Češi už bojovali v Iráku, Afghánistánu i na Balkáně, zamíří teď do Afriky?

Praha – Nečasova vláda zvažuje, že by v rámci operace Evropské unie v Mali vybavila a vycvičila prapor tamní armády. Vše je teprve ve stádiu příprav – zatím není znám rozpočet akce ani počet vojáků. S vysláním vojenských instruktorů by musely souhlasit i obě komory parlamentu. V minulosti už se naši vojáci zúčastnili celé řady zahraničních misí, hlavně na Balkáně, v Iráku nebo Afghánistánu.

Od vzniku samostatné ČR vyslala armáda do zahraničních misí zhruba 25 tisíc vojáků. Třináct z nich při nich bohužel zemřelo. Zvažovaná operace v Mali by nebyla první akcí na africkém kontinentu, několik vojáků už se účastnilo mise EU v Čadu nebo pozorovatelské mise v Kongu.

Jednou z oblastí, kde se významně angažovala česká armáda, je Balkánský poloostrov. Tam naši vojáci působili skoro dvacet let – první přišli do bývalé Jugoslávie v roce 1992, poslední pak opustili Kosovo v říjnu 2011. Právě v souvislosti s leteckými útoky na Srbsko a Kosovo prošla v roce 1999 politická reprezentace zatěžkávací zkouškou. Jen krátce po vstupu ČR do NATO totiž musela vláda vyjádřit souhlas k útoku. Zemanův kabinet nakonec schválil bombardování Jugoslávie jako poslední. 

Chorvatsko – V Bývalé Jugoslávii působili čeští vojáci v rámci ochranných sil OSN UNPROFOR, které měly kontrolovat dodržování příměří a chránit místní obyvatelstvo. První vojáci přišli do země v dubnu 1992, po rozpadu Československa vznikla v dubnu 1993 samostatná česká jednotka o síle asi 500 mužů, později byl tento počet zdvojnásoben. Český prapor byl umístěn v oblasti Plitvických jezer v tzv. Republice srbská Krajina, což bylo území na jihu Chorvatska okupované Srby. V letech 1992-95 prošlo praporem přes tři tisíce vojáků. V roce 1995 pak byly ve východní Slavonii ustanoveny síly OSN UNTAES – v rámci mise, která měla zajistit mírové připojení Slavonie k Chorvatsku, Česko provozovalo vojenskou nemocnici.

Kosovo – Do mírové operace v Kosovu se česká armáda zapojila hned od jejího zahájení v roce 1999, šlo o akci na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN. V misi KFOR, která měla dohlížet na dodržování míru mezi znesvářenými etniky, se vystřídalo asi 8 500 českých vojáků. V letech 2005 a 2006 Češi veleli mnohonárodní vojenské brigádě Střed. Misi v Kosovu ukončila česká armáda koncem října 2011. Z území se postupně stahují i další zahraniční armády, příští rok chce NATO v Kosovu snížit počet vojáků z 9 000 na zhruba 2 200.

Bosna a Hercegovina – V letech 1995 a 1996 působilo na území Bosny a Hercegoviny 865 českých vojáků v rámci sil IFOR. Český mechanizovaný prapor byl součástí kanadské brigády pod velením britské mezinárodní divize. Na tuto misi v závěru roku 1996 navázala SFOR, kde se během pěti let vystřídalo 6 300 našich vojáků. Úkol českého praporu skončil v Bosně a Hercegovině v roce 2001. Poslední skupina vojáků pak v zemi působila v letech 2004–2008 v rámci mise Evropské unie Althea - český kontingent v počtu asi 400 vojáků byl součástí uskupení pod velením Rakouska a odpovídal za ochranu velitelství v Tuzle.

Makedonie – 120 vojáků ze 43. výsadkové roty vyslalo Česko v roce 2001 do Albánie, cílem mírové mise NATO bylo zabavit zbraně albánským povstalcům. V roce 2003 pak dva čeští vojáci působili ve společné misi vojenských sil EU.

Albánie – V roce 1999 se v Albánii uskutečnila operace NATO, v rámci jejíž humanitární mise pro pomoc kosovským uprchlíkům se v Albánii rozmístily jednotky AFOR. Akce se účastnilo 16 členských států aliance včetně České republiky. Česká polní nemocnice se stočlenným personálem pracovala v albánském Kavajë. Během mise mobilní tým 6. polní nemocnice působil i v tureckém městě Gölcük, které postihlo ničivé zemětřesení.

V Afghánistánu pomáhají Češi v Lógaru

Další rozsáhlou zahraniční misí naší armády je působení v Afghánistánu, kam české jednotky poprvé přišly v roce 2002 v rámci alianční mise ISAF. V provincii Lógar má základnu provinční rekonstrukční tým, kromě toho má armáda základnu také v Kábulu a cvičí rovněž afghánské vojáky v provincii Vardak. Česká armáda však působení v Afghánistánu postupně omezuje, stejně jako zahraniční spojenci. Třeba rekonstrukční tým v Lógaru končí svoji misi k prvnímu únoru letošního roku, tedy zítra. Celkem už se v zemi vystřídalo asi 2 800 vojáků. 

