Jak na vládu? Schwarzenberg chce být nadstranický, Zeman kritický

Praha – V den hlasování o vyslovení nedůvěry pravicovému kabinetu Petra Nečase se v duelu České televize střetli prezidentští kandidáti Miloš Zeman (SPOZ) a Karel Schwarzenberg (TOP 09). Na svém případném prezidentském přístupu k Nečasovu i dalším kabinetům se neshodli. Zatímco Schwarzenberg avizoval, že i k této vládě bude přistupovat nadstranicky (ač je dosud jejím členem), Zeman chce být vůči stávající vládě kritický – a aktivněji než předchozí dva prezidenti hodlá vystupovat i v parlamentu.

 VZTAHY S NEČASOVOU VLÁDOU:


„Jsem levicový politik a jsem odpůrcem Nečasovy vlády. Je-li Nečasova vláda pravicová a je-li případný budoucí prezident levicový, pak bych minimálně kritizoval Nečasovu vládu za chyby, které dělá,“ uvedl v Prezidentském duelu České televize Miloš Zeman. Právě někdejší předseda sociální demokracie má také v této volbě podporu levicových stran (ČSSD, KSČM).

Karel Schwarzenberg, stávající vicepremiér, potom avizoval, že v případě zvolení bude dodržovat principy nadstranického prezidenta. „Prezident by měl být nadstranický, aby úřad vykonával dobře,“ vysvětlil. „Jednal bych s Nečasovou vládou stejně jako s každou jinou, která by byla ve Strakovce.“ Fakt, že v tuto chvíli vládní barvy hájí, je podle něj samozřejmý. „Bídný je ministr, který by byl nesolidární s vlastní vládou a s vlastním premiérem.“

AKTIVITA HLAVY STÁTU:


Neshoda mezi kandidáty panovala v otázce prezidentovy aktivity. Ústava hlavě státu umožňuje navštěvovat zasedání vlády stejně jako schůze obou komor parlamentu a Miloš Zeman opakovaně potvrdil, že by tuto možnost v porovnání s Václavem Havlem i Václavem Klausem využíval podstatně výrazněji. Prezident by podle něj v parlamentu neměl pronášet obecně pojaté moralizující projevy, ale vyjadřovat se ke konkrétním zákonům:

  • Miloš Zeman: „Když vetujete nějaký zákon a předtím jste na vládě a v parlamentu proti němu neřekl jediné slovo, jste alibista, jste pokrytec. Prezident má aktivně vystupovat proti jakýmkoli zákonům, pokud s nimi nesouhlasí.“

Schwarzenberg ale v této souvislosti upozornil, že prezidentovo slovo ani ve Strakově akademii ani v parlamentu nehraje roli, zákony předkládá vláda (prezident tuto pravomoc nemá) a rozhodují poslanci, prezident nemá ani hlasovací právo. Sám by volil cestu osobních rozhovorů a ve sněmovně vystupoval jen velmi vzácně.  Zeman kontroval, že prezident není „oleandr v rohu místnosti, který stačí jednou za čas zalít“.

  • Karel Schwarzenberg: „Případnou kritiku a výhrady vůči jednotlivým zákonům bych vyslovil vůči dotyčnému ministru, který to navrhuje, a spíše na Hradě, nikoli na zasedání vlády. Prezident musí konat v rámci svých možností, a ne se předvádět ve sněmovně nebo na vládě.“

Kandidáti se neshodli ani na možných změnách ústavy. Schwarzenberg by souhlasil s posílením prezidentského i senátního veta, pro jehož přehlasování by do budoucna bylo potřeba více poslaneckých hlasů. Podle Zemana ale musí prezident umět přesvědčit svými argumenty, v opačném případě mu nepomůže ani ústavní většina. Rozdílné názory panovaly i v otázce odvolatelnosti poslanců. Podle Zemana by tuto možnost měli mít voliči, kteří poslance do sněmovny delegovali, podle Schwarzenberga by to ale nevedlo „k dobré parlamentní demokracii“.

Oba kandidáti souhlasí i s posílením prvků přímé demokracie, neshodli se ale na preferencích. Schwarzenberg upřednostňuje přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů, o referendech pochybuje. Zeman uvedl, že je zastáncem přímé demokracie po švýcarském vzoru, referend se podle něj není třeba obávat.

EVROPSKÁ UNIE A JEDNOTNÁ MĚNA:


Zeman a Schwarzenberg se shodli, že přijetí eura před rokem 2017 je nereálné, oba však v závislosti na ekonomické situaci s přistoupením Česka k jednotné evropské měně souhlasí. Schwarzenberg považuje za výhodu skutečnost, že se Češi nezavázali ke konkrétnímu datu, Zeman akcentuje, že je euro lépe než národní měna schopné odolat spekulacím.

