Kampaň vrcholí: Jaká vláda je nejpřijatelnější?

Praha - Už zbývají jen dny a Česko se dozví, kdo usedne na Pražský hrad. Kampaň Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana finišuje a média se předhánějí v tom, kdo o obou kandidátech přinese víc informací. Jaká vláda by byla pro uchazeče o Hrad nejpřijatelnější? Miloš Zeman preferuje menšinovou vládu s tolerancí silné opozice, podporu KSČM nevylučuje. Takové řešení považuje za lepší, než sestavení vládní koalice, která by se opírala o většinu více než 101 poslance. Karel Schwarzenberg chce naopak vládu opřenou o demokratické strany.

Poslední hodiny mohou hrát klíčovou roli hlavně pro nerozhodnuté voliče, nicméně Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg nebojují jen o ně, ale i o 52 procent hlasů, které lidé dali zbylým kandidátům.

Zapojily se i manželky prezidentů. Vdova po zesnulém Václavu Havlovi Dagmar se dnes postavila za Karla Schwarzenberga. První dáma Livia Klausová už dříve vyjádřila podporu Miloši Zemanovi. 

Do kampaně dnes opět vstoupily i odbory - pracovníci obchodů se odmítli přidat k doporučení své centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). A do prezidentské kampaně promluvili rovněž čeští biskupové - při rozlučkovém obědě s prezidentem Václavem Klausem zdůraznili, že setkání neznamená podporu Klausově favoritu v prezidentské volbě Miloši Zemanovi.

  • Biskupové se loučí s prezidentem Klausem
    Biskupové se loučí s prezidentem Klausem autor: Zbyněk Stanislav, zdroj: ČTK
  • Kardinál Duka se loučí s prezidentem Klausem
    Kardinál Duka se loučí s prezidentem Klausem autor: Zbyněk Stanislav, zdroj: ČTK

Jakou vládu preferují?

Zeman: „Příklad Jiřího Paroubka z roku 2010 jasně prokázal, že ten, kdo zvítězil ve volbách, ještě nemusí mít schopnost sestavit vládu. Takže jmenoval bych premiérem politika, který buď - což pokládám za lepší řešení - vytvoří menšinovou vládu vítězné strany s tolerancí silné opoziční strany, nebo v horším případě, ale i to bych respektoval, který dokáže sestavit koalici, která bude mít podporu více než 101 poslance.“ 

Zemanova menšinová vláda ČSSD tolerovaná opozičními občanskými demokraty vznikla v roce 1998 po překvapivé dohodě Zemana s tehdejším lídrem ODS Václavem Klausem. Opoziční smlouva sice umožnila vznik poměrně stabilní vlády, na druhou stranu ale podle řady politologů zablokovala politické prostředí a nastolila v něm nestandardní poměry. V posledních sněmovních volbách v roce 2010 sice zvítězila ČSSD vedená Jiřím Paroubkem, vládu ale sestavily ODS, TOP 09 a Věci veřejné. 

Schwarzenberg: „Jmenoval bych premiéra, jenž je schopen sestavit vládu, která ve sněmovně získá největší podporu demokratických politických stran.“ 

  • Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman
    Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman zdroj: ISIFA/MAFRA/Dan Materna
  • Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman
    Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman zdroj: ČT24

Prezidentští protikandidáti se liší v pohledu na některé otázky EU

Mají například rozdílný pohled na rozšíření unie o Balkán. Zeman je pro vstup Chorvatska, případně Srbska do EU. O dalších balkánských státech neuvažuje. Oproti němu Schwarzenberg podporuje postupnou integraci všech balkánských zemí.

Z rozhovorů ČTK s oběma kandidáty vyplynulo, že oba politici se zásadně rozcházejí v otázce Kosova. Zeman samostatnost Kosova neuznává a stejně jako dosluhující prezident Václav Klaus by nepřipustil jmenování velvyslance. V případě zvolení Schwarzenberga prezidentem by v Kosovu ČR mohla mít plnohodnotné diplomatické zastoupení. Nyní je na nižší úrovni kvůli odporu Klause. 

Názory na Kosovo

Zeman: „Já bych dokonce stáhnul i toho charge d'affaires, který tam je. Natož abych tam jako prezident, v případě svého zvolení, jmenoval velvyslance. Kosovo pokládám za teroristický režim, financovaný narkomafiemi.“

Schwarzenberg: „ČR má mít plnohodnotného velvyslance v Kosovu.“


Stavba hraničního přechodu na hranicích Kosova se Srbskem
Stavba hraničního přechodu na hranicích Kosova se Srbskem

Podle Zemana by se Evropa měla v dlouhodobém horizontu stát federací, neměla by ale být takzvaným superstátem. Na evropskou úroveň by podle něj měla být přenesena například společná zahraniční nebo obranná politika. Oba protikandidáti by zřejmě i nadále podporovali Klausem vyjednanou výjimku z Lisabonské smlouvy. „Když už to pan prezident dojednal, snažil jsem se a snažím se jako ministr zahraničí, aby byla tato výjimka zakotvena,“ zdůvodnil Schwarzenberg. Zeman prý byl zpočátku k výjimce skeptický, později pro ni ale našel pochopení, dodal. 

Shoda: Česká armáda by měla zůstat v zahraničních operacích 

Oba se shodují v tom, že by česká armáda měla i nadále působit v zahraničních operacích, pokud to bude nutné, oceňují dosavadní činnost armády v Afghánistánu. Zeman je skeptický k tomu, že by armáda v současné velikosti dokázala sama ubránit české hranice před případným napadením zvnějšku. Schwarzenberg doufá, že vojáci mají obranu vlasti dostatečně nacvičenou a míní, že součástí výcviku by měly být i zásahy armády při živelních pohromách. 

  • Schwarzenberg: „V Afghánistánu jsme získali velice dobrou pověst. Jako vrchní velitel ozbrojených sil se budu ze všech sil snažit, aby měla armáda dostatečné možnosti a prostředky si tuto pověst udržet.“
  • Zeman: „Já si toho velice vážím, protože zastávám názor, že je výhodnější, když proti teroristům bojujeme tisíce kilometrů od našich hranic, místo toho, abychom dopustili, že se nám rozmnoží a že nakonec třeba vyhodí Nuselský most nebo pražské metro nebo Temelín.“
Petr Nečas v Afghánistánu
Petr Nečas v Afghánistánu

Preventivní útok na Írán 

Oba politici se rozdílně staví k případnému preventivnímu úderu na íránská jaderná zařízení. Podle Zemana je lepší zničit odpalovací rampy balistických raket, případně základny, kde může Írán pracovat na výrobě atomové bomby. „Dlouhodobě jsem proti dalším válečným krokům,“ uvedl naopak Schwarzenberg. 

Lidé, kteří nemohou volit v místě svého bydliště, mají poslední šanci vyzvednout si voličský průkaz. Obecní úřady je vydávají do dnešních šestnácti hodin. Už o ně požádalo víc než 700 tisíc lidí, což je asi desetina oprávněných voličů.