Vondra končí na obraně, Nečas drží prvenství ve stínání hlav

Praha - Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) končí v koaliční vládě Petra Nečase. Svůj odchod zdůvodňuje neúspěchem v říjnových volbách, kdy se mu nepodařilo obhájit senátorský mandát. Rezignaci podává k 7. prosinci, poprvé v historii ČR tak premiér během jednoho volebního období vyměnil všechny ministry z vlastní strany. Zítra ráno přijme Vondru také prezident Václav Klaus.

„Ministr kromě důvěry premiéra potřebuje ke své práci dvě další věci – kompetenci a důvěru voličů. Senátní volby ukázaly, že dostatečnou důvěru voličů nemám. Rozhodl jsem se proto dnes oznámit svou rezignaci na funkci ministra obrany,“ uvedl Alexandr Vondra. V říjnových senátních volbách neobhájil senátorský post za Litoměřicko, získal jen 17,5 % hlasů a nepostoupil ani do druhého kola. V něm byl zvolen Hassan Mezian (ČSSD). Na následujícím stranickém kongresu už ani neobhajoval křeslo místopředsedy.

Premiér Nečas dle vlastních slov má představu o tom, kdo by mohl Vondru v čele úřadu nahradit, konkrétnější ale být nechtěl. Neobsazené dosud zůstává také ministerstvo dopravy, které s počátkem nového měsíce opustí Pavel Dobeš (LIDEM). V souvislosti s Vondrovou další kariérou se spekuluje o tom, že by se mohl stát novým velvyslancem České republiky v Rusku.

Za odloženou rezignací stála nabitá agenda

K rozhodnutí opustit obranu Vondra podle vlastních slov došel již po volbách, po dohodě s premiérem Nečasem ho ale odložil kvůli práci na rozpočtu ministerstva, návštěvě generálního tajemníka Severoatlantické aliance Anderse Fogha Rasmussena a dlouhodobě plánované cestě do Spojených států.

Nyní rezignaci podává k příštímu pátku; ještě předtím se Vondra zúčastní jednání Bezpečnostní rady státu, kde chce předložit koncepci aktivních záloh a informovat o tom, v jakém stavu jsou česko-švédská jednání o prodloužení pronájmu letounů Gripen. „Chci odmítnout, že by se za mého působení nepodařilo otázku stíhacího letectva vyřešit, vláda na můj návrh schválila koncepci, že si tuto schopnost nadále udržíme,“ uvedl Vondra. „Poslední švédská nabídka, se kterou seznámím Bezpečnostní radu státu příští týden, je podstatně lepší než ta, která byla v létě.“ (Podrobnosti ke gripenům čtěte zde.)

  • JAS-39C Gripen zdroj: ISIFA
  • ProMoPro autor: ČT24, zdroj: ČT24

Vaz mi zlomilo ProMoPro, připustil Vondra

Po Vondrově odchodu z čela ministerstva obrany dlouhodobě volala opozice, a to zejména kvůli kauze ProMoPro spojené s obdobím českého předsednictví Radě EU v roce 2009. Vondrovi, který tehdy jako vicepremiér pro evropské záležitosti předsednictví (tehdy ještě v Topolánkově vládě) organizoval, dávala za vinu předraženou zakázku na vysílací a přenosovou techniku, již zajišťovala právě společnost ProMoPro. Dnes i sám Vondra připustil, že vleklá aféra stála za poklesem voličské přízně. „Pokud bych se měl tázat na to, co je výsledkem mé volební porážky, je toto nepochybně jedna z hlavních příčin,“ konstatoval odstupující ministr.

Alexandr Vondra:

„Dva a půl roku mé práce na ministerstvu obrany je něco, za co se v žádném případě nemusím stydět, nyní přichází čas, abych své místo uvolnil někomu, kdo bude s novu energií pokračovat v nastoupených změnách.“

Dvě Nečasova prvenství - počet výměn, počet padlých spolustraníků

Vondrou vedené ministerstvo obrany bylo až dosud jedním z mála resortů, který od počátku volebního období v roce 2010 nestihla personální změna (vedle ministerstva financí, zahraničí, zdravotnictví a pro místní rozvoj). Zároveň je posledním ministerstvem drženým občanskou demokracií, kde nedošlo k „přepřáhnutí“.

S Vondrovým odchodem tak nejsilnější pravicová strana vymění všechny ministry, s nimiž do koalice vstupovala, čímž si Nečas připsal dějinné prvenství; žádný jiný premiér dosud během jednoho volebního období všechny ministry-spolustraníky nevyměnil. Jeho kabinet je v české historii také vládou s nejvyšším počtem ministerských výměn; s dvanácti obměnami překonal Zemanovu menšinovou vládu (1998–2002), ze které se poroučelo deset ministrů.

Kteří ministři Nečasovy vlády padli?

  • Pavel Drobil (ODS): Ministerstvo životního prostředí opustil v prosinci 2010 kvůli aféře s údajnou manipulací zakázek ve Státním fondu životního prostředí (SFŽP). Vystřídal ho Tomáš Chalupa.
  • Vít Bárta (VV): Ministerstvo dopravy opustil v dubnu 2011 kvůli úplatkářské aféře Jaroslava Škárky a Kristýny Kočí. Vystřídal ho Radek Šmerda.
  • Radek John (VV): Ministerstvo vnitra opustil v dubnu 2011, podle Nečase funkci nezvládal. Vystřídal ho někdejší šéf ÚOOZ nominovaný za ODS Jan Kubice. John se stal vicepremiérem pro boj proti korupci, záhy ale rezignoval i na tuto funkci; nahradila ho Karolína Peake.
  • Radek Šmerda: Ministerstvo dopravy opustil v červenci 2011, vystřídal ho Pavel Dobeš (LIDEM).
  • Ivan Fuksa (ODS): Ministerstvo zemědělství opustil v říjnu 2011, Nečas ho odvolal kvůli dlouhodobé nespokojenosti s jeho prací. Nahradil ho Petr Bendl.
  • Martin Kocourek (ODS): Ministerstvo průmyslu a obchodu opustil v listopadu 2011 kvůli nejasným milionovým transakcím na účtu své matky, které vysvětlil potřebou „odklonit“ majetek v době rozvodu. Nahradil ho Martin Kuba.
  • Jiří Besser (TOP 09): Ministerstvo kultury opustil v prosinci 2011 poté, co vyšlo najevo, že v majetkovém přiznání neuvedl byt na Floridě. Nahradila ho Alena Hanáková, i o jejím konci se ale mocně diskutuje.
  • Josef Dobeš (VV): Ministerstvo školství opustil v březnu 2012. K rezignaci se rozhodl poté, co na vládě hlasoval proti návrhu, že musí v rozpočtu ušetřit 2,5 miliardy korun. Na jeho místo nastoupil prorektor brněnské Masarykovy univerzity Petr Fiala (nestraník).
  • Jiří Pospíšil (ODS): Ministerstvo spravedlnosti opustil v červnu 2012, Nečas jeho odchod odůvodnil tím, že nezvládal hospodaření resortu. Pospíšilovým nástupcem se stal místopředseda ODS Pavel Blažek.
  • Jaromír Drábek (TOP 09): Ministerstvo práce a sociálních věcí opustil v říjnu 2012 kvůli vazebnímu stíhání svého náměstka Vladimíra Šišky. Novou šéfkou resortu se stala Ludmila Müllerová.
  • Pavel Dobeš (LIDEM): Ministerstvo dopravy opustí v prosinci, důvodem pro jeho konec byl vadný registr vozidel.