Méně podpisů, více kontroly – recept na příští volbu prezidenta

Brno – Druhá z prezidentských předvolebních debat České televize přivítala na půdě brněnské Masarykovy univerzity Táňu Fischerovou, Přemysla Sobotku a Miloše Zemana. Všichni tři by propříště lépe ošetřili volbu hlavy státu. Naopak různé názory panovaly na druhý pilíř penzijní reformy, stejně jako na roli českých velvyslanců. Zatímco Sobotka i Zeman se domnívají, že ambasády jsou tu i pro byznys, Fischerová by politiku a ekonomiku nemíchala - do prezidentského letadla by obchodní delegaci nevzala, propojení ekonomiky s politikou je podle ní pro svět nešťastné.

1. TÉMA: JUSTICE

Všichni tři sympatizují s rakouským modelem přímé volby prezidenta, který po kandidátech požaduje pouhých šest tisíc podpisů jeho příznivců, na rozdíl od padesátitisícové hranice, která platí v Česku. Rozdíl je ale v tom, že podpisy musí být úředně ověřené – a tím by pak odpadly problémy s tím, zda jsou podpisy pravé. Miloš Zeman by viděl hranici potřebnou pro kandidaturu někde mezi pěti až deseti tisíci podpisy, stejně tak i Táňa Fischerová. „Bohatě by se předešlo všem peripetiím, které tady byly, kdyby ty podpisy byly ověřené,“ podotkl Přemysl Sobotka.

Kandidáti na prezidenta odpovídali i na dotaz diváka o možných změnách ústavy. Fischerová si myslí, že by prezident měl na toto téma zahájit celospolečenskou diskusi, na změnách by ale měla být shoda a změny by se měly dělat opatrně. O nutnosti odborné debaty hovořil i Sobotka, zásadní změny by ale nedělal. Zeman pak upozornil na dvě mezery – jednou z nich je právě požadavek hranice padesáti tisíc podpisů pro kandidáta na prezidenta, a dále mu vadí, že není definována délka funkčního období vlády v demisi. 

Táňa Fischerová: „Myslím, že tu musí být zásadní shoda všech složek, právní a politické, na tom, co by se mělo změnit, a velmi opatrně a uvážlivě dělat změny.“

Přemysl Sobotka: „Až na drobnosti je ústava překvapivě dobrá, takže já bych ji dramaticky neměnil.“

Miloš Zeman: „Je-li vláda v demisi – pokud se nekonají mimořádné volby – tak prezident má možnost, které zatím nevyužil, nechávat, byť teoreticky, tu vládu v demisi kromobyčejně dlouho, dovedeno ad absurdum, až do konání řádných voleb.“  


Kandidáti se také shodli v tom, že v otázce jmenování soudců Ústavního soudu (ÚS) – letos vyprší mandát hned osmi soudcům – by se nejprve poradili s odborníky. Fischerová by o věci diskutovala třeba s bývalou ústavní soudkyní Eliškou Wagnerovou, Zeman jako případného poradce zmínil současného předsedu ÚS Pavla Rychetského, kterého by navíc do funkce opět navrhl. Sobotka by se rovněž poradil s právní obcí, prezident by ale podle jeho názoru měl vždy jít do Senátu a za jím navržené kandidáty lobbovat – což se podle něj dosud nestalo. 

2. TÉMA: EKONOMIKA

V bloku věnovaném ekonomice se diskuse točila kolem druhého pilíře důchodové reformy, která byla spuštěna od ledna. Levice se netají tím, že pokud vyhraje příští volby do sněmovny, druhý pilíř hodlá zrušit. Příští hlava státu tak možná bude postavena před otázku, zda příslušný zákon v tomto duchu vetovat, či ne. V tomto se kandidáti neshodli – Sobotka existenci druhého pilíře s poukazem na demografický vývoj společnosti obhajoval a normu znamenající jeho zrušení by vetoval. Fischerová i Zeman druhý pilíř kritizovali. Fischerová se obává toho, že fondy mohou zkrachovat, budoucnost podle ní stojí na solidaritě a dohodě společnosti a také záleží na kondici ekonomiky. Zeman by deficit důchodového účtu vyřešil zvýšením sociálního pojištění o dva procentní body.  

Táňa Fischerová: „Nikdo nikdy nezaručí, že tyto fondy budou fungovat a že nezkrachují.“

Přemysl Sobotka: „Za dvacet, třicet let bude potřeba, aby každý měl nejen třetí, ale hlavně ten druhý pilíř… ať se to lidem líbí, nebo ne, musí se připravovat na to, že důchody musí být se spoluúčastí každého z nás.“

Miloš Zeman: „Kdyby tento návrh byl předložen a schválen, tak bych ho s potěšením podepsal.“


Jeden z dotazů publika směřoval i problematiku vysokého školství a jeho financování. Podle Sobotky není šťastné, když se na školy dostávají i ti, kteří ani nemají v úmyslu studium dokončit. Osobně podporuje hlavně technické obory, humanitní by naopak utlumoval. S preferencí oborů technického zaměření nesouhlasí Fischerová. „Potřebujeme osobnosti širokého rozhledu, lidi, kteří jsou schopní chapat svět v celku… a nejen úzkoprofilové absolventy na jedno použití,“ uvedla. Zeman se vyslovil proti zavedení školného, které považuje za diskriminační. Jeho recept je přihlédnout k tomu, jak jsou úspěšní absolventi té či které školy na trhu práce – a podle toho by škola dostávala peníze od státu. 

3. TÉMA: ZAHRANIČNÍ POLITIKA

Kandidáti na prezidenta diskutovali také o tom, jakou roli mají mít čeští velvyslanci. Vedoucí zastupitelských misí jmenuje a odvolává prezident, jména ale navrhuje ministr zahraničí, respektive je schvaluje vláda. Tento zvyk by Sobotka i Fischerová zachovali, v působení velvyslanců se už ale ve svých názorech rozcházeli. Sobotka se domnívá, že ambasády musí pracovat hlavně ve prospěch byznysu. To si myslí i Zeman, podle Fischerové by ale měla politika a ekonomika zůstat oddělená. Do prezidentského letadla by obchodní delegaci nevzala, uvedla s tím, že propojení ekonomiky s politikou je pro svět nešťastné. V otázce celkového počtu velvyslanectví je Sobotka pro zeštíhlení ambasád v zemí EU, kde se podle něj podnikatelé umí pohybovat, Zeman by si vždy nechal udělat ekonomickou analýzu jednotlivých zemí.  

Přemysl Sobotka: „Velvyslanec a ambasáda musí pracovat ve prospěch otvírání dveří pro byznys.“

Miloš Zeman: „Kritéria pro velvyslance by měla být naprosto jasná a měla by být primárně ekonomická.“

Táňa Fischerová: „Nemíchala bych diplomacii s ekonomikou, to je škodlivý jev, protože ta agenda je mnohem širší.“

 


Další prezidentská debata proběhne ve středu 9. ledna v Praze. Zúčastní se jí Vladimír Franz, Jiří Dienstbier a Karel Schwarzenberg. Do předvolebního vysílání se mohou zapojit i diváci - své dotazy do studia mohou posílat prostřednictvím youtube.com/ct24zive.