Vláda míchá programový koktejl na poslední rok

Praha – Koaliční kabinet Petra Nečase (ODS) dělí od konce volebního období jen něco více než rok; řádné parlamentní volby mají proběhnout na konci jara 2014. V těchto dnech proto vládní strany dokončují revidovanou koaliční smlouvu, která má vytýčit kabinetní cíle pro zbývající měsíce. Občanští demokraté v ní chtějí akcentovat prorůstová opatření a LIDEM boj proti korupci, TOP 09 potom připouští, že smlouva nemusí být vůbec uzavřena, pokud se její součástí nestane přijetí fiskálního paktu. Podívejte se, jaké plány jsou ve hře.

Na vypracování nové koaliční smlouvy se strany dohodly koncem loňského roku poté, co vláda přes odpor opozice prosadila balíček daňových změn. Před Vánoci ale následovala další z vládních krizí, při níž liberální demokraté kvůli odvolání Karolíny Peake z čela ministerstva obrany hrozili odchodem z vlády, a strany se tak k práci na smlouvě vrátily až po Novém roce. Závěrečná verze má být podstatně kratší než dokument z roku 2010. Vedle revidované smlouvy se potom dají očekávat i další výrazné kroky, které nutně nemusejí být její součástí.

EKONOMIKA:


Prorůstová opatření: Jako svou prioritu je akcentuje především občanská demokracie; premiér a předseda ODS Petr Nečas již avizoval, že je chce konzultovat i s podnikateli a zástupci NERVu. Jednou z cest, jak růst stimulovat, by mohlo být podle ODS snížení administrativní zátěže pro podnikání. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba proto navrhuje například vytvoření tzv. one stop shopu, kde podnikatelé na jednom místě získají všechna potřebná razítka. ODS chce také posílit český export.

Daně: Občanští demokraté avizovali, že si do konce volebního období nepřejí další zvyšování daní. Odmítli tím i návrh ministerstva financí, aby daň z nemovitosti platil v budoucnu kupující, nikoliv prodávající jako dosud. Kalouskův resort si od tohoto kroku sliboval efektivnější výběr daní, ODS varovala před zhoršením přístupu k novému bydlení. Budoucí prezident Miloš Zeman k tomu dnes řekl, že on sám by naopak zvýšení přímých daní pro bohaté podpořil: „Jak víte, jsem dlouhodobým zastáncem progresivního zdanění příjmů,“ prohlásil. 

Slučování agend: Diskuse o slučování velkých státních úřadů včetně ministerstev představují politický evergreen posledních měsíců. Vláda již deklarovala cíl sloučit na sklonku volebního období ministerstvo průmyslu a obchodu s ministerstvem dopravy v jeden super-úřad pracovně nazývaný jako ministerstvo hospodářství. V koalici se ale hovoří i o spojení zemědělství a životního prostředí či o zrušení ministerstva pro místní rozvoj. Strany ale na podobné nápady nemají shodný pohled.

Fiskální pakt: TOP 09 chce prosadit do nové koaliční smlouvy připojení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie, a to ještě letos. Jinak dokument odmítá podepsat. „Pokud se nedohodneme, prostě se nebude podepisovat smlouva a bude se pokračovat bez ní,“ prohlásil v ČT předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. ODS plán zpřísňující rozpočtovou disciplínu jednotlivých států dlouhodobě kritizuje, za daleko důležitější považuje Nečas schválení zákona o rozpočtové odpovědnosti. 

SOCIÁLNÍ OBLAST:


Pojištění: Liberální demokraté Karolíny Peake zvažují, že v případě hlubší diskuse o obsahu koaliční smlouvy navrhnou snížení povinných odvodů na sociální nebo zdravotní zabezpečení ještě v tomto volebním období.

