Grebeníček trvá na svých slovech: Nejde mi o Palacha, ale podobu zákona

Praha – Poslanec a někdejší šéf KSČM si nadále stojí za pátečním kontroverzním výrokem při schůzi poslanců. Tehdy se jednalo mimo jiné o zařazení 16. ledna mezi významné dny jako Den památky Jana Palacha. V Hyde Parku ČT24 zmínil, že podklady k navrhovanému zákonu jsou nedostatečné a měly by být lépe historicky podloženy. Grebeníček minulý týden nesouhlasil s formulací, že se Palach „stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci“. Podle poslance naopak sympatizoval s reformním křídlem a prý „považoval Marxe za geniálního filosofa, ekonoma i historika“, řekl dnes Grebeníček s odkazem na některé pamětníky.

„Mnozí říkali, že se ta věc už ani nedá do finále odhadnout. Ale opakuji - v dané chvíli máme vzpomínky pamětníků, existuje taky dokumentace, mám na mysli listinný materiál, ať už je to soukromá korespondence i úřední listiny… Právě jeho nejbližší, kteří s ním navštěvovali střední nebo vysokou školu, se netají tím, že skutečně se zajímal o Marxe, četl Lenina a inklinoval k takovým učením, která se stavěly za neprivilegované lidi, utiskované,“ řekl Grebeníček.

Do jaké míry šlo v případě Palacha o čistě studijní zájem, či upřímné ztotožňování? Podle Grebeníčka je možné hledat odpověď znovu u svědků. „Byla to jistě snaha věci poznat, ale pamětníci říkali, že se s tím i ztotožňoval. Například prý psal velkou seminární práci o kominterně. Prý považoval Marxe za geniálního ekonoma, filosofa, historika. Šel v těchto stopách, ale to hlavní – jednoznačně se orientoval na pražské jaro a obrodný proces,“ komentoval poslanec KSČM.

Grebeníčkova slova ve čtvrtek rozpoutala mezi poslanci silné reakce. Zástupci vládní koalice a část Věcí veřejných po jeho proslovu opustili jednací sál dolní komory. Někdejší komunistický šéf v projevu nicméně připustil, že „je rozumné oběť Jana Palacha připomínat“, ale nesouhlasil se zněním některých částí zákona. „Tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící. Jan Palach se nezapálil na protest proti Komunistické straně Československa, jeho sympatie patřily především reformním komunistům,“ prohlásil Grebeníček. Předkladatelku posléze obvinil z účelového převracení minulosti, ta reagovala nařčením z názorové rigidity.

Miroslav Grebeníček, Hyde Park ČT24, 14. 2. 2013:

"Mně někdo podsunul, že jsem vystoupil proti Palachovi. To je nehoráznost. Já jsem jasně řekl, že jeho památku je třeba připomínat. Řekl jsem jasně, že Palach ano, ale důvodová zpráva, která je k zákonu přiložena, mi vadila. Myslím si, že taková věc si zaslouží nějakou tu stránku o složitosti let 6869 a samozřejmě i základní charakteristiku Jana Palacha."


Například předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) při schůzi uvedla, že by měly platit etické limity a že Grebeníček ve svém účelovém vystoupení obrátil smysl celé věci; vyslovila přání, aby komunisté podobná témata snad raději nekomentovali. „Že pan Grebeníček se opovažuje vůbec k tomu vyjadřovat, je tedy mimořádná drzost,“ dodal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Proti slovům šéfky sněmovny se ale ohradila Marta Semelová (KSČM). „Jste to vy, kteří převracíte přes 20 let historii. Jste to vy, kdo předkládáte hrdiny za vrahy a vrahy za hrdiny,“ prohlásila na adresu koalice. Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik uvedl, že Grebeníček jen připomenul některé historické souvislosti jinak než tvůrci novely.

Jan PalachPalach se upálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze. Svým činem chtěl vyburcovat společnost, aby se nesmířila s vývojem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. O tři dny později svým zraněním podlehl. Palachův pohřeb se stal jednou z posledních velkých akcí, při níž lidé dali najevo nesouhlas s realitou, která nastala po konci demokratizačního procesu, takzvaného pražského jara. Protikomunistické protesty, které se konaly na konci 80. let vždy v polovině ledna, pak získaly název Palachův týden.