Ústavní soud: Volby proběhnou v plánovaném termínu

Brno – Termín prezidentské volby, jejíž první kolo je naplánováno na 11. a 12. ledna, zůstal nezměněn. Ústavní soud tak nevyhověl stížnosti senátora a neregistrovaného kandidáta Tomia Okamury, který žádal o odklad voleb.

„Volby v plánovaném termínu v příštím týdnu mohou proběhnout,“ sdělil generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Žádný ze soudců 13členného pléna neuplatnil odlišné stanovisko. Pro Okamuru to znamená, že se o post hlavy státu ucházet nemůže. „Volby proběhnou v pátek bez Tomia Okamury,“ upřesnil Langášek. To ČT potvrdil i profesor ústavního práva z PF UK Václav Pavlíček.

„Ústavní soud dospěl k závěru, že není důvod pro odložení termínu voleb a dá se říci, že tam šlo mimo jiné o posouzení stavu, ve kterém je příprava voleb, a veřejného zájmu na jejich konání,“ vysvětlil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Usnesení Ústavního soudu zde.


Kromě odložení voleb Okamura žádal také zrušení ústavní podmínky 50 000 podpůrných podpisů pro nezávislé kandidáty a několika pasáží v prováděcím zákoně. Řízení o této části stížnosti dále pokračuje, sdělil Langášek. Už dříve avizoval, že kvůli časové tísni soudci nemohou rozhodnout dnes o všem bodech Okamurovy stížnosti. 

Výhradami proti právní úpravě přímé volby se Ústavní soud může zabývat, i když volby nechá proběhnout podle současných pravidel.

Případný zásah ústavních soudců by se tak projevil až v příštích volbách. Na legitimitu zvolení nového prezidenta by to nemělo přímý vliv.


„Ústavní soud se správně vyhnul tomu, aby musel rozhodovat v nějakém časovém stresu. Může celou věc posoudit se znalostí řady dalších okolností včetně třeba i porovnání se zahraničními úpravami,“ řekl k tomu Pavlíček.

V Okamurově návrhu našli soudci formální nedostatek. Okamura původně navrhl soudu, aby prostřednictvím „předběžného opatření - odložení vykonatelnosti“ zneplatnil rozhodnutí, jímž předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) stanovil termín voleb. Přitom v samotné stížnosti nenavrhl zrušení tohoto Štěchova rozhodnutí, což je podle zákona o Ústavním soudu podmínka pro případný odklad vykonatelnosti. Teprve ve čtvrtek Okamurovi lidé stížnost doplnili a ve sporném místě přeformulovali, k odkladu voleb to ale už nestačilo. „Podmínky pro vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí předsedy Senátu, respektive na předběžné opatření, jímž by byla volba prezidenta republiky odložena, splněny nejsou,“ stojí v usnesení. Soudci zároveň zdůraznili, že Okamura neupřesnil, jak rozhodnutí předsedy Senátu o termínu voleb zasáhlo do jeho základních práv a svobod.

Další tři stížnosti soud zamítl pro neopodstatněnost

Soudci na dnešním neveřejném jednání řešili i stížnosti, které podali někdejší disident Petr Cibulka, Jiří Kesner a Anna Kašná. Ti chtěli rovněž kandidovat na hlavu státu, ale nezískali dostatek podpisů. Plénum Ústavního soudu jejich stížnosti zamítlo pro zjevnou neopodstatněnost a dál se jimi zabývat nebude. Ani k těmto třem usnesením nebylo uplatněno žádné odlišné stanovisko. 

Plénům ústavního soudu čítá 13 soudců, koncem ledna jejich počet klesne na 12. Ke zrušení jakékoliv právní normy nebo její části je potřeba devět soudců.

Okamuru k rozhodnutí podat ústavní stížnost motivoval verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS), který zkoumal rozhodnutí ministerstva vnitra. Okamura sice nasbíral víc než padesát tisíc podpisů nutných ke kandidatuře na hlavu státu, po odečtu neplatných hlasů ale jejich počet klesl pod tuto hranici a vnitro ho do dalších bojů o Hrad nepustilo. Přepočet chybných hlasů vyhodnotil NSS jako nezákonný, avšak po opravě měla dostatečný počet hlasů pouze další neúspěšná žadatelka Jana Bobošíková, kterou NSS nařídil vnitru zaregistrovat. 

Při posuzování ústavnosti zákona ale sedmičlenný volební senát NSS nebyl jednotný. Rozhodl kladně s pomocí čtyř členů ze sedmi. Podle soudců Josefa Baxy, Jana Passera a Radana Malíka není zákon o volbě prezidenta v souladu s ústavním pořádkem ČR a volební senát měl řízení přerušit a věc předložit Ústavnímu soudu.

O hlasy voličů se v přímé volbě prezidenta nyní uchází devět kandidátů. Tři z nich získali nominaci od zákonodárců, šest jich nasbíralo podpisy občanů.

Video Brífink po jednání Ústavního soudu k prezidentským volbám
video

Brífink po jednání Ústavního soudu k prezidentským volbám

Brífink po jednání Ústavního soudu k prezidentským volbám

4.1.2013, US k prez. volbám

Rozhodnutí Ústavního soudu tématem Událostí

Rozhovor s Václavem Pavlíčkem