Na amnestii si stěžuje i městský soud, Klause zpochybňují vlastní podřízení

Praha – Městský soud v Praze si chce u Ústavního soudu stěžovat na část novoroční amnestie prezidenta Václava Klause, která umožnila omilostnění fotbalového hodnostáře Františka Chvalovského. Informuje o tom server Lidovky.cz. Soud chce napadnout druhý bod amnestie, který zastavil trestní stíhání trvající déle než osm let, a kvůli kterému se na nejvyšší instanci obrátili s Klausovou kritikou i levicoví senátoři. Proti prezidentově obhajobě sporného bodu amnestie se přitom dnes postavila i šéfka hradní legislativy.

Hlavní spor se u amnestie vede kolem jejího druhého článku, který se týká omilostnění lidí souzených déle než osm let za takové trestné činy, u nichž by případné odsouzení nepřesáhlo deset let odnětí svobody. Právě tento bod se vztahuje na řadu komplikovaných případů z tzv. divokých devadesátých let, jako je například vytunelovaný fond Trend nebo případ H-Systemu.

Hrad tento bod amnestie vysvětloval judikátem Evropského soudu pro lidská práva, který měl za nepřiměřenou délku řízení označit šestileté projednávání. Sám Klaus pak uvedl, že tuto lhůtu z vlastní vůle pro případ amnestie prodloužil o dva roky.

Podle informací, které přinesl internetový deník Insider, ovšem prezidentovu argumentaci nyní ve svém odborném stanovisku zpochybnila i ředitelka Odboru legislativy a práva Pražského hradu Dana Římanová. Podle ní nejde paušálně tvrdit, že je doba řízení nepřiměřeně dlouhá, pokud soud trvá více než šest let. V posudku ze 2. ledna uvedla, že každý případ „je z tohoto hlediska (délky řízení) zapotřebí zkoumat individuálně“.

Z posudku Dany Římanové:

„Z řady judikovaných nálezů a usnesení Ústavního soudu však v souladu s výše uvedeným plyne, že každý případ je z tohoto hlediska (délky řízení) zapotřebí zkoumat individuálně. Tudíž nelze prostě a kategoricky uzavřít, že jakmile délka řízení, bez ohledu na další skutkové okolnosti (například nečinnost účastníků a/nebo jiné překážky na jejich straně), přesáhne dobu šesti let, jedná se již bez dalšího o řízení, které trvá nepřiměřeně dlouhou dobu. Praxe stěžovatelů dobu šesti let opakuje, ačkoli soudní judikatura se tomuto závěru brání.“


Způsob, jakým se interní materiál dostal z Hradu, deník nezveřejnil, jen uvedl, že se Římanová na přípravě amnestie podle vlastních slov nijak nepodílela.

Sporný bod pobouřil pražský městský soud

Sporný bod amnestie je také důvodem, proč Klausovo rozhodnutí u Ústavního soudu ve věci fotbalového funkcionáře Chvalovského napadl Městský soud v Praze. Řízení o zastavení stíhání Chvalovského z důvodu amnestie pražský Městský soud ale neuzavřel a obrátil se na Ústavní soud:„Řízení jsme přerušili, věc ale předložíme k posouzení Ústavnímu soudu,“ potvrdil pro Lidovky.cz soudce Kamil Kydalka. „Domníváme se, že článek 2 amnestie je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.“ Podrobnější argumentaci, s níž se na nejvyšší instanci v zemi soudce obrátí, ale nechtěl zatím specifikovat.

„Je to zákonem předpokládaný postup, dospěli k závěru (Městský soud v Praze), že předpis, podle kterého má postupovat (tzn. amnestie), může být v rozporu s ústavou, jednání přeruší a věc předloží Ústavnímu soudu k rozhodnutí,“ doplnil místopředseda soudu Libor Vávra.

Někdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Chvalovský měl na konci 90. let spolu se čtyřmi komplici způsobit Komerční bance škodu 1,5 miliardy korun za poskytnuté úvěry. Rozsudek městského soudu, který ho v červnu 2011 odsoudil k deseti letům vězení, ale loni v říjnu zrušil pražský vrchní soud a vrátil ho k novému projednání.


Pochybnosti o amnestii nedoprovází jen Chvalovského

Na stejný bod amnestie, který napadá pražský městský soud, si u Ústavního soudu stěžuje také skupina třiceti levicových senátorů. Argumentuje tím, že Klausův řez do dlouho projednávaných kauz porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá šanci domoci se svých nároků.

Případ Františka Chvalovského není jediný, kde justice Klausově amnestii odporuje. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová včera uvedla, že amnestie nebyla na místě například u zastavení stíhání manažerů H-Systemu. Podle ní totiž byla kauza již pravomocně skončena. Výhrady měla Bradáčová i k amnestování bývalého soudce Jiřího Berky, kde podle ní bylo možné uložit obžalovaným i vyšší než desetiletý trest. Amnestii zpochybňují žalobci i v takzvané kauze Český dům, stejně tak i v případě osvobozených manažerů zkrachovalé Union banky, ve kterém 130 tisíc klientů mělo přijít o 17 miliard korun.

Aktuální stížnost potom podali žalobci proti zastavení trestního stíhání Martina Pechana a dalších lidí, kteří jsou podezřelí z miliardového krácení daní při dovozu pohonných hmot. Žalobce proti tomu podal stížnost.