Praha - Česká ústava se osvědčila a navzdory době, ve které vznikala, v ní převažují pozitiva. Na odborné konferenci k 20. výročí od jejího přijetí se na tom ve sněmovně shodli předsedové obou parlamentních komor Miroslava Němcová (ODS) a Milan Štěch (ČSSD). Šéf Senátu Štěch ale poukázal na to, že ústava dosud nebyla v některých částech naplněna.
Česká ústava se za 20 let osvědčila
Česká ústava vznikla v souvislosti s následným rozdělením Československa, které bylo tehdy podle Němcové nevyhnutelným krokem. „Poslanci České národní rady byli v mnohém odkázáni na dohodu a nikdo z nich přesně nemohl vědět, co a jak se z ústavy osvědčí. Dnes víme, že přes všechny těžkosti česká ústava v testu časem uspěla,“ uvedla předsedkyně sněmovny.
Štěch je do současnosti přesvědčen o tom, že s rozdělením společného státu Čechů a Slováků většina obyvatel nesouhlasila a autoři ústavy tvořili základ pro něco, s čím se lidé neztotožňovali. Navzdory tomu v ústavě převažují pozitiva.
Miroslava Němcová: „Pro naše předchůdce byla ústava zkouškou dospělosti, která položí základy nového českého státu, a je logickým vyzněním celého našeho politického vývoje.“
Milan Štěch: „Je to relativně vybalancovaný dokument, který rozumným způsobem navázal na první československou ústavu z roku 1920.“
„Ústava je podle mého názoru dobrý a úspěšný základní zákon,“ soudí šéf horní komory. Negativa podle něho vyplývají z toho, že v některých bodech nebyla dosud naplněna. Štěch se zmínil o účinném zákonu o státní službě a obecném referendu. Zároveň se vyslovil proti tomu, aby byla ústava měněna často a podle aktuálních politických přání. „Právě to se nám zatím příliš nedaří,“ poznamenal.
Nejvýrazněji do ústavy zásahla přímá volba prezidenta
Tehdejší Česká národní rada přijala českou ústavu v polovině prosince 1992. Zpracovala ji komise v čele s tehdejším premiérem a nynějším prezidentem Václavem Klausem; jejím místopředsedou byl politik někdejší Občanské demokratické aliance Jan Kalvoda a sekretářem lidovecký politik Cyril Svoboda.
Zákonodárci provedli v ústavě za dvě desítky let sedm změn. Zřejmě nevýraznějším zásahem bylo zavedení přímé volby prezidenta místo dosavadní parlamentní. Podle děkana Právnické fakulty UK Aleše Gerlocha se ústava sice osvědčila, má ale i svá slabá místa. Jako příklad uvedl jmenování soudců Ústavního soudu. Podle Ústavy ČR je jmenuje prezident, ale po souhlasu Senátu, což se už nějakou dobu nedaří. Nejčastěji se pak podle něj diskutuje o úloze referenda nebo pojetí volebního systému. Do sněmovny se totiž volí poměrným systémem, zatímco do Senátu většinovým. „Už delší dobu se diskutuje, jestli nepřijít s něčím novým,“ řekl Gerloch ve Studiu ČT24.
GALERIE
videogallery_290783