Drahoš opět zvolen kandidátem na předsedu Akademie věd

Praha - Akademický sněm podle očekávání drtivou většinou hlasů zvolil nynějšího předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše kandidátem pro tuto funkci na další volební období. Z 238 přítomných členů s platnými hlasy hlasovalo pro 172, 14 bylo proti a 10 se hlasování zdrželo. Oznámil to Jan Martinek z tiskového odboru akademie.

Návrh poté projedná vláda a nového šéfa největší vědecké instituce v zemi jmenuje prezident republiky. Soupeřit s Drahošem nikdo nechtěl. Drahoš mimo jiné slibuje pro druhé funkční období novou strategii akademie. Prvořadou musí být podle Drahoše pro každý ústav snaha o špičkové vědecké výsledky. Pomoci by měl návrat mladých vědců ze zahraničních stáží a podpora originálních myšlenek. Zvýšení vědeckého výkonu akademie a jejích pracovišť má podle Drahoše vést ke světově srovnatelným výsledkům.

Drahoš očekává, že pokud vláda nepřehodnotí své programové priority, budou rozpočtové výdaje na vědu a výzkum stagnovat na zhruba 26 miliardách korun ročně. Akademie věd z rozpočtu dostává kolem 4,6 miliardy korun. Uvedl to ve zprávě o činnosti Akademické rady, kterou přednesl členům sněmu.

Fiala: Dotace přináší českým vědcům jistou stabilitu

Ministr školství Petr Fiala ve svém projevu na sněmu podotkl, že na rozdíl od takových zemí, jako jsou USA či Japonsko, Česká republika výdaje na vědu nesnižuje. Suma 26 miliard korun roční dotace je částka, která přináší českým vědcům „jistou stabilitu“, a k ní ještě přibude dalších 24 miliard korun z evropských fondů, dodal ministr.

Ministr školství odvolal šéfa Cermatu
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Doležal

Pro stabilizaci českého výzkumného prostředí a pro dlouhodobou udržitelnost nově budovaných výzkumných center s pomocí evropských peněz, a to i po roce 2020, bude podle Drahoše rozhodující, zda a do jaké míry se podaří nalézt vnitřní rezervy ve výdajích státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace a zároveň účelně využít prostředků z evropských zdrojů. „Má-li být plně využit potenciál nových výzkumných center, nesmíme zároveň připustit destabilizaci stávajících výzkumných organizací,“ zdůraznil.

Drahoš vyzval vládní Radu pro výzkum, vývoj a inovace, aby připravila plán stabilizace výzkumných organizací a udržitelnosti nově budovaných výzkumných kapacit v rámci celého systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR a předložila jej vládě. Obavy o udržitelnost nově budovaných velkých výzkumných center se objevují ve vědeckých kruzích už delší dobu.

Věda
Zdroj: Isifa/Rex Features
Autor: David Oxberry

V souvislosti s celonárodní vědeckou politikou Drahoš rovněž hovořil o přípravě strategie rozvoje Akademie věd. Základním cílem je podle něj zvýšení vědeckého výkonu akademie a jejich pracovišť vytvořením koherentního programu akademie jako celku, který by reagoval na aktuální trendy světové vědy a vývoje poznání a zároveň reagoval na základní společenské výzvy.

Základní orientace vědecké výzkumné činnosti by měla být podle Drahoše formulována zdola. Vedení akademie by pak mělo ovlivňovat její strategické zaměření. Poukazovat by mělo na provázanost výzkumných témat a základního výzkumu s výzkumem aplikovaným.

Drahoš opakovaně kritizoval metodiku hodnocení vědecké práce

Stejně jako na minulém zasedání sněmu Drahoš i dnes kritizoval poslední verzi metodiky hodnocení výsledků vědecké práce, kterou předložila vládní rada. Nemůže podle něj poskytovat potřebné podklady pro rozhodování o institucionálním financování výzkumu v ČR, protože jde o pouhou imitaci skutečného hodnocení, která v mezinárodním srovnání neobstojí a opět vede k deformaci českého vědeckého prostředí a výzkumu. Nadřazuje totiž kvantitu kvalitě a mění nežádoucím způsobem motivaci vědeckých pracovníků. „Akademie věd takový systém hodnocení zásadně odmítá,“ zdůraznil její předseda.

Ministr Fiala podotkl, že se přece jen podařilo vliv tolik kritizované metodiky oslabit. Upozornil také, že existují i opačné názory, než jaký má šéf akademie Drahoš. Podle něj děkani přírodovědeckých fakult naopak volají po zachování této metodiky. Drahoš přesto vidí řešení v zafixování současného rozdělování státních dotací na vědu a výzkum do té doby, než bude ve spolupráci se zahraničími experty vypracována metodika zcela nová.

Video Reportáž Martina Ruska
video

Reportáž Martina Ruska

Jiří Drahoš byl poprvé zvolen šéfem akademie v prosinci 2008. V jejím čele vystřídal Václava Pačesa. Akademický sněm, který volí předsedu, je nejvyšším samosprávným orgánem akademie. Má zhruba 260 členů. Zasedají v něm ředitelé pracovišť akademie a volení zástupci pracovišť, zastoupení v něm mají státní orgány, vysoké školy, průmysl, obchodní kruhy, banky a jeho členy jsou i významní domácí a zahraniční vědci.