Nošení zbraní v Česku? Měsíce testů a dvacet tisíc

Praha – V USA se znovu přetřásá omezení prodeje útočných zbraní kvůli pátečnímu útoku, kdy dvacetiletý mladík postřílel 20 dětí a šest dospělých. Podle amerických úřadů totiž na 315 milionů obyvatel připadá skoro 300 milionů různých palných zbraní. Česko sice podobný ozbrojený útok nezažilo, i tady ale počet lidí vlastnících nějakou zbraň stoupá.

Zatímco v roce 2007 bylo v zemi registrovaných 640 tisíc různých druhů zbraní, loni tento počet dosáhl 706 tisíc. Zmíněné oficiální údaje o legálně držených zbraních přitom nezahrnují černý trh. Vzrůstající zájem Čechů o zbraně potvrzuje i policie. Podle ní trvá už několik let a stále pokračuje. Vedoucí psycholog Policie ČR Vladimír Voska nárůst zájmu vysvětloval v Událostech ČT tím, že mladší lidé už nemají zábrany si je pořídit - na rozdíl od generace svých rodičů a prarodičů, kteří k legálně drženým zbraním měli mnohem obtížnější přístup.

Vyřídit zbrojní průkaz většinou trvá měsíce

V Česku je poměrně komplikované pořídit si zbrojní průkaz, který je nutnou podmínkou pro legální nošení zbraně. Žadatel musí být nejméně 18 let starý, pokud si chce pořídit zbraň pro lov nebo sport, a pak může vlastnit jen určité typy. U dalších kategorií, kam spadá i držení zbraně k ochraně zdraví či majetku, je věková hranice ještě o tři roky vyšší. Zájemce o průkaz pak musí být bezúhonný, musí doložit potvrzení o své zdravotní způsobilosti od lékaře - například to, že netrpí náhlými ztrátami vědomí, jako třeba u epilepsie -, v některých případech mít svolení také od psychologa a sloužit zkoušku u zkušebního komisaře.

Zisk zbrojního průkazu je tak v Česku obvykle několikaměsíční proces. V některých státech USA je mnohem snadnější si zbraň opatřit. Třeba v Connecticutu, kde v pátek došlo ke zmíněnému tragickému útoku, čeká žadatel pouze 14 dní, aby ho mohly úřady prověřit a žádné lékařské vyšetření absolvovat nemusí. Ve státě Virginia trvá zisk zbrojního průkazu kratší dobu než obdržení řidičáku. 

Získat legální zbraň v Česku také není levná záležitost, žadatel totiž platí poplatky za samotnou zkoušku, lékařskou prohlídku a správní poplatek za vydání průkazu. Jen to dohromady může přesáhnout tři tisíce korun. Dalších zhruba tisíc korun by zájemce zaplatil za přípravný kurz ke zkoušce, který ale není povinný. Běžná pistole pak stojí mezi 10 a 20 tisíci korunami.

Češi mají největší zájem o krátké palné zbraně, mezi nejprodávanější patří samonabíjecí pistole. Policie ale stále nemá systém, který by obsahoval údaje o všech zbraních v zemi a jejich držitelích. Současná papírová evidence je totiž nepřesná a nepřehledná. Změnit by to měl centrální elektronický registr zbraní, s jehož zřízením počítá novela zákona o zbraních a střelivu – poslanci ho minulý týden schválili v prvním čtení. Podle nařízení Evropské unie musí mít každá členská země jejich digitální registr do konce roku 2014. 

USA: Debata o prodeji zbraní hned tak neskončí

Letos v červenci maskovaný střelec při premiéře nového filmu o Batmanovi na předměstí Denveru ve státě Colorado postřílel 12 lidí. Jen za posledních pět let došlo ve Spojených státech k šestnácti případům střelby na veřejnosti, při níž zemřelo více lidí. V zemi připadá na každých sto obyvatel 89 pušek nebo pistolí, což je bezkonkurenčně nejvíc na světě. Právo na vlastnictví a nošení zbraně je zakotveno ve II. dodatku americké ústavy z roku 1791. 

Po každém podobném útoku se ale ozývají hlasy, aby byl prodej zbraní omezen. Zatím poslední zákon omezující prodej zbraní schválil Kongres za demokratického prezidenta Billa Clintona v roce 1994 po sérii krvavých incidentů na veřejnosti. Zákaz se vztahoval na asi dvacítku poloautomatických útočných zbraní a zakazoval také zásobníky, které pojmou více než deset nábojů. Platnost zákona ale vypršela v roce 2004 a za administrativy republikánského prezidenta George Bushe mladšího nebyla prodloužena. 

Odpůrci držení zbraní před Bílým domem
Zdroj: EPA
Autor: Michael Reynolds

Po pátečním masakru v Newtonu se omezení prodeje zbraní znovu dostalo na přetřes: „Musíme se sejít a smysluplně zakročit, abychom předešli dalším takovýmto tragédiím. Bez ohledu na politiku,“ řekl po masakru v Newtownu americký prezident Barack Obama. Zvažuje se například zákaz zásobníků s velkou kapacitou nábojů, které útočníkům umožňují střílet dlouho bez nutnosti znovu nabíjet.

Obama má ovšem mocného protivníka – Národní střeleckou asociaci (NRA), která patří mezi nejvlivnější politické síly v USA a stojí na straně republikánů. Podle ní by podobným útokům zamezilo, kdyby byli učitelé vycvičení a nabitou zbraň nosili do třídy. Tento argument má podporu zejména u obyvatel z konzervativních států na jihu USA. „Jak bych si přál, aby ta ředitelka měla ve sborovně 'em čtyřku', zamčenou, aby ji, když uslyšela střelbu, mohla vytáhnout a nemusela se na útočníka hrdinně vrhat holýma rukama,“ reagoval na páteční útok Louie Gohmert, republikánský člen Kongresu z Texasu.