Palachův portál připomíná nejen fakta, ale i emoce

Praha – V den čtyřicátého čtvrtého výročí upálení Jana Palacha představili studenti filozofické fakulty nový multimediální portál, který připomíná Palachův život, smysl jeho oběti i historické okolnosti jeho činu. Na představení portálu navázala tradiční pieta za Jana Palacha před budovou filozofické fakulty a vzpomínalo se i jinde. Na místě Palachova činu se mimo jiné sešli zástupci předlistopadové opozice a vydali prohlášení k současné situaci. Podpořili protesty studentů proti tomu, že místa některých krajských radních pro školství obsadili funkcionáři KSČM.

Lidé si dnes v Česku připomínali výročí tragické oběti Jana Palacha, který se před 44 lety upálil na protest proti komunistické normalizaci. Pietní shromáždění pořádala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, která také představila finální podobu multimediálního portálu o Palachovi a dalších „živých pochodních“. Prezentace nového webu začala v 17:00 hodin v Karolinu a následovalo pietní setkání před filozofickou fakultou, kde se dnes znovuotevřela výstava Jan Palach '69. V 19:00 došlo ke slavnostnímu položení květin a svíček k pamětní desce právě na Palachově náměstí.

Cílem portálu je představit osobnost Jana Palacha a motiv jeho činu, ale také přiblížit atmosféru doby a v neposlední řadě zprostředkovat emoce s příběhem Jana Palacha spojené. „Ta emoce je důležitá, abychom pochopili, že to byl člověk, který skutečně žil, který si něco myslel, který něco prožíval. Že byl prostě skutečný,“ myslí si jeden z autorů projektu Michal Ježek. Celý portál má ale širší dimenzi. „Je tam několik základních obvodů, čin Jana Palacha a jeho život, poté živé pochodně, protože byli i další lidé, Jan Zajíc a Evžen Plocek, pak místa spojená s jeho životem a s tím, jak se na tento čin vzpomínalo,“ podotkl Daniel Herman z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Video Reportáž Petra Viziny a Jiřího Svobody
video

Reportáž Petra Viziny a Jiřího Svobody

Webové stránky http://www.janpalach.cz/cs/default/index představují životní příběh Jana Palacha, vedle historických textů, dobových fotografií a archivních dokumentů je možné přemýšlet nad jeho odkazem také prostřednictvím filmových, televizních a rozhlasových dokumentů.


„Webové stránky dosud byly v anglické a polské jazykové mutaci, nyní jsou i v mutaci německé a francouzské. Autoři obohatili web o historické texty k dalším kapitolám Palachova příběhu i o nové příběhy 'živých pochodní'. Nově přibyl také archiv uměleckých fotografií a archiv dokumentů,“ popsal mluvčí univerzity Václav Hájek novinky na portále.

Multimediální portál navazuje na sborník textů a výstavu Jan Palach 69 a tvoří ho tematické texty renomovaných historiků doplněné dobovými fotografiemi. „Ten příběh je na webu portrétován v dobovém kontextu a je vždycky portrétován kratšími texty, abychom uživatele nezahltili,“ popsal Ježek, který je přesvědčen, že příběh Jana Palacha můžeme chápat i skrze současnost. Nově vzniklý portál proto obsahuje i přehled interpretací Palachova činu. „V těch interpretacích se ukazuje několik zažraných stereotypů, jako že Jan Palach byl blázen a jeho čin neměl smysl, protože ho normalizace vymazala z paměti společnosti,“ upozorňuje Ježek s tím, že svůj názor si musí každý zvážit sám.

Členové předlistopadové opozice
Zdroj: ČTK
Autor: Kateřina Šulová

Setkání na Václavsmkém náměstí i v Budějovicích

V Českých Budějovicích na náměstí Přemysla Otakara II. lidé dnes mohli vidět provizorní vězeňskou celu. Ta má při protestním shromáždění na podporu aktivity Komunisté nepatří ke kormidlu připomenout politické vězně z dob minulého režimu. Prohlášení na podporu studentů protestujících proti obsazení krajských radních za školství funkcionáři komunistické strany dnes vydali také představitelé předlistopadové opozice Petr Placák, Jana Petrová-Marková, Dana Němcová a Alexandr Vondra, kteří byli na začátku tzv. Palachova týdne v roce 1989 zatčeni na Václavském náměstí. „Teď už víme, čeho byli schopni. A zejména ta oblast školství a kultury byla tak deformovaná, že my pamětníci tohle nechceme připustit znovu,“ řekla na místě Němcová.

Palach se upálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze. Svým činem chtěl vyburcovat společnost, aby se nesmířila s vývojem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. O tři dny později svým zraněním podlehl. Palachův pohřeb se stal jednou z posledních velkých akcí, při níž lidé dali najevo nesouhlas s realitou, která nastala po konci demokratizačního procesu, takzvaného pražského jara. Protikomunistické protesty, které se konaly na konci 80. let vždy v polovině ledna, pak získaly název Palachův týden.