Svatý Štěpán – betlémy, bohoslužby, konec půstu a začátek veselí

Praha - Dnes je druhý svátek vánoční - den, kdy si křesťané připomínají život a skutky svatého Štěpána. Ten byl za svá tvrzení o smrti Ježíše roku 33 před hradbami Jeruzaléma ukamenován a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Svátek je v současné době spojen zejména s řadou akcí - věřící na mši, děti i dospělí na koledě, živý betlém na Pražském hradě. I tak může vypadat druhý svátek vánoční v Česku.

Hlavním vánočním svátkem je Hod Boží vánoční - narození Ježíše Krista. Do kostelů počínaje tímto dnem nechodí jen věřící, cestu do božího stánku najdou i ostatní. Zejména děti se chodí dívat na betlémy, které o vánočním čase kostely otvírají veřejnosti. 

Na obdivovatele pražských betlémů čeká projekt Betlémy 2012 Pražského arcibiskupství, který má usnadnit návštěvníkům ve vánočním čase prohlídku některých pražských betlémů. V každém kostele, který je do projektu zapojen, dostanou děti jednu figurku z betlému. Když tak navštíví všechny kostely v čase vánočním, mohou si sami postavit svůj betlém doma. 

Když se řekne betlém, asi se většině lidí vybaví lidové jesličky rozmanitých podob z nejrůznějších materiálů. Původně nešlo o hračku, ale o připomínku zásadních okamžiků křesťanství spojených s narozením Ježíše v městě Betlémě v Izraeli. První scénu narození Ježíše Krista poprvé připravil roku 1223 sv. František z Assisi. 

Betlémy nejen v kostelech, ale i v domácnostech 

„Betlémská cesta“ – unikátní příležitost užít si vánoční atmosféry v Třešti na Jihlavsku. Milovníci betlémů mohou totiž zavítat do 15 domácností, kde lidé po několik generací staví betlémy. Tradice betlémářství v Třešti je stará přes 200 let. V betlémech jsou zaznamenány nejen biblické příběhy, ale také kus místní historie. 

Příběh narození Ježíše Krista přenesla většina místních betlémářů na Českomoravskou vrchovinu. Odehrává se v krajině plné kopců, protkané potůčky a zamrzlými rybníky, kde nechybí pasoucí se ovečky, husopasky či koňské povozy. V některých však také na stráních rostou palmy. Lidé přinášející dary připomínají známé postavičky z města z minulého století. V jeskyni pod andělem je umístěna svatá rodina. 

Tradiční bohoslužby, koleda, konec půstu a začátek veselí 

V minulosti byl však dnešní den spojen především s koledou - ta kdysi souvisela s magickými pohanskými obřady. Věnovala se jí velká pozornost, protože z darovaných předmětů se soudilo, co na koho čeká. Křesťanství však postupně vytlačilo pohanské obřady a z koledování se stala zábava dětí a skrytá žebrota dospělých. V současné době je druhý svátek vánoční spojen s tradičními bohoslužbami. Nejen odkazu svatého Štěpána je ale zasvěcen druhý svátek vánoční. 

Slavení druhého svátku vánočního má ale i svou pohanskou podobu: Tento den totiž kdysi začínal rok a měnila se i služba čeledínů a děveček. Odtud tak pramení pořekadlo „Na Štěpána není pána“. Je to čas radosti a veselí. 

K charakteristické atmosféře venkovských Vánoc patřilo pastýřské vytrubování. Právě pastýři si totiž jako obecní zaměstnanci chodili dům od domu pro výplatu. "Koledou se obecně otevřel veselý čas Vánoc.