Sociální dávky: Úředníci ministerstva práce a sociálních věcí dostali od ministryně Ludmily Müllerové úkol, aby už žádné snižování ani omezování sociálních dávek nenavrhovali. „Lidé se dostávají do stále větších potíží s finanční hotovostí. Dělat další úpravy v sociálních dávkách považuji opravdu za velmi nešťastné,“ vysvětluje Müllerová. „Dávky jsou dneska už na takové minimální úrovni, že ti lidé už ani míň dostávat nemůžou,“ myslí si předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.

sKarta: Dosud nedořešený zůstává sporný projekt sKaret. Premiér i ministryně práce a sociálních věcí koncem roku jednají s Českou spořitelnou o změnách pravidel jejich používání. Podle nich by měly sloužit povinně jako průkazy, k placení či výběru z bankomatu by je lidé používali jen dobrovolně. Jasno by podle dřívějších informací mělo být do května. Ministryně již také předsedovi vlády předložila návrh změn zákonů.

Práce a rodina: Podle dřívějších informací Práva vláda chystá umožnit přerušení čerpání rodičovského příspěvku až do pěti let dítěte. Podporovat chce také krátkodobé záskoky, čili práci na zavolanou pro důchodce, studenty nebo ženy v domácnosti.

ZDRAVOTNICTVÍ:


Zdravotnická reforma: Reforma má být hotova do začátku roku 2014. I když projekt nadstandardní péče narazil zatím na nezájem pacientů i lékařů, koalice se ho podle nedávných informací deníku Právo nehodlá vzdát. I přes kritiku nemocnic a politické opozice bude koalice trvat na tom, aby „v rámci nových smluvních vztahů s pojišťovnami“ došlo k restrukturalizaci lékařské péče a snížení počtu lůžek.

Plomby: Do konce volebního období chystá ministr zdravotnictví Leoš Heger (dříve již navrhované) vyřazení obyčejných amalgámových plomb ze zdravotního pojištění. Už od příštího roku by tak za plomby měli pacienti platit 450 až 500 korun. „Prostředky, které by tímto způsobem byly uspořeny, by byly směřovány na náročnou péči,“ vysvětluje ministrův náměstek Petr Nosek.

Protikuřácký zákon: Na jaře čeká poslance rozhodování o tzv. protikuřáckém zákonu, který by po vzoru velké části Evropy zakázal kouření v restauracích.

PRÁVO a SPRAVEDLNOST:


Protikorupční strategie: Strategie nazvaná Od korupce k prosperitě je vlajkovou lodí vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) a pro roky 2013 a 2014 si stanovuje deset priorit, mezi něž mj. patří: strategie veřejných zakázek, zákon o střetu zájmů, zákon o úřednících či zákon o dohledu nad financováním stran. Spory se vedou o zavedení vstupních majetkových přiznání, která by politici museli podávat při nástupu do veřejné funkce.

Zákon o státním zastupitelství: Chystaná norma ruší Vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci; její podobu schválila vláda na podzim. Norma, na které se podílel bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), počítá také se vznikem protikorupčního superúřadu, kde by speciální tým žalobců řešil trestné činy spojené výhradně s korupcí.

ŠKOLSTVÍ a KULTURA:


Zápisné na VŠ: Nejasná zůstává budoucnost zvažovaného zápisného k vysokoškolskému studiu, které by mělo činit pět až šest tisíc korun. Sám ministr školství Petr Fiala přiznává, že ještě neví, kdy ho vládě navrhne a jestli nakonec zápisné stihne prosadit. „Nechci se vázat k nějakému termínu, ke kterému by případný poplatek za zápis měl být zaveden,“ uvedl.

Školská reforma: Pozvolné změny čekají vysoké školy, bakalářské studium by se mělo stát uceleným celkem, a získat tak větší váhu.

Ministerstvo kultury: Kultura patří mezi resorty s nejasným osudem, zvažuje se její sloučení s ministerstvem školství. Samotný resort kultury je proti, žádné velké úspory by to podle něj nepřineslo. Ministerstvo by naopak do své kompetence chtělo převzít cestovní ruch, který spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj, a výnosy z něj využít na správu a obnovu kulturních památek.