Vlaky jsou bezpečné, přejezdy vůbec

Praha – Vlaky v Česku a na Slovensku patří k nejbezpečnějším v celé Evropě, platí to ale pouze na jejich palubě. Kdo se pohybuje kolem tratí, může naopak přijít k úhoně snáze než ve většině jiných zemí EU. Zatímco zdaleka nejtragičtější nehodou, při které umírali lidé ve vlaku v posledních deseti letech, byla Studénka s osmi oběťmi, pod koly vlaků v obou zemích umírají desítky i stovky lidí ročně. Podle železničních správ je to proto, že řidiči a chodci zbytečně riskují.

„Nepodlézejte závory, nebo vás zabiju,“ vyzývá cestující Václav Knopp ve známém žertovném hlášení. Ve skutečnosti se ale nemusí příliš namáhat. Počet zabitých na kolejích je v Česku jeden z nejvyšších v Evropě. Nehody se stávají na přejezdech, ale i jinde, kde lidé přebíhají trať.

Statistiky Drážní inspekce jsou výmluvné. Za loňský rok zahynulo na českých železničních tratích (tj. celostátní dráze, regionálních drahách a vlečkách) 220 lidí, z nich 33 zemřelo na přejezdech. Letos je mrtvých již přes 150. Podle Drážní inspekce většinou umírají lidé vlastní vinou. Případů, kdy například selže výstražné světelné zařízení, je minimum. „Technika hraje svou roli, ale zjišťujeme, že lidé dělají čím dál tím více chyb,“ upozornil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

ČR: úmrtí na železničních přejezdech
ČR: úmrtí na železničních přejezdech

O moc lepší statistiky nejsou ani na slovenských železnicích. Ve vlacích sice zahynuli za posledních sedm let tři lidé, ale současně na kolejích jen loni zemřelo 88 lidí, z nich 12 na přejezdech. Na rozdíl od Česka, kde je zhruba polovina z osmi tisíc přejezdů chráněna pouze výstražným křížem, má většina slovenských přejezdů závory nebo alespoň výstražná světla. Řidiči, chodci a cyklisté je ale často nerespektují. „Účastníci silniční dopravy riziko a nebezpečí na přejezdech podceňují,“ zdůraznila Martina Pavliková, mluvčí slovenského správce železniční infrastruktury ŽSR.

SR: úmrtí na železničních přejezdech
SR: úmrtí na železničních přejezdech

V Česku ovšem SŽDC a Drážní inspekce dlouhodobě poukazují, že hlavním problémem je rovněž hazard řidičů. Nejvíce nehod se totiž nestává na „nechráněných“ přejezdech s výstražným křížem, nýbrž na kříženích chráněných světelným zařízením bez závor.