  • Miloš Zeman: „Několikrát jsem řekl, že nejblíže euru budeme v roce 2017, je mi z toho trochu smutno, protože Slovensko už euro zavedlo a 70 procent Slováků je s tou měnou spokojeno. Nemáme se čím chlubit.“
  • Karel Schwarzenberg: "Domnívali jsme se, že bychom přijetí dokázali v roce 2015, ale jak probíhá hospodářská krize, před rokem 2017 to nebude. Zavázali jsme se, že přijmeme euro, a já jsem byl vždy pro to, že co stát slíbí, má dodržet."

Oba kandidáti jsou proevropsky smýšlející politici a jejich zvolení bude znamenat změnu v české zahraniční politice, jež představuje jednu z platforem pro prezidentovu seberealizaci. Ani Zeman ani Schwarzenberg ovšem nemají obavy z toho, že by jejich vstřícnější proevropská politika vzbudila odpor Václava Klause.

  • Miloš Zeman: "Já jsem se nikdy nikým ani doma ani v zahraničí nenechal mentorovat a doufám, že mi to do konce života vydrží."
  • Karel Schwarzenberg: „Prezident měl po celá poslední léta odlišné názory, takže to pro mě nebude nový zážitek. Člověk si na všechno zvykne, i na výroky Václava Klause.“

BENEŠOVY DEKRETY:


Kandidáti se dotkli i Benešových dekretů a odsunu německého obyvatelstva po roce 1945. Podle ministra zahraničí Benešovy dekrety v ČR neplatí od přijetí české ústavy a Listiny základních práv a svobod v roce 1993. S tímto názorem zcela nesouhlasil jeho protikandidát a expremiér Miloš Zeman. Podle něj Ústavní soud jasně konstatoval, že zákony československého Národního shromáždění z roku 1946, které z dekretů vycházely, jsou stále nedílnou součástí českého právního řádu.

Schwarzenberg také zdůraznil, že princip kolektivní viny, který na sudetské Němce tehdejší Československo uplatnilo, bylo závažné pochybení: „Bohužel jsme taky byli nakaženi bacilem nacismu, když jsme odtud vyhnali spoluobčany, kteří byli nevinní.“

OPOZIČNÍ SMLOUVA:


Kandidáti se střetli i v tématu tzv. opoziční smlouvy, kterou spolu uzavřely ČSSD Miloše Zemana a ODS Václava Klause po volbách v roce 1998. Občanští demokraté tímto dokumentem umožnili tehdy vítězné ČSSD vznik vlády a zavázali se, že ve sněmovně nevyvolají hlasování, které by mělo Zemanovu kabinetu vyslovit nedůvěru.

Karel Schwarzenberg dohodu z konce 90. let označil za kostlivce v Zemanově a Klausově skříni. „Nesmíme zapomenout, že během té doby se úroveň korupce v ČR zdvihla až o padesát až sto procent,“ uvedl. Zeman smlouvu hájil s tím, že se jedná o naprosto běžný nástroj v „západoevropské zemi, pokud v této zemi existuje menšinová vláda“.

  • Miloš Zeman: „Byla to vláda, která tuhle zemi vyvedla z ekonomické krize, která měla čtyřikrát menší zadlužování než vaše vláda, která měla růst ekonomiky šestkrát větší než vaše vláda.“
  • Karel Schwarzenberg: „Každý chválí svoje zboží, to je naprosto přirozené.“
Video Jak na vládu? Schwarzenberg chce být nadstranický, Zeman kritický
video

Jak na vládu? Schwarzenberg chce být nadstranický, Zeman kritický

Kandidátské bonmoty:

Schwarzenberg o lukrativních postech pro rebely z ODS: „Pokud najmete jednu dívku, která se prochází po ulici, na výkon jistých tělocviků a zaplatíte jí za to, tak je to opovržení hodná prostituce. Když máte ale partnerku, která jisté úkoly nerada dělá, ale vy jí za to slíbíte náhrdelník, tak je to posílení partnerských vztahů.“

Zeman o svém vztahu k Senátu: "Jedna americká manželka napsala na pěti stech stranách návod, jak zacházet s manželem. Když ji požádali, aby jej shrnula do jedné věty, odpověděla: Dej bestii nažrat. Jestliže Senát nejde zrušit, transformujeme ho do nějaké funkční podoby. (…) Pokud ta bestie nebude vyhladověna, tak je lépe ji transformovat do krotkého a užitečného zvířátka."