež by představovalo jeho odmítavé stanovisko. ČSSD je z výsledku zklamaná a na zákon o restitucích hodlá podat ústavní stížnost.

„Jsem přesvědčen, že zákon v podobě, jak byl přijat, nastoluje nerovné podmínky v přístupu státu k otázce restitucí a nápravy křivd minulosti,“ uvedl v tiskovém prohlášení prezident Klaus s tím, že norma vytváří „reálná potenciální rizika závažného prolomení naší dosavadní restituční legislativy.“ Podle prezidenta se tak může stát, že s nárokem na vyrovnání přijdou další subjekty, jež se budou cítit restitučním zákonem poškozeny. Právě proto také odmítl pod normu, již vypracovala Nečasova vláda, přidat svůj podpis; zároveň ji ale nechtěl ani vetovat.

Klaus kritizoval i to, že se vyrovnání státu s církvemi týká i těch uskupení, jichž se komunistická moc nedotkla. Některé totiž vznikly až v posledních desetiletích. „To dokazuje, že zákon není restitucí, ale dotací církvím,“ uvedl prezident. Zároveň si posteskl, že od vládních představitelů nedostal dostatečné ubezpečení, že zákon nezpůsobí komplikace.

Jan Wintr, ústavní právník:

„Námitky shrnuté ve stanovisku prezidenta republiky jsou velmi závažné. Jak způsob schválení velmi těsnou většinou, přehlasování senátu, tak dlouhodobost řešení, finanční náročnost a použití odhadu církevního majetku, který je považován za nadsazený, jsou důležité politické argumenty, které by mohly svědčit, proč v této podobě tento zákon spíš neměl být přijat.“

Předloha, kterou vládní koalice protlačila ve sněmovně navzdory senátnímu vetu, podle Klause navíc přispěje k další politické polarizaci ve společnosti a může poškodit postavení církví.

Na druhé straně Klaus napsal, že příprava a přijetí zákona byly jedním z předem oznámených záměrů vládní koalice a že je předloha pro stabilitu kabinetu klíčová. „I proto nechci vrácením tohoto zákona Poslanecké sněmovně vyostřovat vztahy na politické scéně a vládu podrobovat dalším zkouškám,“ zdůvodnil Klaus to, že zákon sněmovně nevrátil.

Celé odůvodnění Klausova rozhodnutí čtěte na stránkách Pražského hradu.

Restituce stručně:

Církve by od státu měly podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.

Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardykorun ročně. Přechodné období majetkové odluky má trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.

Koalice a církve: Děkujeme, je to historický moment

Vládní koalice je s uzavřením restituční kapitoly spokojena. Premiér Petr Nečas prezidentské rozhodnutí nechat zákon bez podpisu respektuje, majetkové narovnání církví je podle něj ale potřebné. Restituční zákon má dle Nečasových slov odblokovat rozvoj 1 200 měst a obcí po 20 letech nejistoty.

Ministr financí Miroslav Kalousek doplnil, že na tom stát z dlouhodobého hlediska získá, protože se postupně odbourá státní příspěvek na chod církví. „Daňoví poplatníci dnes platí provoz a platy duchovních ze svých prostředků, to ve střednědobém horizontu skončí a církve si budou hospodařit za své,“ uvedl ke schválení restitucí.

  • premiér Petr Nečas (ODS): „Narovnání vztahu státu s církvemi považuji za důležitý krok nejen z hlediska napravení historických křivd komunistického režimu, ale i k postupnému odbourání finanční závislosti církví na státu, což je v Evropě naprostá anomálie.“
  • ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09): „Toto je dějinný moment. To, že se významná část občanské společnosti, což církve nepochybně jsou, stane nezávislou na státní moci a bude mít svůj vliv na veřejný život, je tisíckrát důležitější než jakékoli argumenty pana prezidenta.“
  • arcibiskupský poradce Milan Badal: „Myslím, že to byl očekávaný krok a je dobře, že pan prezident zvolil svou cestu. To, že k zákonu měl výhrady, je jeho dlouhodobé stanovisko, zároveň chtěl umožnit, aby ta otázka už konečně byla vyřešena.“
  • tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus: „Hlavní je, že se to vyřešilo. Je zde morální rozměr, co bylo ukradeno, musí být vráceno. Politika je uměním možného, zákon je toho výrazem.“

Opozice: Jsme zklamaní, čekejte ústavní stížnost

Církevní restituce představovaly jablko sváru české politiky posledních dvaceti let. V tomto volebním období se je levicová opozice opakovaně snažila odmítnout, k čemuž využívala zejména převahu v horní komoře parlamentu. Ještě na poslední chvíli sociální demokracie apelovala na prezidenta Klause, aby restituce vetoval. KSČM potom po opětovném přijetí restitučního plánu v Poslanecké sněmovně pohrozila, že celý akt napadne u Ústavního soudu.

I k dnešnímu kroku Václava Klause se proto opozice staví kriticky, označuje jej za alibistické uhnutí před problémem a zklamání. Soudí, že církve se nyní budou zabývat podnikáním s nově nabytým majetkem na úkor charitativní činnosti, na kterou budou mít méně času.

  • předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: „Jsme zklamáni z toho, že prezident republiky nevyužil této možnosti zatáhnout za záchrannou brzdu a vrátit zákon k novému hlasování v Poslanecké sněmovně.“
  • místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek: „Je to taková česká svéráznost, že máme prezidenta, který nedělá to, co má, a když stojí před problémem, tak se mu vyhne, místo aby řekl názor.“
  • předseda KSČM Vojtěch Filip: „Veřejně na Žofínském fóru prohlásil, že tento zákon nepodepíše, že nesouhlasí s textem zákona. Tím, že zákon sice nepodepsal, ale nevrátil ho Poslanecké sněmovně, se přiřadil ke stoupencům neskutečné obdoby pobělohorské rekatolizace.“

ČSSD chce připravit ústavní stížnost, kterou bude schopna podat ve chvíli, kdy tento restituční zákon vyjde ve sbírce. Ve stížnosti se zaměří na údajné porušení jednacího řádu při schvalování zákona ve sněmovně, nerovný přístup k restitucím, který prý církve oproti ostatním restituentům zvýhodňuje při vypočítávání náhrad za majetek, jež nelze vrátit, a také na to, že náhrady mají dostat i církve, které o žádný majetek za komunismu nepřišly. Obdobně hovoří i KSČM a i ona chce podat ústavní stížnost.