Praha – Podle teologa Tomáše Halíka se papeži Benediktu XVI. podařilo v dnešním, alespoň v evropském kontextu církvi ne příliš nakloněném, světě otevřít katolickou víru i mnohým v této otázce nerozhodnutým lidem. „Pozval ty hledající lidi v dnešním světě, aby nějakým způsobem participovali na životě církve,“ myslí si Halík, který zároveň oceňuje papežovo přesvědčení, že víra musí být spojena s přemýšlením i jeho snahou o navázání dialogu mezi vírou a vědou.
Halík: „Benedikt XVI. pozval do církve i ty, kteří Boha hledají“
Aliance mezi vědou a vírou
„Je třeba navázat dialog s lidmi vědy,“ myslí si Tomáš Halík stejně jako papež Benedikt XVI. A nejen s nimi, katolická církev by podle Halíka měla oslovit třeba i manažery nebo politiky, ale také intelektuály a hlavně všechny přemýšlivé lidi, kteří hledají nějakou formu víry. Ty všechny podle Halíka bral současný papež vážně a zdůrazňoval, že by s nimi měla církev rovnocenně diskutovat. „Církev by se měla podobat nádvoří národů, brát vážně i ty, kteří hledají svého Boha, a to ne v tom smyslu misijním, že je bude chtít hned polapit, ale vést s nimi dialog,“ myslí si Halík.
Přestože byl odcházející papež považován za člověka spíše konzervativního a v některých případech až bránícího se změnám, zároveň získal během svého působení mezi věřícími velkou oblibu. „Lidé v něm viděli papeže velice lidského, ve kterém není ani stopa po nějaké pýše nebo nadřazenosti. Dýchala z něho vždycky taková noblesa a zdvořilost starého profesora,“ řekl Halík.
Tomáš Halík oceňuje i to, že se Benedikt XVI. postavil proti náboženskému fundamentalismu a fanatismu, místo něhož kladl důraz právě na přemýšlení. „Lidé od něj čekali hřímání proti potratům a podobně a místo toho mluvil o těch jemných a důležitých věcech a postavil se proti náboženskému fanatismu,“ shrnul Halík.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Tato volba by mohla být přelomová
Benedikt XVI. byl do jisté míry pokračovatelem tradice předchozího papeže Jana Pavla II., některými byl označován jako „papež přechodu“ a do jisté míry symbolizoval i kontinuitu církve. „Představoval tradici, ale on ji představoval velmi inteligentním a otevřeným způsobem,“ myslí si Halík.
Nyní by podle Halíka mohl přijít přelom v podobě papeže nejen mladšího, ale hlavně názorově výrazně vyhraněného a inovativního. Zároveň ale upozornil, že katolická církev je v současné době rozdělená a hodně výrazný papež by mohl způsobit i určitý rozkol mezi liberálním a konzervativním křídlem, které dokázal Benedikt XVI. sbližovat, jelikož ho oba tábory uznávaly pro jeho široké teologické znalosti.
Tomáš Halík (* 1948) je filozof, sociolog, teolog a religionista. Působí jako profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, farář Akademické farnosti v Praze a prezident České křesťanské akademie. Víra by měla spojovat, ne rozdělovat - takový je Halíkův postoj. Knězem se stal v říjnu 1978, kdy byl v Erfurtu tajně vysvěcen, a později se stal blízkým spolupracovníkem kardinála Františka Tomáška. Je držitelem například rakouské Ceny kardinála Königa za rok 2003, v roce 2010 dostal také prestižní Cenu Romana Guardiniho, kterou každé dva roky uděluje Katolická akademie za vynikající zásluhy o interpretaci naší doby.