Případná protiústavní amnestie už neovlivní skončená řízení

Praha - Judikatura Ústavního soudu nepřipouští zpětnost. Pokud Ústavní soud prohlásí amnestii za protiústavní, nebude to mít žádný vliv na již skončená řízení. Z tohoto důvodu jsme sporná řízení přerušili, napadli řízení ústavními stížnostmi, abychom u nich oddálili nabytí právní moci, řekl v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) Pavel Komár, náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci. Trestní řízení jsou tak přerušena až do doby, než Ústavní soud rozhodne o stížnostech týkajících se případů, u nichž mají zástupci pocit, že by neměly podléhat amnestii.

Amnestii tak, jak byla vyhlášena prezidentem republiky, bezbřeze široce, vztahující se na všechny kauzy, kde trestní stíhání mělo přesáhnout 8 let, nelze totiž podle Komára zpochybnit. „My napadáme to, že došlo k porušení práv poškozených na ochranu vlastnického práva tím, že došlo k porušení práva rovnosti.“ Komár tvrdí, že tím, že vláda neprojednala amnestii předtím, než ji premiér podepsal, došlo k porušení ústavy. Ústava totiž podle Komára vyžaduje, aby vláda, která je odpovědná Poslanecké sněmovně za prohlášenou amnestii, jež je kontrasignována premiérem, o ní přinejmenším věděla. 

Pavel Komár v OVM

„Judikatura Ústavního soudu v podstatě nepřipouští zpětnost… Pokud Ústavní soud prohlásí amnestii za protiústavní, neplatnou, tak to nebude mít už podle mého názoru vliv na pravomocně skončená řízení… Žádáme proto soudy, aby přerušily řízení a předložily kauzy Ústavnímu soudu.“


Má amnestie právní váhu zákona, či nikoli?

Odborníci se neshodují ani v tom, zda mohou ústavní soudci amnestii vůbec přezkoumávat, případně zrušit. Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský k tomu v diskusním pořadu řekl, že jednání pléna nebude o tom, zda se mu amnestie „líbí, či nelíbí“. „První úvahy pléna budou o tom, zda má navrhovatel kompetenci návrh podat a zda my jako celé plénum máme vůbec kompetenci ho posuzovat,“ vysvětlil Rychetský v OVM.

Ústavní právník Jiří Hřebejk v rozhovoru pro ČT24 řekl, že stížnosti se opírají o článek, který hovoří o tom, že jestliže soud si myslí, že zákon, který má být aplikován, je v rozporu s ústavním pořádkem, má přerušit své řízení a předložit věc Ústavnímu soudu. „Ale amnestie není zákon, je to akt moci výkonné, rozhodnutí prezidenta republiky,“ tvrdí Hřebejk. 

Předseda trestního senátu pražského městského soudu Kamil Kydalka se ale domnívá, že šance na úspěch tady je: „Kdybychom si mysleli, že stížnosti k Ústavnímu soudu nemají šanci, tak bychom to nedělali.“ Rozhodnutí prezidenta republiky má podle něj nějakou právní váhu. „Jestliže někdo může být odsouzen a potrestán, lidově řečeno zavřen, pouze na základě nějakého zákona, tak aplikovat nějaký předpis na to, že může být propuštěn, musí mít stejnou právní sílu – to znamená nejméně zákona,“ komentoval Kydalka problém amnestie v OVM. 

  • Kamil Kydalka v OVM: „Existuje ještě jedna možnost. V zákoně o Ústavním soudu je uvedeno, že jestliže nějaký zákon či část zákona, podle kterého soud vydal nějaké rozhodnutí, je zrušen z důvodu neústavnosti, je to důvod pro obnovu řízení.“

Právě Kamil Kydalka 21. ledna v pořadu ČT24 Hyde Park oznámil, že Městský soud v Praze podá ústavní stížnost kvůli kauze Františka Chvalovského. Kydalka už dříve zmínil, že s vyhlášenou amnestií nesouhlasí a považuje ji za protiústavní.

Pavel Komár v OVM: ÚS by se měl amnestii zabývat

  • „Sám Ústavní soud již jednou připustil, když pan prezident vyhlásil volby, že se skutečně jedná o normativní předpis, tzv. jiný právní předpis, a podrobil ho svému přezkumu. To znamená, že bude-li Ústavní soud respektovat vlastní judikaturu, měl by se zabývat i vyhlášením amnestie.“ 
  • „Pokud necháváme autoritativně zastavit trestní stíhání ve věcech, kde desítky, stovky lidí až desetitisíce lidí byly zbaveny svého majetku jen z toho důvodu, že řízení trvá delší dobu, opravdu to vydává velice nebezpečný signál.“

Hlavní spor se u amnestie vede kolem jejího druhého článku, který se týká omilostnění lidí souzených déle než osm let za takové trestné činy, u nichž by případné odsouzení nepřesáhlo deset let odnětí svobody. Právě tento bod se vztahuje na řadu komplikovaných případů z tzv. divokých devadesátých let, jako je například vytunelovaný fond Trend nebo případ H-Systemu.

Hrad tento bod amnestie vysvětloval judikátem Evropského soudu pro lidská práva, který měl za nepřiměřenou délku řízení označit šestileté projednávání. Sám prezident Klaus pak uvedl, že tuto lhůtu z vlastní vůle pro případ amnestie prodloužil o dva roky.

Na Ústavní soud se již kvůli amnestii obrátilo také 30 senátorů, kteří požadují zrušit část týkající se zastavování trestních stíhání. Projedná ho plénum, protože jde o závažnou věc spojenou s hlavou státu a Senátem.