Přímá volba staví média ke kormidlu, voliči je ale můžou vypnout

Praha - Přímá volba prezidenta se Česku vymstí, varuje odcházející prezident zvolený parlamentem. Novou hlavu státu podle Václava Klause vyberou média a voliči ji pouze schválí. Že média kvůli přechodu k přímé volbě získají v kampani na významu, potvrzují také odborníci na komunikaci. Znamená to ale, že voliči pozbydou svobodnou vůli a nechají se jen vést?

„Já považuji přímou volbu prezidenta za naprostý populistický nesmysl. Mám strach o demokracii, mám strach z toho, že až budete příští rok zvát prezidenta na toto setkání, že tady bude sedět pan Franz nebo pan Okamura,“ varoval Klaus.

Klausovu obavu z vlivu médií na voliče sdílí odborník na marketingovou komunikaci Pavel Dolanský. „Podle mě prezident význam médií nepřeceňuje. Lidé dnes obrovsky přejímají názory z médií,“ míní. Typickým mediálním produktem jsou podle něj i někteří kandidáti na prezidenta, například Tomio Okamura. „On začínal jako tiskový mluvčí, byl vždy ochotný, všem byl k dispozici, každému odpověděl, s každým se setkal. A tak ho novináři začali využívat i na různá témata, až to dospělo tak daleko, že se pan Okamura začal vyjadřovat naprosto ke všemu. Média svým zájmem prostě vytvoří politického kandidáta stejně, jako vytvoří modelku nebo pěveckou hvězdu,“ vysvětlil Dolanský.

Zásadní roli v tvorbě názorů voličů budou hrát média také podle politoložky Anny Matuškové. Avšak i přesto bude podle ní prostoru pro svobodné rozhodování lidí dostatek. „Přinejmenším veřejnoprávní médium tady hraje tu roli, že se snaží podávat obraz všech kandidátů stejně, a tím vytváří prostor pro to, aby se volič sám rozhodl,“ zdůraznila Matušková.

Pro diváka srovnání, pro kandidáta levné řešení

Zásadní přínos médií pak spočívá také v tom, že se jim díky velkému zásahu potenciálních voličů daří přilákat kandidáty k hromadným debatám. Tyto diskuze mají podle Matuškové zásadní význam především proto, že na rozdíl od přímého setkávání kandidátů s voliči mohou diváci jejich prostřednictvím pozorovat jednotlivé kandidáty na prezidenta ve skupině. Díky tomu si mohou udělat lepší obrázek o tom, jak se jejich favorit projevuje v porovnání s ostatními.

Dolanský dále připomíná, že média jako televize nebo noviny mají význam i v tom, že jimi politici osloví širší spektrum voličů než například billboardy a navíc si tím šetří peněženky.

Nepodceňujme význam setkávání s voliči

Přímá volba ale neposiluje jen roli médií v kampani. Na významu získávají i další propagační a komunikační prostředky, které v poměrném systému parlametních voleb nebo voleb hlavy státu zákonodárci nejsou tak důležité, zejména setkávání kandidátů s voliči. „Musíme si uvědomit, že každý kandidát bude potřebovat k tomu, aby se dostal do druhého kola, mnohem víc hlasů, než kdy získala jakákoliv politická strana. To znamená, že se v kampani hraje o každý hlas. A proto budou muset kandidáti jezdit po venkově a snažit se oslovit co nejvíc lidí,“ připomněla Matušková.

Prezidentští kandidáti
Zdroj: ISIFA/ČT24

Kontaktní kampaň, do které spadají především předvolební meetingy, se osvědčila i v zahraničí, zejména ve Spojených státech. „Kontaktní kampaně se stávají stále důležitější. Volič má lepší pocit, když se s kandidátem setká, když si s ním může zanadávat nebo může jemu zanadávat, a to zvyšuje efektivitu kampaně,“ popisuje Dolanský.

Na rozdíl od Klause Havel považoval přímou volbu za dobrou

Zatímco Klaus považuje nejen kvůli roli médií, ale také kvůli politickému populismu přímou volbu prezidenta za škodlivou, jeho předchůdce Václav Havel patřil k zastáncům přímé volby. Opakovaně poukazoval na to, že by bylo dobré, kdyby měl alespoň jeden ústavní činitel jiný druh legitimity než všichni ostatní. „V době, kdy jsem byl v prezidentské funkci, tak jsem pozoroval, jak je důležité pro politický život, když je tam rozmanitost legitimity. Přímo zvolený prezident má jiný typ legitimity než parlament, vláda a všechno, co je od nich odvozeno,“ prohlásil v minulosti na adresu přímé volby Havel.