A veřejnou zakázku vyhrává… firma s anonymními akciemi

Praha – Poslanci poslali do dalšího kola úpravu dosud nedotknutelného českého unikátu – anonymních akcií. Česko je totiž jediným státem na kontinentu, kde jsou firmy s neznámou majetkovou strukturou povoleny zcela bez omezení. U nás je navíc tato forma nahrávající korupci a praní špinavých peněz velmi rozšířená - z analýz vyplývá, že anonymní majitele má každá druhá domácí akciovka.

Podle nedávné zprávy OECD jsou „akcie na majitele v listinné podobě“ – to znamená firmy, jejíž vlastníci zůstávají v anonymitě – povoleny bez omezení pouze na Nauru, Marshallových ostrovech, Anguille a Guatemale. A pak v Česku. Také proto natočil herec Tomáš Hanák ve spolupráci s protikorupčními organizacemi recesistický spot, ve kterém žádá zápis anonymních akcí na seznam UNESCO – jsou prý světovým unikátem.

Česko je rovněž výjimečné tím, že je u nás akciových společností s neprůhlednou vlastnickou strukturou velké procento. Je to dobře vidět v porovnání třeba s Rakouskem, které má přibližně stejně obyvatel. U našich jižních sousedů bylo koncem roku 2010 takových akciových společností 1 650, v Česku to ovšem bylo přes 12 tisíc. Tedy 53 % všech akciovek, upozorňuje Nadační fond proti korupci.

Tato forma přitom přímo ponouká ke snadnému zneužití veřejných peněz. Vzhledem totiž  k tomu, že se tyto firmy mohou ucházet o státní zakázky, hrozí, že na veřejných tendrech mohou profitovat sami zadavatelé – tedy ti politici a úředníci, kteří o rozdělení zakázek rozhodují.

„Listinné akcie na majitele mohou být prostředkem, který umožňuje snadné, nízkonákladové a v podstatě neodhalitelné provádění korupčních jednání. Tyto společnosti mohou sloužit k zakrytí skutečných vlastníků a mohou být nástrojem korupčních jednání,“ stojí ostatně v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákonné úpravy akcií na majitele, který nyní leží ve sněmovně. Návrh proto předpokládá dvě variatny regulace, které by měly zajistit identifikaci vlastníka firmy. Předlohu včera poslanci poslali do 3. čtení a zároveň budou hlasovat i o návrhu Věcí veřejných úplně zakázat akcie na majitele.  

Anonymní akcie lze rozdělovat do dvou skupin – buď se vyskytují v zaknihované, nebo listinné podobě. Ty zaknihované jsou evidovány na účtu cenných papíru (většinou veden bankou), proto lze konečné vlastníky těchto akcií dohledat. Pravdivost informací o vlastnících lze navíc spolehlivě ověřit, neboť banky podléhají pravidlům proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Oproti tomu listinné akcie na doručitele v žádném rejstříku evidovány nejsou a jejich vlastníky dohledat nelze. Takové akcie navíc mění vlastníka pouhým předáním z rukou jedné osoby do rukou druhé a neexistuje o tom žádný úřední záznam.

Nejasné vlastnictví = větší zisk

Obecně přistupují v Evropě jednotlivé státy k regulaci akcií na majitele různě, některé úplně zakazují anonymní vlastnické struktury, jinde je povolují, ale omezují přístup těchto firem k veřejným zakázkám (například Velká Británie, Nizozemí, Lucembursko či Německo, viz. rámeček). 

Unikátní projekt zIndex sledoval v letech 2006–2010 veřejné zakázky a z této statistiky vyplynulo, že české firmy s neprůhlednou vlastnickou strukturou získaly veřejné zakázky za víc než 18 miliard korun (jde o částku odpovídající téměř jednomu celému ročnímu rozpočtu Středočeského kraje). Nejvíce zakázek takovým firmám zadaly nechvalně proslulé Lesy ČR, Ředitelství silnic a dálnic, ČD Cargo a Ústecký kraj. 

Navíc zIndex ukázal, že mají firmy s anonymními akciemi vyšší zisk než ty s veřejným majitelem a rozdíl prý činí 23–70 procent. Také to podle autorů studie naznačuje, že mají anonymní firmy velmi blízko ke korupci. Projekt sestavují doktorandi Univerzity Karlovy a zhruba za měsíc by měli mít hotový aktualizovaný zIndex, který prozkoumá tendry v posledních dvou letech.

Regulace anonymních akcií v Evropě:

  • Akcie na majitele nejsou povoleny: Belgie, Finsko, Itálie, Maďarsko, Norsko, Rusko, Švédsko.

  • Akcie na majitele nejsou povoleny v listinné podobě: Německo, Slovensko, Francie, Polsko, Velká Británie.

  • Akcie na majitele v listinné podobě povoleny, ovšem s podmínkou registrace majitelů: Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Švýcarsko.

  • Akcie na majitele v listinné podobě povoleny bez omezení: Česko.

„Slavné zakázky“: IKEM, IZIP nebo Opencard

Právě při přípravě zIndexu narazili doktorandi UK na podezřelou zakázku IKEMu, kterou vyhrála neznámá firma bez zaměstnanců Kardioport založená jen několik měsíců předtím. Šlo o tendr za 1,8 miliardy korun na nákup zdravotnických pomůcek. Firma přitom ve zdravotnictví nepůsobila a navíc ani nesplňovala podmínky tendru – nemocnice si vymínila, že zúčastnit se smí jen firma, která má nejméně čtyřsetmilionový obrat, na svém kontě tři podobné dodávky a různé zdravotnické certifikáty. Kardioport si ale domluvil renomované firmy jako subdodavatele a tím pádem podmínky splnil. Ministerstvo zdravotnictví pak prošetřovalo, zda ve firmě nemá podíl někdo z managementu nemocnice, Kardioport má ale skryté vlastníky. 

Firmy s anonymními akciemi stály také v pozadí projektu elektronických zdravotních knížek, do kterého VZP během deseti let poslala 1,8 miliardy korun. Podle médií ovšem audit ve společnosti IZIP ukázal, že je firma jen prázdná schránka, přes kterou tečou peníze do dalších firem, konkrétně MD Access a Uniqsol. V nich jsou prý stejní lidé jako ve firmě IZIP. Server Aktuálně.cz uvedl, že minimálně v letech 2009 a 2010 vlastnil firmu MD Access europoslanec ODS Miroslav Ouzký – ten tvrdí, že už akcie prodal, jeho slova ale nelze ověřit, protože má společnost akcie na majitele. 

Tak trochu výjimkou je pak firma Haguess, která stojí za pražskou čipovou kartou Opencard. Také ta měla původně anonymní akcie a v médiích se spekulovalo, že za firmou stojí blízký přítel primátora Béma Roman Janoušek. Na nátlak pak ale firma změnila formu a své vlastníky zveřejnila – jde o podnikatele Jaroslava Turka s manželkou. Na projektu Opencard ovšem vydělávaly desítky milionů korun i další firmy – jejich vlastníky ovšem dohledat nelze právě kvůli anonymním akciím. Podle serveru Aktuálně.cz jde třeba o firmu Grand Princ, která má prý blízko právě k Janouškovi – ta prý v rámci Opencard získala zakázky za 11,5 milionu.