Rekonstrukční tým pomáhal např. s výstavbou mlékárny
Zdroj: ČT24

Provincie Lógar – Provinční rekonstrukční tým působil na základně Shank, čeští vojáci měli na starosti výcvik afghánských vojáků a policistů. Civilní odborníci se pak v provincii podíleli např. na výstavbě škol, nemocnic a podobných zařízení. Pomáhali i s vodohospodářskými projekty – stavěli přehradu i několik jezů a opravovali tradiční akvadukty. Čeští odborníci pomáhali i se zemědělskými projekty, letos třeba v Lógaru vzniklo včelařské centrum či nová sběrna na mléko.

Provincie Vardak – V provincii Vardak pomáhají čeští vojáci s výcvikem afghánské armády i policie. Čeští vojáci pomáhají přidělené afghánské jednotce i v terénu, několikrát se proto dostali i do přestřelky s nepřítelem. Jedním z úkolu bylo třeba zajistit bezpečný pohyb vozidel na silnici mezi Kábulem a Kandahárem.

Hlavní město Kábul – Na letišti v Kábulu působí vrtulníkový poradní tým, který cvičí místní piloty a letecký personál. Výcvik probíhá mimo jiné i na vrtulnících, které Česko Afghánistánu věnovalo. Na letišti je rovněž jednotka chemické a biologické ochrany, která afghánskou armádu cvičí v ochraně proti zbraním hromadného ničení, a také podpůrný chirurgický tým.

Provincie Nangarhár – V říjnu 2010 rozhodla vláda o vyslání vojáků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova do provincie Nangarhár. Česká jednotka tam vedla speciální průzkum, úderné akce, podporovala afghánskou armádu a rovněž pomáhala s jejím výcvikem. České působení v provincii skončilo v polovině roku 2012.

Češi se zapojili i do operací v Iráku a Kuvajtu

Česká armáda se připojila do vojenské akce v rámci koalice vedené USA, která v roce 2003 vedla ke svržení diktátorského režimu Saddáma Husajna. V Iráku se během necelých šesti let vystřídalo přes 2 300 našich vojáků, poslední zemi opustili v březnu 2009. Jako první v zemi působili vojenští lékaři a zdravotníci – v jihoirácké Basře byla polní nemocnice. Zdravotníky později vystřídali vojenští policisté, kteří na základně Šaíba cvičili přes 12 tisíc iráckých policistů. Další čeští vojáci zase pomáhali při ostraze základny u letiště v Basře a později zahájili výcvik irácké armády v Bagdádu. 

S útokem na Irák souviselo i působení české protichemické jednotky v Kuvajtu – tam první vojáci odletěli v březnu 2002 a měli monitorovat případné použití zbraní hromadného ničení Husajnovým režimem a zasáhnout při odstraňování jejich následků. USA později požádaly o navýšení počtu vojáků, v březnu 2003 proto vznikl 1. česko-slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany, v němž bylo 290 českých a 73 slovenských vojáků. Své působení ukončil koncem května 2003.

JAS-39 Gripen
Zdroj: ČT24

Čeští piloti se dvakrát podíleli na ochraně vzdušného prostoru nad Pobaltím. Estonsko, Lotyšsko ani Litva totiž nemají vlastní vojenská letectva, proto jejich nebe stráží jiné členské státy NATO. Poprvé zamířili naši piloti na základnu v Litvě v roce 2009, druhá mise pak proběhla ve druhé půlce loňského roku – té se zúčastnilo sedm pilotů, kteří se střídali na čtyřech letounech JAS-39 Gripen. Celý kontingent pak čítal 64 lidí. První mise se zúčastnilo 75 vojáků. Podobná mise čeká české piloty i v roce 2014, kdy budou střežit vzdušný prostor nad Islandem. 

V Afghánistánu se má počet vojáků snižovat

Parlament už také schválil plán zahraničních misí pro roky 2013 a 2014. V nich armáda počítá s omezováním účasti v Afghánistánu a má se změnit i charakter mise – z bojového se postupně změní na výcvikový. Letos má v zemi působit maximálně 540 vojáků a o rok později nejvýše 340. Po skončení afghánské mise se pak počítá s tím, že se budou čeští vojáci mnohem více zapojovat do operací pod hlavičkou EU – např. do výcviku somálských ozbrojených sil nebo protipirátské operace Atalanta.

V silách rychlé reakce NATO bude letos 766 vojáků, o rok později 302. Celkové náklady na zahraniční mise mají letos dosáhnout zhruba 1,6 miliardy korun.

Dingo
Zdroj: Armáda ČR/Jan Šulc