Lékařské odbory podpoří ČLK v protestech za vyšší platy

Praha - 1. března budou ordinace praktických lékařů a nemocnice uzavřené, doktoři budou ošetřovat pouze akutní případy. K České lékařské komoře, která organizuje protesty proti reformám ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), se totiž připojí i lékařské odbory. Odboráři stávku oznámili k druhému výročí podpisu memoranda. V něm vláda slíbila výrazný růst platů, ovšem k tomu došlo jen částečně. Někde lékaři dokonce na lednové výplatnici našli méně peněz než měsíc předtím. Další akce mají následovat.

Česká lékařská komora získala ve svém protestu proti klesajícím výdajům na zdravotnictví silného spojence. Podporu dnes vyjádřil Lékařský odborový klub - svaz českých lékařů (LOK-SČL). „My jako LOK protest samozřejmě podpoříme a vyzveme naše místní organizace, aby petici šířily i prostřednictvím odborového klubu a v nemocnicích,“ prohlásil místopředseda odborů Miloš Voleman.

Milan Kubek, prezident České lékařské komory

„V žádném případě nechceme poškodit pacienty. Naopak chceme, aby statisíce pacientů podepsaly petici za záchranu českého zdravotnictví. Jsou to totiž občané, kdo si ze svých vyšších daní zdravotnictví platí. Bohužel pan ministr Heger se o peníze pro zdravotnictví nepostaral.“

Českým lékařům především vadí, že vláda na jejich výtky téměř nereaguje. „Je to velice smutná situace, že ze 13 důvodů exodu, kterými jsme uvedli naši kampaň, ve většině došlo ke zhoršení situace. Došlo pouze k provedení prvního bodu, tedy k navýšení hodinové mzdy ze 100 na 130,“ dodal šéf lékařských odborů Martin Engel. Podle něj chybí nemocnicím minimálně 10 procent financí.

„Jsem přesvědčen, že situace je velmi vážná, nejvážnější od roku 1989. Nemocnicím chybějí stamiliony korun ročně a nemají už rezervy,“ poznamenal Engel s tím, že jim podle něj nezbývá nic jiného, než snížit platy a omezit poskytovanou péči. Ministr Heger v reformních opatřeních na pacienty podle něj nemyslí. Odbory také tvrdí, že slíbené zvýšení bylo jen v roce 2011.

Loni nemocniční lékaři místo deseti procent dostali jen 6,25 procenta, a to jen někde. Letos o ně možná přijdou, přitom měli mít už trojnásobek průměrného platu v zemi. Letošní škrty v nemocnicích už pocítila řada lékařů i osobně na lednových výplatnicích. Ani zdravotní sestry nejenomže navzdory memorandu nedostaly v řadě zařízení znovu přidáno, ale rovněž přišly o loňské navýšení. „Pan ministr ty dva roky totálně prohospodařil, místo aby řešil závazky plynoucí z memoranda,“ poznamenal dnes Engel.

Ilustrační foto
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Podle prezidenta ČLK Milana Kubka kvůli krokům ministra zdravotnictví Hegera doplácejí poctiví lékaři ročně za léčbu svých pacientů i desetitisíce korun. „Pokud nám pan ministr stanoví limit, který je starý dva roky, a my ten limit překročíme, tak to znamená, že část léků musíme platit pacientům ze svého,“ uvedl v Interview ČT24.

Ekonomika je v krizi, nemůžeme zadlužovat stát, brání se ministerstvo

Podle náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska prý ale lékařské odbory nehodnotí situaci objektivně. „Zdravotnictví je jediný sektor, kde se zvýšila spotřeba zdravotnických prostředků (…) Musíme brát v potaz to, že ekonomika je v určité hospodářské kondici. Pokud nejsou prostředky tvořeny na straně příjmů, tak nemohou být ve spotřebě. Pouze bychom zadlužovali stát,“ dodal.

S tím souhlasí i vrchní ředitel kabinetu ministra zdravotnictví Jan Růžička. „Slova o apokalypse zdravotnictví jsou nepravdivá a jsou jen dalším příkladem snahy odborářů strašit,“ dodal. „Každá koruna ve zdravotnictví jde v současné době na péči o občany a na platy zdravotníků. Zdravotní pojišťovny i fakultní nemocnice seškrtaly investice, racionalizovaly provoz a omezily náklady,“ doplnil Růžička.

Ilustrační foto
Zdroj: Mlejnková Alexandra/ČTK

Petr Nosek, náměstek ministra zdravotnictví:

„Sliby memoranda byly podmíněny aktivním zapojením odborů do zefektivnění zdravotnictví, tedy i do naplňování reformy, což se nestalo. Takže se nemohou divit, že vývoj jde poněkud jiným směrem.“

Lůžka se budou muset stejně zrušit, říká Voleman

Společným tlakem odborů, nemocnic a pacientů se loni podařilo zabránit plánu pojišťoven na zrušení 10 tisíc nemocničních lůžek. Pojišťovny nechtěly dát některým nemocnicím smlouvy, nakonec je daly. Nyní se podle Volemana snaží ministerstvo omezit péči úhradovou vyhláškou. „Nemocnicím sice lůžka zůstala, ale nedostanou na ně peníze, takže je budou muset stejně zrušit,“ řekl. Komora chystá na vyhlášku ústavní stížnost. Podle Noska ale není k obavám důvod. Vyhláška prý dává prostor pro zachování péče, komora i odbory podle něj straší zbytečně.

Martin Engel:

„Hlavně si myslím, že 1. březen je jen počátek něčeho dalšího, jeden den omezení péče asi nikoho nevyděsí. Musíme být připraveni na to, že v protestu musíme pokračovat, protože jsme přesvědčeni, že chystané změny jsou škodlivé.“

Komora v těchto dnech sbírá podpisy občanů i lékařů pod petici za záchranu kvalitního zdravotnictví a na 1. března vyhlásila Den zdraví lékařů. Lékaři zavřou ordinace, nemocnice ošetří jen akutní pacienty. „Chceme, aby kolegové v nemocnicích, kde se dohodnou s managementem, si vzali tento den volno a péči omezili, aby bylo vidět, že jsme potřeba a že to bez nás nejde,“ řekl Engel.

Prezident lékařské komory Kubek věří, že díky petici s nimi bude muset ministr nebo celá vláda jednat. Požadavky shrnul Kubek v Interview ČT24 do tří okruhů: vyšší platby za státní pojištěnce, změnu úhradové vyhlášky a zastavení redukce lékařské péče. „Chceme, aby se seriózně přistoupilo k jednání o budoucí síti zdravotnických zařízení, protože pro nás je zcela nepřijatelné, aby to dopadlo jako s nemocnicemi,“ zdůranil šéf ČLK.

Protest se uskuteční přesně dva roky poté, co v rámci akce Děkujeme, odcházíme hrozilo, že 1. března 2011 nebudou některé nemocnice vůbec operovat. Tehdy totiž dalo výpověď 3 800 nemocničních lékařů, tedy zhruba čtvrtina. Po podpisu memoranda ale lékaři výpověď stáhli. Do zahraničí jich odešlo jen pár stovek.