Kardiolog Kautzner: Když infarkt, tak v Česku

Praha - Česká kardiologie se navzdory dlouhodobému podfinancování tuzemského zdravotnictví řadí mezi celosvětovou špičku v léčbě akutního infarktu myokardu a srdeční arytmie, v počtu provedených transpalantací srdce je na předních místech v Evropě, uvedl v rozhovoru pro ČT24 přednosta Kliniky kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze Josef Kautzner. IKEM od počátku své historie testuje nové revoluční metody léčby, velké naděje nyní vkládá například do výzkumu nové metody trojrozměrné navigace či bezelektrodových kardiostimulátorů.

Velké naděje pro diagnostiku srdečních onemocnění si vědci a lékaři slibují od nového systému navigace s názvem MPS, umožnujícího sestavit detailnější trojrozměrnou mapu žil či požadované srdeční dutiny. Pacienti díky němu nebudou vystaveni po celou dobu operace rentgenovému záření. „Zjednodušeně řečeno si natočíme dvouvteřinovou rentgenovou smyčku pohybu srdce, kterou přehráváme neustále dokola, a potom zavádíme hrot katetru úplně stejným způsobem, jako bychom se dívali rentgenovým zářením,“ vysvětluje Kautzner. Původně armádní technologie sloužící pro navigaci raket dnes umožňuje zákroky, které byly před deseti lety zcela nemyslitelné. Lékaři v IKEMu provedou za pomoci systému zhruba 500 ablací ročně, jejich počet se každým rokem zvyšuje o desítky.

Srdeční arytmie nemá šanci

IKEM nově testuje také přístroj, který odhalí i ty nejzáludnější typy srdeční arytmie. „Jednou z novinek je systém, který podle prvotních údajů dovede zmapovat nejsložitější arytmii - fibrilaci síní - a dokáže zjistit, které místo je pro šíření arytmie nejdůležitější,“ uvedl Kautzner. Velká revoluce v léčbě pomalých srdečních rytmů se pak očekává u tzv. bezelektrodových kardiostimulátorů, které se v humánní medicíně začnou testovat již v příštím roce. Přístroj o rozměrech hrotu tužky, implantovaný z malého nářezu v tříslech do pravé srdeční komory, má oproti předchozím metodám výhody nižšího rizika infekce, jednoduššího zavádění a menší náchylnosti k poruchám.

Sen vědců - operaci zvládne robot, lékař jen kontroluje

Správný směr podle Kautznera nabírá automatizace vybraných operačních úkonů. Robotické technologie mají odstranit nutnost vyjimečné zručnosti operatéra, ten bude v budoucnu jen kotrolovat délku ošetření. IKEM u části výkonů používá jeden ze systémů od roku 2007 a jako první na světě se podílel na testování senzorů pro míru kontaktu s tkání. Kautzner systém přirovnává k autopilotu v letadle, který by měl být lékařům vždy k dispozici, vyžaduje však zkušeného operatéra. „Vyžaduje velké zkušenosti se zobrazováním katetru a trojrozměrným mapováním. Nelze to zatím nabízet široké mase lékařů - pokud se něco stane, například se mapa posune nebo není přesná, záleží na zkušenosti,“ popisuje Kautzner. Cesta k plné automatizaci závisí na vývoji zobrazovacích technologií, do jisté míry ji však je možno používat již dnes.

Kautzner: V budoucnu je třeba větší spoluúčasti pacientů

Systém českého zdravotnictví je z hlediska přístupu ke zdravotní péči podle Kautznera přes své dlouhodobé podfinancování funkční a ucelený. „V řadě západoevropských zemí se neprovádí takový počet určitých výkonů nebo není takový přístup ke zdravotní péči, jsou dlouhé čekací doby, např. v Anglii až dva roky, což u nás neexistuje,“ říká kardiolog. V loňském roce česká vláda přidělila resortu zdravotnictví 8 % HDP, v některých evropských zemích to podle Kautznera bývá 11-12 %. Přitom však není velký rozdíl v kvalitě. „U nás to funguje zejména proto, že stále většina zdravotníků do toho dává svoje srdce a nedělá to pro peníze,“ uvedl Kautzner.

Důležitým krokem by podle něj byla zejména transformace organizace systému a zvýšení spoluúčasti pacientů například komerčním připojištěním. „To není nic proti solidaritě, každý bude mít nárok na ošetření, ale lepší pracoviště budou mít více zdrojů pro rozvoj a špatná se rychle vyselektují a zaniknou. To vede ke kultivaci celého systému. Funguje to po celém světě, v západní Evropě a zaváděno je to i v některých východoevropských zemích,“ sdělil Kautzner. „80 % zdravotnictví je nyní financováno ze zdravotního pojištění, takže spoluúčast pacienta je minimální.“ Problém podle něj spočívá v tom, že politici neumí nepopulární, avšak racionální krok občanům vysvětlit.

Transplantace srdce v IKEMu

IKEM loni provedl 43 transplantací srdce, letos se očekává podobný počet. Zahájení transplantací v roce 2003 bylo první ve střední a východní Evropě, dnes se jedná o relativně běžnou terapii. Podle Kautznera je počet transplantací dán hlavně počtem dárců, jejich nedostatek je problémem ve všech vyspělých zemích. Českým lékařům se daří překlenout kritické období u pacientů, kteří mají už nezvládnutelné srdeční selhání, pomocí mechanických srdečních podpor. Na transplantaci srdce v Česku čeká podle posledních údajů přibližně 90 lidí.