ČSSD žene restituce před ÚS a mává zákony staré monarchie

Praha – Sociální demokracie podala stížnost k Ústavního soudu, ve které napadá schválenou podobu majetkového vyrovnání státu s církvemi. Podle ČSSD restituce ve své současné podobě podporují i církve, které před hraničním datem února 1948 vůbec neexistovaly, a navíc je sporné, nakolik navracený majetek církvím vůbec patřil. Opozice pro své argumenty sahá až k legislativě rakouské monarchie. ČSSD žádá, aby soudci projednali stížnost přednostně. Pokud to neudělají, dostanou se k ní až za několik měsíců.

Ústavní stížnost podalo sedmačtyřicet poslanců pod jménem místopředsedy sociální demokracie Lubomíra Zaorálka. Zákon navrhuje zrušit jako celek. „Není použitelný pro nějaké další jednání. Měl by se nastavit úplně nový mechanismus výpočtu odškodnění,“ řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Podle Tejce by bylo dobré, kdyby se Ústavní soud k restitucím nějak vyjádřil do poloviny roku: „Do podzimu má být mezi jednotlivými církvemi a vládou uzavřena smlouva, která bude fakticky nevypověditelná a ze které budou samozřejmě plynout státu výrazné závazky.“ Délku rozhodování Ústavního soudu lze jen těžko předjímat. Po půlnoci počítač podle stanoveného algoritmu přidělí návrh některému ze soudců, který spis nastuduje.

Wagnerová: Nestrannost soudců především

Tejc přitom předpokládá, že v době, kdy bude ÚS o žalobě rozhodovat, už budou k soudu příslušní soudci, které navrhne nově zvolený prezident Zeman a schválí převážně levicový Senát. „Očekávám, že tito lidé budou přístupni argumentům, které budeme namítat,“ poznamenal v minulosti.

Ústavní soud
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Bývalá soudkyně ÚS Eliška Wagnerová ovšem toto očekávání sociálních demokratů brzdí. „Předpokladem je, že žádný soudce nesmí pracovat ve prospěch nějaké politické strany, to je naprosto nepostradatelná podmínka. Soudce musí zůstat nestranný,“ zdůraznila v Událostech, komentářích nynější senátorka a předsedkyně senátního komise pro ústavu.

Individuální přístup k judikatuře vycházející z odlišné „politické filosofie“ každého ze soudců Wagnerová přesto připouští. „Může tady nastat situace, že budou předkládáni kandidáti, jejichž filozoficko-právní přesvědčení bude tendovat spíše ke kategorii, kterou lze velmi nepřesně nazvat sociálnějším cítěním,“ dodala, že názorová jednobarevnost nejvyšší soudní instance v zemi by byla ke škodě instituce.

Po stopách legislativy z časů „císaře pána“

V textu stížnosti se sociální demokraté pouští do hluboké historické polemiky, která směřuje k charakteru církevního majetku už v časech Rakouska-Uherska, a proti restitucím v podobě, jak je prosadila Nečasova vláda, využívá i zákony habsburské monarchie. „Církvím se navrací majetek, který církve mohly vlastnit, ale jehož nakládání bylo omezené,“ podotkl šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. „Napadáme to, že majetek, který byl církvím odňat, byl majetek, který měl určitý veřejnoprávní charakter a církve s ním nemohly zcela volně disponovat, tak jako to mohou dělat nyní.“

Sociální demokracie se tak odvolává například na 150 let starý zákon z roku 1860, který církvím mj. zabraňuje majetek pronajmout, zadlužit nebo zastavit bez souhlasu státních orgánů. Ty také musely příslušné hospodářské kroky církvím posvětit. Podle současné úpravy církve žádnou takovou podmínku splnit nemusejí.

Další výhrady? Nové církve i finanční částka

ČSSD restitucím vytýká i to, že majetek mnohdy nemíří do rukou původních vlastníků, ale jejich právních nástupců. Majetek od státu podle sociální demokracie přijmou i takové církve, které neexistovaly ani před únorem 1948 ani před listopadem 1989. Miliardu tak má dostat například Apoštolská církev, kterou stát zaregistroval jen několik měsíců před pádem komunismu.  

Další výhrada sociální demokracie směřuje ke způsobu vydávání navraceného majetku; opozice vládě vytýká vznik pozemkového úřadu, který má s konkrétními církvemi navracení majetku dojednat a zároveň dohlížet na průběh restituce. Podle Tejce je tato dvoukolejnost v rozporu s právním řádem, protože zabraňuje efektivnímu přezkumu.

Za zvýhodnění římských katolíků pak označuje ČSSD fakt, že jim připadne 80 procent všech kompenzací. „Kdyby tam bylo slovo znevýhodněna, pak bych tomu rozuměl, protože z velké části také ona solidárně se ze svého majetku pokouší nabídnout možnost, aby ostatní církve mohly žít,“ kontruje generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Restituce:

Církve by od státu měly podle zákona dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace.

Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Přechodné období majetkové odluky má trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a administrativy přispívat z rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.

Nejasný je sociální demokracii také původ finanční částky, kterou stát církvím vrátí. „Vůbec nelze zjistit, na základě čeho byla vypočtena finanční náhrada, kterou zákon stanovil. Marně jsme se v důvodové zprávě a podrobné rozpravě snažili dohledat čísla, na základě čeho a proč je takto vypočtena,“ konstatoval Tejc s tím, že dochází ke zvýhodnění některých církví oproti jiným. „Stát svévolně vybral několik církví, bez ohledu na pravidla, která platí, a rozhodl se, že jim určitým způsobem do budoucna zlepší postavení oproti církvím jiným. Tímto došlo k porušení principu laického státu, který se nemá vázat na žádnou ideologii nebo náboženství,“ uvedl Tejc.

Podle tajemníka Federace židovských obcí v ČR Tomáše Krause vzešla částka 59 miliard z jednání v roce 2007. „Částka, která v této době padla, se pohybovala ve výši 134 miliard. K výsledné částce se došlo tak, že státní úřady měly evidenci, co bude vydáno a jaká je hodnota vydaného majetku. To se od prvotní částky zkrátka odečetlo,“ informoval.

Tejcův protějšek z ODS Marek Benda potom tvrdí, že částka dokonce pochází ze sociálnědemokratické hlavy. „Upřímně řečeno ji kdysi dávno spočítal jejich ministr Pavel Dostál, je to rozsah církevního majetku, který byl církvím odebrán,“ uvedl Benda.

ČSSD není první

ČSSD není první parlamentní strana, která chce majetkové vyrovnání státu s církvemi ústavně napadnout. Proti restitucím se ohradily už Věci veřejné, protože ale jejich poslanci nepředložili dostatečný počet navrhovatelů (minimálně 41 poslanců nebo 17 senátorů), smetl ÚS žádost o zrušení restitucí ze stolu. Poté VV získaly podporu dostatečného počtu senátorů a návrh podaly znovu. Dosud o něm ÚS nerozhodl. Svou vlastní stížnost potom připravují i komunisté.

Není jasné, jak se ÚS vypořádá s tím, že proti restitucím směřuje více návrhů. Může je například sloučit ke společnému projednání, případně by se mohl zabývat pouze prvním doručeným podnětem.

Vydáno pod