Pražský soud má v úterý odeslat stížnost ke kauze Chvalovského

Praha – Pražský městský soud by měl v úterý oficiálně odeslat ústavní stížnost kvůli kauze Františka Chvalovského. Předseda trestního senátu Kamil Kydalka dnes v Hyde Parku ČT24 řekl, že během zítřka chce dokument odeslat a pokud si soud vyžádá celý spis, je připraven jej poskytnout. Kauza bývalého fotbalového bosse Chvalovského bude pravděpodobně součástí amnestovaných případů. Bývalý šéf Českomoravského fotbalového svazu Chvalovský čelí obvinění ze stamilionových úvěrových podvodů z konce 90. let.

Kydalka už dříve zmínil, že s vyhlášenou amnestií nesouhlasí a považuje ji za protiústavní. „Pokud se týká ústavní stížnosti v kauze Chvalovský, tak předpokládáme, že zítra (pozn. red. – v úterý 22. ledna) bychom ji mohli odeslat Ústavnímu soudu,“ zmínil soudce s tím, že stížnost i s přílohovými materiály dokončuje. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský podle dřívějšího prohlášení zatím nechtěl naznačit, jakým způsobem se soud bude případem zabývat.

Chvalovský byl spolu s dalšími čtyřmi odsouzenými obžalován z úvěrového podvodu. Koncem 90. let údajně způsobili škodu 1,5 miliardy korun Komerční bance za poskytnuté úvěry. Podle zrušeného verdiktu předstírali, že půjčené peníze chtějí na financování svých obchodů, platili jimi ale především své předchozí dluhy. Všichni obžalovaní vinu popírali.

Kamil Kydalka, předseda trestního senátu Městského soudu v Praze:

„Než Komerční banka, tedy poškozený subjekt, byla prodána zahraničnímu subjektu, byla sanována ze státního rozpočtu na konci 90. let spolu i s penězi, které chybí z kauzy Chvalovského. Bohužel to všichni občané platili ze svých daní - i proto považujeme naši stížnost za oprávněnou z hlediska zákona na ochranu majetku.“


Hlavní spor se u amnestie vede kolem jejího druhého článku, který se týká omilostnění lidí souzených déle než osm let za takové trestné činy, u nichž by případné odsouzení nepřesáhlo deset let odnětí svobody. Právě tento bod se vztahuje na řadu komplikovaných případů z tzv. divokých devadesátých let, jako je například vytunelovaný fond Trend nebo případ H-Systemu.

Hrad tento bod amnestie vysvětloval judikátem Evropského soudu pro lidská práva, který měl za nepřiměřenou délku řízení označit šestileté projednávání. Sám prezident Klaus pak uvedl, že tuto lhůtu z vlastní vůle pro případ amnestie prodloužil o dva roky.

Na Ústavní soud se již kvůli amnestii obrátilo také 30 senátorů, kteří požadují zrušit část týkající se zastavování trestních stíhání. Projedná ho plénum, protože jde o závažnou věc spojenou s hlavou státu a Senátem.