Od nového roku už žádné regulované nájemné

Praha – Posledním dnem loňského roku skončila v Česku regulace nájemného. Tento proces začal v roce 2007, ve většině krajských měst, ve velkých městech Středočeského kraje a v Praze ale ještě v roce 2012 platilo regulované nájemné. Postupná deregulace vedla ke snížení tržních nájmů. Stovky tisíc domácností, které dosud platily regulované činže, však za bydlení platí výrazně víc. Celkem se v Česku regulace týkala přibližně 700 tisíc bytů.

„Zcela jednoznačně snížila hladinu tržních nájmů,“ pojmenoval hlavní vliv deregulace činží ředitel realitní společnosti Central Europe Holding Jiří Pácal. Část bytového fondu se podle něj navíc díky ukončení regulace uvolnila a zvýšila nabídku nájemního bydlení. Předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček považuje snížení tržních činží za důkaz, že nejlepší regulaci nájemného zajistí trh. 

Milan Taraba ze Sdružení nájemníků ČR ale upozorňuje na jiný aspekt deregulace, a to na výrazné zvýšení nákladů na bydlení velké části populace. Za příklad několikanásobného zvýšení činží dal Prahu 6 a Litvínov. Zatímco v Praze 6 lidé v bytech s regulovanými nájmy platili dříve měsíčně kolem 37 korun za metr čtvereční, nyní je to až 150 korun. V Litvínově zase vyskočily měsíční činže ze 17 korun za čtvereční metr na 55 korun, dodal Taraba.     

Nájemné
Nájemné

Podle Martina Luxe ze Sociologického ústavu AV nabídka nájemních bytů převyšuje poptávku, proto prý pronajímatelé začínají chápat, že pokud o své nájemníky nebudou pečovat lépe než v minulosti, tak budou mít příště problém solidního nájemníka najít. 

Vlna soudních žalob nepřišla

Nájemník se po skončení regulace musel s pronajímatelem na nové smlouvě dohodnout, jednostranné zvýšení činže nebylo možné. Pokud se obě strany nedohodly, přišel na řadu soud, který pak určoval nájemné v místě a čase obvyklé. V průběhu deregulace se ozývaly hlasy, které varovaly před zahlcením soudů, tyto obavy se ale zatím nenaplnily. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo příručku pro přechod na smluvní nájemné, i cenovou mapu republiky.

§ 696 Občanského zákoníku:

(1) Nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

(2) Nedošlo-li ke sjednání nájemného dohodou, může pronajímatel písemně navrhnout nájemci zvýšení nájemného. Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zvyšuje se nájemné počínaje třetím kalendářním měsícem od doručení návrhu. Nesdělí-li nájemce pronajímateli písemně do dvou měsíců od doručení návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé. Výši nájemného soud určí ke dni podání návrhu soudu.

(3) Soud může rozhodnout podle odstavce 2 také v případě nájmu, kde bylo nájemné sjednáno dohodou, a jde o nájem na dobu neurčitou, jestliže došlo k podstatné změně okolností, z nichž při sjednávání nájemného pronajímatel nebo nájemce vycházel.

(4) Navrhuje-li nájemce snížení nájemného, použijí se ustanovení odstavců 2 a 3 obdobně.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se nepoužije pro určení nájemného u družstevního bytu.

(6) Nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak, způsob výpočtu úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a způsob jejich placení stanoví zvláštní právní předpis.


Příspěvek na bydlení se má zvýšit

Pokud by lidé měli problém se zaplacením nákladů na bydlení a splňují předepsané podmínky, tak mohou požádat o příspěvek na bydlení. Ten by se mohl od roku 2013 zvýšit, počítá s tím nařízení vlády – na zvýšení by mělo padnout 405 milionů korun. K návrhu má ale připomínky rada seniorů i pražský magistrát. Zvýšení prý není dostatečné a mnoho starých lidí bude mít problém nájem zaplatit. 

Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemník, který je v bytě trvale hlášený, pokud mu na pokrytí nákladů na přiměřené bydlení nestačí 30 procent jeho příjmu či příjmu jeho rodiny, v hlavním městě je to pak 35 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi náklady na bydlení, které podle velikosti bydliště, počtu osob v domácnosti a cen energií stanovuje vláda, a mezi 0,3násobkem či 0,35násobkem příjmu člověka či rodiny v tísni.

Co je přiměřené bydlení?

Za přiměřenou bytovou plochu pro jednu osobu se považuje 38 metrů čtverečních, pro dvě 52, pro tři 68 a pro čtyři a víc lidí 82. Průměrné částky na přiměřené bydlení vláda každý rok od ledna mění. Do normativních nákladů se zahrnují i ceny za služby a energie.


Od nového roku nastává změna také u daně z nemovitostí. Pokud mají lidé více nemovitostí na území jednoho kraje, tak budou od ledna 2013 podávat případné daňové přiznání jen jednomu úřadu. V roce 2012 se ještě museli obracet na ty finanční úřady, v jejichž obvodu působnosti se nemovitost nacházela, což často znamenalo zbytečně složitou komunikaci s více úřady. Sami poplatníci nemusí po změně dělat nic, sloučení spisů proběhne na úřadu. Většina lidí se dozví podle složenek v dubnu nebo květnu, pod které pracoviště finančního úřadu patří.